Svět podle Lelanda

Působivé. Zajímavé a silné rozhodně. Leland je natočen hodně ve stylu Americké krásy. Ne tak příběhem, ale stylem točení a jednotlivým vybarvováním postav. Nudit jsem se začít nestihl a jelikož mě dialogy mezi jednotlivými figurkami opravdu bavili, začal jsem se divit, proč zde nemá film více procent. No, přišel "srdceryvný" konec a už se nedivím ničemu. Celou dobu mě každá postava zajímala a každý dialog či monolog prozrazoval něco nového, nad čím se dalo přemýšlet. Jenže konec - lehký spoiler - na vás přímo řve:"Teď ho lituj a pokud nelituješ, alespoň velmi přemýšlej!". Takhle na talíři s příborem já to nerad. Přesto vynikající snímek a skvělá postava Dona Cheadla. (17.10.2009)

Leland je můj kluk, moje imaginární druhé já, můj pokřivenej obraz. Jeho život byl vyhrocenej jako špičky nožů, ale málokdy si to uvědomil. Pak se v jeho životě něco zlomilo, začal si uvědomovat tíhu života a rozum mu odešel až na kraj světa. Začal vnímat jinak. Leland není film pro každého, je v něm otázek na vícero takových počinů. Ale má Ryana Goslinga, jehož herecké umění překračuje lidský možnosti a z jehož postav se stává něco víc než jen "lidi na papíře". Obdivuju ho, protože je na svůj věk až k zbláznění vyzrálej. V poslední den roku jsem chtěl něco mimořádnýho- byť Leland nefiguruje v horních dvaceti, má pro mě větší význam, než kdejaký film od fochu. Je to těžký, ale ten film má ohromný potenciál ve vaší hlavě zrát. 90% (31.12.2009)

Scénář: Matthew Ryan Hoge .. Zvláštní film o životních cestách a chybách, který položí obrovskou spoustu otázek a je jen na divákovi, zda MÁ (nikoliv najde) nějaké odpovědi. Natočeno dosti komorním, avšak působivost neubírajícím, stylem. Pravda, šlo to zřejmě udělat úderněji, aby se ti, co nechtějí nebo neumí během poklidných pasáží přemýšlet, nenudily, ale to už je jejich smůla. Já si v tom filmu našel mnohé a nějaké ty nedostatky jsou tím smeteny pod stůl. Ryan Gosling svého podivínského mladíka zvládá opět skvěle a k tomu mu sekunduje velká spousta známých tváří. Těžko tento film doporučovat na potkání kde komu, ale když bude možnost zkusit ho, neváhejte a možná nebudete litovat.. 85%. (10.09.2006)

Řekněme, že vidíme nějaké děti, jak hrají baseball. Všechno co vidím já, je to dítě, které nemůže hrát, protože říká uhozené vtipy a nikomu nepřipadají směšné. Nebo při pohledu na líbající se dívku a chlapce, vidím jen to, že jednoho dne z nich bude starý smutný pár, který se vzájemně podvádí a nemůžou se na sebe podívat. A já to cítím. Cítím všechen jejich smutek. Cítím to pravděpodobně hůř, než ten starý pár nebo divný kluk. Svět podle jednoho kluka, který všechno vidí až moc černě a depresivně a "naděje" mu nic neříká. To je vlastně odpověď na všechny otázky, kdo čekal údernější konec (jako já), nedočká se. Film si hraje na daleko víc, než čím ve skutečnosti je. Přes všechny filosofické otázky, hluboké dialogy a zajímavé myšlenky je to vlastně neskutečně jednoduché. Netřeba tedy v ději všem hledat složitosti. A přesto vám Leland se svým apatickým výrazem a deprimujícím pohledem na svět ten mozek zaměstná. Jedinečnou atmosférou mi to silně připomínalo třeba Americkou krásu, Virgin Suicides nebo K-Pax. Mám dojem, že v dnešní době už takové filmy nevznikají, což je strašná škoda. (04.03.2015)

Namiesto toho, aby som bol zasiahnutý po emocionálnej stránke, rozbolela ma z tých hlbokých, ťažkých myšlienok, ktoré hrajú v tomto snímku prvé "husle" - hlava. "Neuveriteľný" záver ma zaskočil, alebo dokonca možno aj trošku sklamal, než príjemne šokoval. Lelandov svet som si nijak mimoriadne neužil, no je možné, že je to najmä moja chyba. (14.03.2015)