Zrodenie národa

Nie. Jednoducho nie. Zrodenie národa si v živote celé nepozriem, stačilo mi pár ukážok, ktoré dali dokopy asi pol hodiny. Griffith je zručný režisér uplatňuje mnoho novátorských postupov, za to ho uznávam. Veľmi sa teším, kedy si pozriem jeho Intoleranciu. Ale tento inak významný film ma odpudzuje. A to mám kontroverziu rád (možno až príliš). Lenže film, v ktorom ku-klux-klan zachraňuje Ameriku pred barbarskými černochmi a žehná im k tomu Ježiš Kristus? Okrem toho pri nemom filme takmer neúnosná stopáž a ohyzdne teatrálny herci. Ďakujem, neprosím. (15.11.2013)

The birth of the nation sa pravidelne umiestňuje v rebríčkoch kontroverzných filmov, jeho premietanie je zakázané v 13 z 51 štátov v USA a má rasistické podtext, ale...Ale má ho naozaj? Prvá polovica filmu je zobrazením amerických dejín od vypuknutia vojny Severu proti Juhu či Únie proti Konfederácii až po atentát na Abrahama Lincolna. V úvode druhej polovice AUTOR VARUJE všetkých divákov, že film nezobrazuje žiadnu rasu ani nikoho v súčasnosti (teda v roku 1915). Napriek tomu sa pred jeho premietaním konajú protesty proti rasizmu a podobne. V čom je vlastne druhá polovica kontroverzná? Iba v tom, že autor za rasistov označí černochov, volebné právo je odobrané bielym ľuďom, sudca Lynch je mulat a prenasleduje belochov, ktorý sa nakoniec zjednotia v Ku Klux Klane a bojujú za oslobodenie spod rasového prenasledovania zo strany černochov. Ak by boli ako rasisti vyobrazený belosi film by sa umiestnil všade na prvých miestach ako prelomový epický film, ktorý sa stal prvým historickým výpravným veľkofilmom. Keďže ale autor stavil na druhú stránku mince, jeho film sa stal zatracovaným. Z hľadiska filmového fanúšika film určil epický rozmer akým sa budú v budúcnosti uberať historické veľkofilmy. Z hľadiska etického poukázal na problém rasizmu či hrôzy vojny a jej následky. Podľa mňa sa jeho kontroverzii pripisuje zbytočne veľký význam. 1. januára roku 2020 v poradí 2020 komentár, ktorý som na tunajšej databáze uverejnil patril práve filmu The birth of the nation. (01.01.2020)

První hollywoodský blockbuster mě oslovuje předně z důvodu své dějinné role a jak nehorázně hanebný je to ohnutí historie USA ve prospěch zhoubné "lost cause" mytologie, tj. film, co regulerně přiživil jižanský obavy z "negerskýho teroru" a měl neblahý účinek na kýžený progress práv černochů. Co jsem se kde dočetl, tak s řadou průkopnických technik to tu není až tak žhavý a bez milostné vaty bych se (3h dlouhá verze) klidně obešel, ale dílo je to sympaticky ambiciózní, působivé a náležitě dramatické i přes 100 let (!) od svého vzniku. Divácky vzato to tenkrát muselo být slušný zjevení, zvláště u pasáží jako vypálení Atlanty, akční obraz bojiště, či atentát na Lincolna. Nechci se tu příliš rozepisovat, ale kdo se chcete pohrabat v kontextu (je na místě), tak třeba to anebo tohle, ostatně ke druhé projekci mě přiměla přímo super knížka "The Mirage Factory", z 1/3 věnovaná právě životu G.W. Griffitha. (23.05.2020)

Filmařsky naprosto dokonalé, nechápu, proč Griffith používá mezititulky, které jsou mnohdy zbytečné, neboť vše dokáže vyjádřit čistými filmový prostředky. O to více je potřeba ho jako režiséra obdivovat, neboť jeho jediným prostředkem byl obraz. Již méně obdivuhodný je radikální politický postoj, z dnešního pohledu nepřijatelný. K tomu je však také potřeba dodat, že prakticky všechny politické filmy, obzvláště ty ambicióznější, jsou poplatné době vzniku. Takže si můžeme pouze položit otázku, jak by film vypadal, kdyby měl Griffith možnost jej natočit za sto let znovu. Domnívám se, že zcela v intencích požadavků dnešní doby by byl jednoznačně pročernošský. (03.12.2020)

Zrození národa. No jo, ale jakého? Griffith si mohl z odmítavých reakcí černošské komunity hlavu nechápavostí udrbat, jakoby v tom filmu nebylo tyvole doslova napsaný, že je potřeba bojovat za zachování Spojených států v árijské tradici bílé nadřazenosti. Žádný schovávačky. Při groteskním vykreslování černošské komunity co s kradenými slepicemi hrabe na bílé panny jsem se smál nahlas, abych tak nemusel přemýšlet nad tím, nakolik se podobné stereotypizační zkratky používají ve veřejném prostoru dodnes. Není třeba kolem toho chodit - ten film je ZLO. Zákonné. Že to v něm Lillian Gish až do své smrti údajně neviděla, dávám za vinu tomu, že má od sebe oči stejně daleko, jako normální lidé bradavky. Pokud máte ideový úhel při sledování filmů, nedáte to a netřeba se za to stydět. Mě zajímá forma a exekuce a tady jsem místy zapomínal zavřít kušnu. Vezmeme-li v potaz technické limity roku 1915, lze říct, že v něčem jsou davové sekvence v tomto filmu skutečně nepřekonané. Griffith předepisuje i tomu nejzapomenutějšímu statistovi nějaké rozmáchlé gesto, takže záběry, ve kterých vidíme stovky reálných lidí působí správně chaoticky a lze z toho vyloženě vytípávat reminiscence na dobové válečné výjevy, o což mu koneckonců šlo. Jakkoli přiznávám, že 190 minut němého filmu je porod šesterčat. ____ Ale baví mě, že zatímco se tady místní debílci můžou ubrečet nad černošskými Kleopatrami na Netflixu nebo kde, že politická korektnost, vymývání mozků a kdesi cosi, tak místo toho, aby čuměli doma na televizi, mohli klidně vyrazit do artového kina, kde brnkala živá hudba k záběrům, kde bílý herci s blackfacema vyhrožujou bílým hercům bez blackfaců, vytahujou u toho dopředu bradu a hulvátsky žerou meloun. Lol. (12.05.2023)