Komorná
Agasshi
The Handmaiden
The Handmaiden
The Handmaiden
The Handmaiden
The Handmaiden
Réžia:
Chan-wook ParkKamera:
Jung-hoon JungHudba:
Yeong-wook JoHrajú:
Min-hee Kim, Tae-ri Kim, Jeong-woo Ha, Jin-woong Cho, Hae-sook Kim, Yong-nyeo Lee, So-ri Moon, Eun-hyung Jo, In-woo Kim, Byeong-mo Choi, Dong-hwi Lee (viac)Obsahy(2)
Film je kórejskou interpretáciou románu Zlodejka od spisovateľky Sarah Walters. Je príbehom mladej ženy, ktorá sa stáva slúžkou tajomnej bohatej japonskej dedičky. Jej úloha však nespočíva v tom, aby jej slúžila. Je len súčasťou plánu ako sa dostať k jej majetku. (ASFK)
Recenzie (273)
Něco mezi Valmontem a Vlkem z Wall Street, ještě střižené lehkou korejskou zvrhlostí. Silně stylizovaná sebereflexivní sexploitace, která je sice chvílemi přestřelená a chvílemi zdlouhavá, ale většinu času zatraceně dobře natočená. A jako bonus pro vás formulka "Zazvonil zvonec, a pohádky je konec" už nikdy nebude znamenat to, co dřív... 70% ()
Nový Park je klidný Park. Temnota si jen tak pobublává pod povrchem, objevuje se v náznacích a když se dostaví, tak ani neděsí. Ostatek je příběh zlodějky, jejího kumpána a podváděné šlechtičny. Nebo podvodníka, vykutálené šlechtičny a nevinné komorné. Nebo... Nebo všechno dohromady. První polovina, ve které sledujeme komornou na první pohled plyne v poklidu a nenápadně. Přesto má své silné momenty (broušení zubu) a nedořečená místa. Ta jsou doplněna v polovině druhé, plné skrytých tajemství, úchylného čtení a sebevraždy. No a ve třetí se to pěkně spojí. Modravý dým zaplňuje sklepení a už ani nevadí, co za hrůzy je ukryto na policích a že prsty skončily v koši. A úplně nakonec nám zazvoní rolničky... Komorná vyniká skvělou výpravou, kříženec anglického panství a japonského domu umožňuje pěkné hrátky s kamerou. A právě kamera si film krade pro sebe, což je dobře. Občas se totiž objeví hlušší místo a i tehdy je na něj pěkný pohled. ()
Výpravou krásné, obsazením výborné. Tímto končí chvála. Bez ohledu na krásu obou hereček, jsem si jistý, že by k udržení tempa filmu pomohlo vystřihnout nebo zkrátit některé erotické scény. Závěr by taky zasloužil trochu kultivovat. Vzhledem k tomu, jak jsou budovány jednotlivé linie příběhy (zmínky o sklepu, choutky strýčka, ničení šunga, atp.), jeden by čekal, že vše bude mít patřičnou dohru. A nemá. A je to škoda. Za pořádný konec a stopáž pod dvě hodiny šel bych světa kraj, šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý. A hodnotil bych za 5*. ()
Pěkné drama se dvěma zvraty, možná až trošku moc dělané na americký způsob. Sice stále s některými typickými asijskými pohledy a scénami a především asijská erotická uchylita. Ale k plnému hodnocení mi kromě pomalého začátku chyběl nějaký šmrnc a památka navíc. ()
Život Adele po Korejsky :P... Park ma svoj štýl a vie zaujať aj tam kde by iný režiser len prešľapoval na mieste. Žiaľ tento príbeh šiel akosi mimo mňa aj keď to malo zopár zaujímavých momentov. Príbehy o pomste bola iná liga ale lesbická romantika (aj ked dobre zahraná) ma trochu nudila. ()
Mám rád příběhová překvapení, takže se mi todle líbilo. Navíc to balancuje mezi dramatem, trochu malinko detektivkou a erotickym filmem. Takle moc něžnej, řekněme, sem ještě snad asijskej film neviděl. Takže za to body k dobru. Není to zákonitě pro každýho. A na konci se malinko dočkáme i pověstný korejský brutality. Malinko. Takže je tam od všeho trochu a něco malinko navíc. Konečný titulky sem pozoroval naprosto spokojen a umělecky naplněn. ()
