Zmenšovanie

Nezmenšuj se potenciálně zajímavá látko, koukej (vy)růst. A ne, nápad se pořád zmenšoval a zmenšoval, až se stal docela nepatrným trpaslíčkem. Po zajímavé úvodní půlhodince se z filmu stal roztahaný útvar, vykazující nestabilní dramaturgii, režijní neschopnost a synonymum pro nudnou podívanou. Stalo se tak přesně po zmenšovací proceduře, kterou absolvoval maník s podezřele česky znějícím jménem - Paul Safranek. No jo, film vyházel za třicet minut dokonce i svoje nejpůsobivější trikové sekvence. Takže po dalších zbývajících(!) hrozivých 90 minut nejen tápal, jak dál pokračovat, i triků značně ubylo, takže neberte to jako chybu filmu, ale zbytek filmu mně fakt Matt Damon a spol. nepřipadal, že měří jen 10 cm. Byli to normální lidé pohybující se v normálních kulisách. Tudíž sekvenci s trpaslíky/staviteli z Ať žijí duchové, kde si trikaři v plenkách dovedně vyhráli s perspektivou, stále řadím nad jakýkoliv trikový vjem z tohoto filmu. Téma se úplně rozplizlo na břečku. Režisér absolutně v koncích tahal z rektu Aťky Janouškové eso v podobě Christoph Waltze, no jo, jenže k čemu zde vlastně posloužil? Chlap, co miluje mejdany, přátelí se s démonickým Udo Kierem a nechává si po bujarém mejdle uklízet kvartýr. Jasně, má i obchodní kontakty, zajedeme i do Norska, kde se zmenšování zrodilo. Ty vole, tahle sekvence je vůbec nejhorší. Jen to filmu přidalo nadpočetné minuty. Co závěr? Asi ztratili scénář, závěr je mimořádně úchvatně nevydařený. Film disponuje zajímavou eko myšlenkou. Jenže v průběhu je zmenšený svět představován liknavou formou, mně bylo kupříkladu vzhledem k nezajímavému průběhu úplně fuk to, jaké nové ekonomické možnosti skýtal trpasličí život. Damon byl celkem gut volba, jenže pak mu tam hodili beznohou hočiminku, na kterou herecky nestačil. Zbytek filmu držela málo známá herecká akvizice Honch Chau coby vietnamská disidentka, kterou zmenšili za trest. Z většiny nápadů se vůbec nic nevytěžilo. A to nebyly jen tak ledajaké nápady, byly to originální idee. Dost dobře si nedovedu představit jít na tenhle film do kina, to muselo být hrozně úmorné. Vždyť to nemá žádný pořádný děj. Pravda, Alexander Payne nikdy netočil zajímavé filmy, tentokrát to ale mohl kreativně prubnout. Nestalo se. Chválím tedy nekomerční pojetí, skvělý úvod filmu, který navnadil, a také několik experimentálních poloh snímku, které provázejí příjemné emoční výlevy. To jsou ale jen zcela zanedbatelné faktory, které nepokryjí celkovou nefunkčnost, nezajímavost a neskutečnou zdlouhavost ambiciozně vyhlížejícího filmu. 3/10 (28.03.2018)

Toto chcem vidieť v podaní Wesa Andersona! Vťahujúci rozbeh do originálneho a na divácke zážitky sľubného filmového sveta, v ktorom sa ale jeho tvorcovia uchýlia k riešeniam zaujímavých tém, aké ma moc nechytili (tie riešenia). Nie je to premárnený potenciál výnimočnej filmovej udalosti, len je to filmová udalosť pre skupinu divákov, do ktorej holt nepatrím. Waltzov Dušan ma pobavil, dúfam že ho v komédii typu Big Lebowski zužitkujú Coenovci! (24.01.2018)

| Rozpočet: 68 miliónov $ | Tržby: 53.9 miliónov $ | Námet s potenciálom ako hrom, ale s výsledkom ihly v kope sena. Keď človek zváži, že v tak dhlej stopáži ho baví jedine Christopher Waltz, a všetko ostatné ho skôr irituje, je niečo veľmi zle. Debilnejší scenár som už dlho nevidel. Občas som mal naviac pocit, že je to celé zrežírované, ako zlá brazilská telenovela. Tento rok sa veru filmovo nezačal úplne dobre, ale odtial sa dá snáď už len stúpať... :D (04.01.2018)

Zpočátku poměrně chytrá podívaná, která dává vzniknout celému tomu absurdnímu zmenšenému světu vedle toho našeho plus definování jeho pravidel. Bohužel se film po zhruba 45 minutách stáčí pro mě zcela nevhodným způsobem a do cíle zbývá ještě hrozně moc času. Stopáž je vražedná a v druhé polovině často sledujeme nekonečné scény kdy nosí Matt Damon Mexičanům jídlo nebo si povídá s tou otravnou Vietnamskou aktivistkou. Zkrátka pro mě nic zajímavého. Kdyby byla o dost kratší stopáž a tvůrcům nedošly nápady a přidalo by se humoru. To by byl panečku film. Místo toho jsme dostali ekologickou agitku, která bohužel za moc nestojí a dosti se táhne. 40% (12.03.2018)

Ono prostě dělat ty filmy jako čistou společenskou metaforu je hrozně ošemetný, protože upadnout do prostých, jednoznačných hořkých tezí je strašlivě přitažlivé. Lanthimos z toho pravidelně vybrušuje alespoň tou absurditou, neutěšeným vizuálem a pravidelnými šrapnely vybuchujícími z jinak pomalého tempa a postmoderní formy. Payne namísto toho žádnou svébytnou formální metodu nemá a tak trochu se v tom oportunisticky plácá, kdy jednou chce, abychom se nad jeho postavami lidsky dojímali či s nimi dokonce empatizovali, ale když se mu to hodí, přepne je do jednoduchých karikatur, jež se sami náhle redefinují jednou větou. V Downsizing tak najdeme scény jak vystřižené ze South Parku (výbuch vstupu do vaultu, Matt Damon zničehonic bubnující v hipízáckých hadrech při západu slunce), scény, které vypadají jak důsledek večírku filmových fanoušků (zmaštěnej Matt Damon pařící na večírku s Christopherem Waltzem a Udo Kierem) i scény, které jsou dostatečně dlouhé a citlivé, že by skutečně mohlo někomu dojít, že se u nich má rozněžňovat a s pitomým úsměvem pokyvovat hlavou nad tím jaká je ta láska mocná čarodějka i v těch nejnepravděpodobnějších momentech. A moje nervová centra v mozku již zkrátka nejsou natolik flexibilní, aby takto rychle a nahodile dokázala mezi všemi těmito módy přepínat. (16.01.2018)