Zlato

"Když všichni bohatnou, každýmu je pravda u prdele." Nikdy jsem se oficiálně nestal Zlatokopem roku, takže jsem nemusel řešit, jestli někde je nebo není zlato, jestli je to zlato moje či někoho jiného a už vůbec jsem se nemusel bát toho, že mi ho někdo ukradne. Kenny s Michaelem si všechny ty vzestupy a pády užili a já si vůbec nejsem jistý tím, jestli jsem jim to přál. Nicméně vždycky přeju kus toho štěstí raději těm, kteří mají hlínu za nehtama než kravaťákům s elitními právníky v zádech. A taky mám rád, když někdo nechce prodat svůj sen. To je tak hezké. Ale já bych ho stejně prodal a pak bych si koupil jiný. Jsem prostě takový, mám rád legendy o hořícím kruhu a ještě radši mám, když mi k tomu zahrají mí oblíbení Pixies, kteří tady byli nepřeslechnutelní. (25.08.2017)

Po Syrianě bylo pro mě těžké představit si lépe naservírovanou tabuli než tu, ke které mě opět zve s úsměvem Robert Elswit se Stephenem Gaghanem, navíc ještě s v pozadí pokuřujícím McConaugheym, jehož herecká metoda sundavání triček během filmu je zde obzvláště drastickou zkušeností. Leč právě tento přetlak eg způsobil, že Gold je sice prvotřídně nasnímaná, dynamická a zábavná podívaná, leč na rozdíl od Trafficu, Syriany či třeba There Will Be Blood postrádá na jakémkoli sociálně-ekonomickém přesahu a nedokáže překlenout postavu slizkého malého človíčka, který sice není zlý, ale ve výsledku ani kdovíjak zajímavý. Jediné, co z něj dělá výraznou postavu je právě McConaughey svou metodou "Slizkej hnusec ve třech bodech; kapitola Zuby, pleš a panděro". Elswitovo bravurní snímání i prostých dialogových scén, ve kterých se nikdy nespokojí s třemi přestřihy na mluvící busty, postavy vcházející do záběru z netypické blízkosti či kamera svým pohybem postupně odhalující stavbu scény, po tom se mi, přiznám se, stýskalo. Ale zasadit to do většího celku než je oskarové blbnutí herce v příběhu na motivy skutečné události, usínalo by se mi lépe. (23.05.2017)

Väcsina filmu vzdialene pripomina Vlka z Wall Street. Akurat samotny pribeh je ovela menej zaujimavy a hlavne ovela nudnejsie natoceny. Chyba tomu poriadna stava drajv. Postavy vam su ukradnute a vlastne aj cela zapletka. Z hercov ma poriadny priestor prakticky len McConaughey a aj on zaujme len fyzickou premenou. Cele to pôsobi ako sterilny dokument o vzostupe jedneho chlapika. Lenze uz niekde v polovici filmu zistime, ze cely ten pribeh hrdina nerozprava divakom, ale niekomu inemu. Tato pointa je ale poriadne zuzitkovana az v zaverecnej 15 minutovej vysvetlovacke a pôsobi ako nieco naviac. Buhuzial kvality filmu nezvysi. Namiesto uzasu z toho, ze vas tvorcovia dobehli si znudene pomyslite, ze pointu narychlo vymysleli zo zufalstva, ked uvideli aky nezazivny film natocili. 4/10. Vedenie CSFD by si zasluzilo nakopat do prdele za tie kratke mizerne obsahy filmov, ktore vam nic nepovedia. Skôr vas len pomylia. Ale hlavne, ze su od oficialneho distributora, tak im daju prednost pred zmysluplnym obsahom od fanusikov. Z tej jednej vety to znie jak dobrodruzny film typu Indiana Jones. Pritom McConaughey behom celeho filmu ziadnu banu nehladal. :) (04.03.2017)

Opakuju se, ale v poslední době je radost sledovat Matthewa McConaugheyho na plátně. Odpískal projekty, ve kterých ukazoval své břišní svalstvo a řešil „zásadní“ vztahové peripetie s nějakou slepicí, a sahá po těch, které vypadají velmi ambiciózně. Alespoň na papíře. V praxi totiž bohužel Zlato trošku platí za beztvaré dobrodružné drama, které velice rychle vyšumí. Obtloustlý zlatokop a alkoholik s pleškou je sice v jeho podání velmi solidní, ale tím to asi končí. Potíž je s unylým příběhem a se stylem, jakým je vyprávěný. Řemeslně je to prachobyčejný průměr, takže ty nedramatické scény nejsou ani nijak solidně vizuálně zabalené. Ve finále z toho máme jeden velký podfuk, který vzešel z obrovského naleziště zlata. K tomu nějaká ta malárie, nějaká ta přítelkyně, nějaký ten chlast. Trošku nuda. A já navíc tyhle biografie bez možností výsledek někam libovolně posunout úplně rád nemám. Ostatně k látce líně přistupující tvůrci se o to zřejmě ani nesnažili. (06.03.2017)

Strašná nespravedlnost! Osrala letos vyhraje za prkenné umělohmotné pitvoření v Homolalalandu snad ta nejodpudivější neherecká pizda, jaká se kdy zpixelizovala za sklem mé obrazovky, a nejpopičivější herecký výkon desetiletí se neotře ani o nominaci. Matouš holt k jeho škodě není ani negr, a patrně ani buzerant, tudíž si se svým naprosto famózním a neuvěřitelně slizkým prospektorem mohl v letošním přitepleném multikulti klimatu leda tak vykolíkovat zábor. Myslím, že by ho po tomhle mohli z fleku nasadit do hlavní ženské role dvojky té Tralalapičoviny pro nevkusné vypasené hospodyňky, a on by tu šišlavou Kamennou ropuchu zvládl stejně odporně, ale navíc by i hrál. Tento veskrze průměrný, avšak vcelku svižně plynoucí film o devadesátkovém zlatém tunelu povýšil na ultimativní herecký koncert a vytáhl ze mě svým výkonem jeden rozškrábaný puchýř navíc, protože byla opravdu radost jej sledovat. No radost … Předvedl vizuálně natolik nechutného hnusáka, že se místy až otřepáváte odporem a máte pocit, jako byste se dvě hodiny dívali na prasklý akutní absces. Absces, který ovšem úchvatně naturálně hnisá a krásně hraje všemi možnými nemocnými barvami. (08.03.2017)