Zelená kobra

Werner Herzog, i když působí jako velice seriozní muž (např. ve filmu o Klausovi Kinském), pojí v sobě dvě vášně: (necivilizovanou, exotickou) divočinu a poezii (zvuku a obrazu). Taková mixtura snad může pramenit jen v "srdci temnoty", z něhož se rodí bizarní věci (jako třeba AIDS) a příšerky (Jim Morrison: "a store where the creatures meet"). A odkud možná také pochází Kinského "běs" (poslední spolupráce Herzog / Kinski, při níž ten druhý často zcela ztrácel kontrolu sebe nad sebou) a africké "Amazonky". A také otrokářství, jako zhmotnělý výplod lidské fantazie, který leží hluboko v lidském srdci (volná citace z filmu). A znetvořený chlapec je jeho symbolem (nebo snad symbolem leoparda?) Pozn. 1: Obrazovou a zvukovou stopu je možno sledovat i odděleně, obě mají své jedinečné kouzlo (namátkou: jakým výtvarným objektem jsou černé kozy - kdo viděl, ví - v poryvech slunce a stínu). Pozn. 2: Francisco Manoel da Silva (Klaus Kinski) je románovou postavou Bruce Chatwina (The Viceroy of Ouidah, 1980). Pozn. 3: Film mohl být také koncipován jako dobrodružný příběh, ale to bych se na něj asi nekoukal (asi bych se raději koukal na Koukalovou!) (14.01.2017)

Napínavým príbehom by som to nenazval. Všetko stojí a padá na Kinskom a jemu sa viacmenej darí pútať pozornosť v samotnom príbehu. Chválim spracovanie - práca s toľkými černochmi a polonahými černoškami dala určite zabrať a vizuálny dojem je vcelku viac než dobrý. Chýba tomu však myšlienka, väčšinou to pôsobí prvoplánovo a nejde sa do hĺbky. Hodnotenie: 60% (03.01.2014)

Mě zase napadlo po vlastních zkušenostech, že příliš těžkou loď je lepší tlačit dopředu od zadku, než se snažit táhnout odpředu. Kinski je magor, což v Zelené kobře je zřejmě jediné hodnocení, kterého jsem schopen. Začátek v Jižní Americe ještě ujde, ale africké dobrodružství jsem nějak nedával. Spousta nahých žen, ovšem domorodých. Nepochopitelné střihy, posouvající děj bez vysvětlování dál, hodně vadily. Líbila se podlaha z lebek u náčelníka a původní dabing UPF. (27.12.2016)

Od naivných očakávaní, cez hľadanie záchytného bodu (myšlienky) a pocitu offtopicovej bezradnosti, až po totálnu rezignáciu, apatiu a chlámaní sa na scénach, ktoré asi teda mali byť vážne (téma otroctva) som si podstivo pretrpel túto pseudo-atrovu zhovadilosť. Keďže ku koncu fičalo na plné hrdlo už celé kino, tak som sa zbavil pocitu, že ja som ten chuj čo tu niečo nepochopil. Tragický nepodarok. (07.08.2006)

Slovami lachima, na LFŠ 2006 bol film uvedený s príšerným českým dabingom, ktorý mu ubral pravdepodobne dosť na jeho pôsobivosti. Aha! Tak preto tie blbé dialógy a zábavné hlášky, ktoré rozosmievali celé osadenstvo kina... V originále som to nevidel a asi ani neuvidím, no ani pri všetkej snahe si to proste nedokážem predstaviť ako vážnu dobrodružnú drámu o otroctve a otrokoch, obsahujúcu nejaké myšlienky, ktoré by ma mali osloviť. Hodnotenie na IMDb a celková obľúbenosť a uznávanosť Herzogovej tvorby napovedajú, že sme filmu možno ukrivdili, ale bavili sme sa skvelo. Treba však uznať, že Kinski je tak charizmatický, že charizmatickejší je už snáď len černoch so spaľujúcim Isherwoodovským pohľadom, ktorý pravidelne upieral do kamery. Stále to mám živo pred očami... (05.08.2006)