Viděl jsem director's cut a během sledování se můj názor na to, co sleduji proměňoval. Nejdřív jsem si myslel, že to bude nějaké utahané historické drama. Pak se ale začalo ukazovat, že látka je pokleslejšího rázu - že to má odér erotického příběhu, který je trochu prostoupen asijskou perverzí - avšak na druhou stranu je to povýšeno o svěží Park Chan-Wookovu režii. Tehdy mi to začalo připadat zajímavé a byl jsem zvědav, k čemu to bude směřovat. Poměrně rychle se ale ukáže, že je to film o třech podvodnících, kteří na sebe navzájem hrajou habaďůru. Z toho vyplyne pár zvratů, jak se to pro diváka odhaluje, kdo je s kým spřažen a kdo koho podělá, kdo má vlastně navrch, ale dalo by se říci, že film trpí na přemíru zvratů. Pokud ti vypravěč řekne "tahle postava je taky mrcha a vyjebala s touhle postavou" a po chvilce odhalí, že to taková mrcha vlastně není a že ve skutečnosti podělala jinou postavu, tak to působí trochu blbě a já na to reaguju způsobem, že si s nepříliš velkým zájmem řeknu jen "ok, dobře no"... Komorná trpí na přemíru zvratů, přičemž první zvrat je negován a rozmělněn druhým a druhý zas třetím s tím, jak se celá situace mezi postavami postupně vyjasňuje. Výsledný dojem je tedy poněkud manýristický. Problémem je i to, že mi na postavách dost nezáleželo a nesoucítil jsem ani náležitě s jejich životními kontexty natolik, abych byl do celého příběhu zainteresovaný. To je takovej evergreen většiny příběhů; Vypravěč něco vypráví, ale nedá posluchači/divákovi dostatečný důvod k tomu, proč do toho dění být zainteresovaný - proč by mu mělo záležet na tom, jak se to všechno s postavami vyvrbí. Příčinou jest to, že divákovi/posluchači není náležitě umožněno buďto pochopit postavy anebo je chápe, ale není schopen se na ně citově napojit (případ Komorné). Vyprávěč zkrátka nevypráví příběh tak, aby se to dařilo: Režisér zde spíš hraje takovou hru s divákem. Ta pro mě ale sama o sobě nebyla příliš zajímavá a beztak by takováto hra fungovala lépe, kdyby mi na postavách záleželo. Mně však bylo jedno, jestli je větší mrcha ta či ona postava i to, jak to mezi těmi postavami vlastně je, když mi beztak byly volné. Žádal bych si tedy, aby mi vypravěč jednak odhalil více o postavách a jednak mi umožnil se na ně více citově napojit. Příběhy jsou přeci manipulací! Kupříkladu jednoduchý příběh pomsty není povedený, pokud si divák/čtenář/posluchač nežádá satisfakci spolu s protagonistou. A je prací vypravěče manipulátora, aby si divák onu satisfakci žádal. ()
Já říkám bravo. Park se trošku uklidnil a je to dobře. Obraz je tradičně opulentní, mezi holkama to velmi jiskří a překvapivé twisty v ději přicházející se změnami vypravěče spolehlivě udrží pozornost. Smlsnul jsem si, a to i díky několika povedeným vtipům, které tam Park vpašoval. A nakonec se nám rejža ještě přizná, kým by asi tak on sám v tomhle příběhu byl... ()
mno. chybel tomu penis. vsak premyslel jsem, jak dlouho ten lesbicky balet tocil, kolik choreografu na tom delalo, a kolik ejakulaci probehlo. ()
girl power ()
