Infini

Hluboce nesouhlasím s názorem, že má tento film něco společného s Event Horizon, Pandorum, Thing, Doom, nebo dokonce s Alien. Nenajdete tady žádné příšery, monstra, zombíky...nebudu spoilerovat, ale popis o čem tento film je, svádí k jeho zaškatulkování mezi béčkovou produkci. Přitom Infini je čistá sci-fi s dobrým scénářem. Všechno funguje jak má, herci jsou neokoukaní, postavy uvěřitelné...vysloveně jsem příjemně překvapený. Infini je v žánru dost specialitka, protože není pitomá, není postavená na supertricích a nemá ambice šokovat nějakou převratnou pointou. Brnká se tady na emoce, takže pokud jste milovníky dobré sci-fi a jste dostatečně empatičtí, tak vás nadchne i nezprasený konec filmu, který pointu posune trochu jinam a definitivně potvrdí, že nejde o přihlouplou vybíjenou, jakou byl Doom. V mnoha ohledech, jde o velmi nemainstreamový počin, který si zaslouží lepší hodnocení. Ale chápu, že pokud se někdo navnadil na něco jako Pandorum, nebo Doom, tak byl čekáním na bubáka tak otrávený, že hodnotil hůř. Takže za tyto zklamané doomaře dám zcela neobjektivně o jednu hvězdu navíc, abych to podhodnocení trochu zkorigoval :o) (06.08.2015)

Slušně vyhrocený zástupce nízkorozpočtového science fiction, který opět nedostatek prostředků vynahrazuje určitou autorskou vizí i postupy, na oplátku se však musí všechno narvat do tří chodeb a dvou místností. Režisér Abbess si pak může dělat co chce, což je nejvíc znatelné ve zmateném a úzkost budícím prologu, ve kterém se seznamujeme s onou klíčovou transportní technologií skrze několik zdánlivě nesouvisejících scén a postav, jejichž zabírání v detailech a úzkých prostorách vyvolává nepříjemně klaustrofobickou náladu. Druhá polovina parafrázuje sice klasické vyvražďovačky, nicméně obohacuje to faktem, že se aktéři vyvražďují navzájem a hlavně taky tím, že není moc jasné, co je realita a co je kec. Něco asi takovýho bych od laciných sci-fi chtěl i nadále prosím. (19.10.2015)

Vcelku pohodová kosmická vyvražďovačka s podstatnými ingrediencemi, namíchanými dle osvědčených receptů. Podivná nákaza, agresívní choutky, cákající krev, honičky po nekonečných chodbách a špetka časové dilatace navrch. Málem jsem byl i potěšen, nebýt slabomyslného konce, který tomu ubírá jednu hvězdičku. Ovšem musím ocenit neotřelou motivaci hlavního hrdiny, žádná záchrana světa, žádné obětování se za kamarády, vše lapidárně shrnuto v památné větě: "Slíbil jsem ženě, že budu na večeři doma." I přes ten oslizlý konec doporučuji všem fanouškům kosmického hnusu. (27.07.2016)

Věděl jsem, že Australáci umí slashery a postapa, no a teď už vím i to, že umí i koukatelné scifárny. Tedy aspoň mně tohle nenápadné béčkové scífko zaujalo víc, než spousta namachrovaného hollywoodského žánrově příbuzného sajrajtu. Klidně se přiznám, že začátek jsem si musel pustit dvakrát protože jsem se v něm malinko ztratil, no ale to už je v mým věku normální a o kvalitě scénáře to nejspíš mnoho nevypovídá. Jistě, žádná velká originalita se nekoná (já si parkrát vzpomněl třeba na The Thing, Soljaris, Abyss, nebo na všelijaký zombiárny), ale jinak naprosto vyhovující relaxačka. Hlavní "hrdina" není žádný hrdina, je to spíš takový ufňukaný srábek typu Tarkovského Stalkera ("já mám doma ženušku těhulku a nechci tady umřít, bééé...") a k srdci vám asi moc nepřilne... no ale zase tím je možná vlastně docela sympatický, že je takový... lidský... do jisté míry (nebudu radši moc napovídat). Nejvíc mi asi sedla vizuální stránka filmu, protože planetární základna natočená v nějaké podzemní kotelně nějakého paneláku se myslím docela povedla, byla taková hezky syrová, omšelá, nízkorozpočtová... Měl jsem připraveny čtyři hvězdy jakožto výraz sympatií pro nekomerční kinematografii, ale znechutil mě trochu konec 1) s moralizujícími a patetickými žvásty ve smyčce 2) s želatinovými emzáky s dopisem typu "ajlavjú" v jejich rukách 3) no a taky mě trochu zklamal fádní happyend, doufal jsem v poněkud jiné (i když taktéž fádní) vyvrcholení. (21.10.2015)

Překvapivě se členové elitní polovojenské záchranné mise ve zmrzlých, ponurých chodbách nejodlehlejší těžební základny v hlubokém vesmíru, Infini, nechovali úplně jako tupí zelenáči, aspoň ne do doby, než i je přepadl vražedný amok. Pak se trochu zdlouhavě plácali ve stavu "zvířecí bestiality", ve kterém se zcestně pouštěli až do filosofování o podstatě života a lidství. I přes slabším rozpočtem zaviněnou komorní výpravu (žádné CGI "money shoty") bylo akčně hororové sci-fi z filmařského hlediska zvládnuto velmi slušně a ze závěru skoro mrazilo. (20.08.2018)