Komorná je natočena s citem a elegancí tak, jak to umějí jen v Asii. Nádhernou estetiku filmu podkresluje krásná hudba a protkává ho erotické napětí, kdy i prosté rozepínání šatů má v sobě silný sexuální nádech. To nakonec vrcholí v závěru prvního aktu, aby pak film sklouzl k náznakům zvráceností, místy výslovně pomrkává na markýze de Sade, ale nikdy ne tak, aby diváka odradil či přímo znechutil. Jde o nádherný příběh se zajímavou a překvapivou zápletkou, který se nebojí ani lehkého humoru. ()
Vizuální, citová, příběhová, erotická, atmosférická krása. Kdo utáhne 144min bez jediného klopýtnutí? Pro asijskou kinematografii mám velkou slabost, mám slabost pro krásné ženy, mám slabost pro nevšednosti a mám slabost pro kvalitní příběhy. Tady je naservírováno vše dohromady. Plus k tomu přičtěte (standartně) výborný herecký projev všech, jistou ruku Parka, a je vymalováno. ()
Totální pitomina, jenž je hlavně úplně o ničem. Možná je to tím, že asijská mentalita je mi na hony vzdálená. Nicméně u sledování jsem se velmi nudila. Jedna hvězda za výpravu. ()
Zajímavé je porovnat Komornou s dvěma dalšími filmy s podobným rámcem, s Favoritkou a Parazitem. Ve Favoritce se všechny postavy chovají přísně účelově vzhledem k vlastnímu zisku. Spojenectví jsou výhradně pragmatická. V Parazitovi se děje něco podobého, jen ne na úrovni jednotlivých postav, ale rodin. Naproti tomu v Komorné s tímto přístupem postavy začínají, ale v průběhu tento přístup poruší. Překročení účelovosti k tomu zachovat se lidsky má nakonec klíčový dopad a je jen sympatické, že nevede přes nějaké "hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mě", ale přes vagínu. * Film sice je audiovizuálně famózní, příběh je ale stále primární a funguje klidně i na malé obrazovce, kde z vizuality člověk nemá nic. Ač částečně jde o sexuální povídku a příběh silně pracuje se sexuálním napětím, sex zde není otravná atrakce a film si jej narativně unese. * Mimochodem, téměř u všech Parkových filmů najdeme komenty typu "na Parka je to slabé", což je trochu paradoxní. U Komorné celá věc vyústila, jak zde píše Jhershaw, do zvláštního anti-hype. Předchozí "Stoker", v němž američtí herci sehrávají asijský příběh, sice možná působil trochu uměle a nudně. Nicméně, zde za ten anti-hype vlastně škodolibé díky. Nečekal jsem mnoho, ale nakonec jsem byl nadšen, Komorná je naopak přesně ten starý dobrý Chan Wook Park s vynikajícím originálním a svěžím scénářem a precizní dynamickou režijí. ()
Nejde jinak, ale i já se musím vyjádřit k těm krásným lesbickým hrátkám. Přiznám se, že při postelových scénkách bylo v mých kalhotkách dost vlhko… Moc se mi líbilo rozdělení na 3 části. Naopak se mi nelíbily absolutně nepřehledné časové skoky. Jako velké negativum taky hodnotím opět dlouhou stopáž, kdy už si ke konci fakt říkáte, ať už se sakra naposledy ošustijou, zabijí hlavního padoucha a je konec... Nechyběla Korejcům vlastní chlípnost a podivnosti, jako například čtené porno (z vlastní zkušenosti vím, že je mnohdy i lepší než hrané). Vychválit musím taky soundtrack, který byl mimořádně vyvedený. Změna žánru/děje, která nás potkala v půlce filmu byla perfektní a hned se na to koukalo zase o dost líp. Velká příjemnost se spoustou erotiky, hudby, úchyláren a plot twistů. Co víc si přát… ()
Park je pro mně režisérskou modlou a je více než pravděpodobné, že k jeho filmům už přistupuji více než neobjektivně a Komorná není výjimkou. Historický román v rukou Chan - Wook Parka? Nečekejte Howards End, ale pokud jste viděli jeho předešlý majstrštyk Stoker, myslím, že nebudete daleko od napjatého očekávání. Vizuální delikatesou je každý Parkův film a Komorná si ve všech aspektech drží Parkův cejch, kdy je pořád na co se dívat, ale hlavně je co vyprávět a co hrát. Spletitý příběh z Japonska vypráví Park originální duální optikou, kdy se velmi chytře doplňují díly příběhové skládačky v divákově hlavě a mnohé momenty tím opravdu v průběhu vyprávění získávají jiný, častokrát intenzivnější rozměr. Komorná určitě aspiruje na cenu nejsmyslnějšího historického dramatu všech dob, protože Park se nebojí a Park intimitu a sexuální tenzi prodá do poslední kapky hereckého potu, aniž by potřeboval být vulgární, naopak hravostí doslova přetéká. Lehkost s jakou mě Komorná proběhla před očima je dána vizionářským mistrovstvím tohoto korejského ďábla, který se i zde podívá do temných kobek asijské duše, stejně jako prozkoumá hranice filmové sexuality, ale nezapomíná při tom na humor, postavy a příběh. 100% P.S. Jo a na Komornou jsem pozval jako na první rande svou úžasnou ženu a ještě teď si pamatuju, jak jsem se při těch intimitách na plátně v sedačce potil a po očku koukal, jak reaguje a jak moc chce z kina utéct při myšlence, na co jsem jí to proboha pozval. Ale na konec to moc dobře dopadlo a to nejen na plátně :-). ()
To si tak čekám na havanský koncert Rolling Stones a ČT Art se s tím nemaže a je tu jihokorejská lesbo romance se závěrem, kde jsou hrátky s okrasnými Venušinými kuličkami. ()
Měla se stát součástí podvodu, za což měla dostat značnou částku peněz. Nakonec se jí stala, ale úplně jinak, než původně čekala. Moc hezky vystavěný příběh s několika flashbacky a zvraty v ději a humoru. Pěkně se na to dívalo, je jen škoda, že krásné asiatky nebývají hlavně v horních partiích příliš obdařené. ()
Kdyby mi někdo podal nůžky a řekl, hele, vystřihni z toho všechny scény, které vážně nepotřebuješ vidět, to by byla jiná koláž. Ale navzdory všemu tomu nepříjemnu, způsobenému slizkými mužskými postavami, které měly na můj vkus až příliš moc prostoru, se mi Agasshi neskutečně líbila. Britskou adaptaci překoná o sto jedna procent a splňuje moji malou osobní modlitbu ke scénáristickým bohům, aby (spoiler) hlavní dvojice neskončila nešťastně, jak už to u lesbických dramat z drtivé většiny bývá. ()
Komorná je hodně zvláštním počinem, který se mi ale ve výsledku upřímně bůhví jak nelíbí. Film je silně úchylný, což mi obecně nevadí, ale zde je to takovým nepříjemným způsobem a zanechává to ve mě nepříjemný až znepokojující pocit. Děj je velmi zamotaný a složitý na pochopení, což mi běžně též nevadí, většinou to naopak vítám, ale zde je to opět špatně. Složitost až zamotanost děje je zde strašně „na sílu“ a vlastně tedy i zbytečně. Značná část scén je doprovázena vysloveně nepříjemnou hudbou, a tak těch pár pozitiv, které na filmu vidím, jako je třeba jeho originalita, nedokážou převážit mé negativní pocity z něj. A to vůbec nemluvím o naprosto nesmyslně přepálené stopáži, kvůli které jsem se po většinu sledování Komorné nudil a hledal, co bych tak ještě mohl u filmu dělat. 52% ()
Reklama