Zběsilost

Pro mě asi nejslabší Hitchcock. Neříkám že je to špatné ale pro mě dost nevýrazné a nemá to takovou atmosféru jako jeho starší kousky. Navíc ty násilně vsunuté humorné prvky mi nesedly. Při tom ale film nezačíná špatně. Mrtvola uškrcená kravatou. Nicméně narozdíl třepa od Topazu či Vertiga tu ani nejsou moje oblíbené hrátky s kamerou. PRostě jsem v tom moc necítil klasického hitchkocka. Škoda. (23.11.2012)

Hitchova stará kolena se vrátila k murder žánru a už od úvodní scény (projev o čištění vodních toků vs. vyplavená mrtvola) dávají najevo, jak moc škodolibým směrem se všechno bude ubírat. Kříženec Josefa Abrháma a Bodieho z Profesionálů je klasickou postavou, která je v nepravý čas na nepravém místě, deviant zelinář kuje pikle, detektivova žena sice neumí vařit, ale ženskou intuicí překonává všechny chemické laboratoře a jedna s divákem laškující scéna střídá druhou (vypíchl bych náklaďák s bramborami či dva momenty, kdy se kamera zdrží na ulici a vy čekáte, kdy přijde výkřik). „Mr. Rusk, you´re not wearing your tie..“ (05.12.2017)

V tomto filmu napětí neplyne tolik z řešení otázky kdo je vrah, protože ten je divákovi od začátku znám, ale z toho, jakým způsobem bude odhalen a zda bude očištěn hlavní hrdina (tedy pokud za něj nepovažujete samotného vraha). Film jsem viděl proklatě dávno, ale některé scény jako ta v náklaďáku naloženém bramborami se mi vryla do paměti hodně hluboko. (11.10.2012)

Celou první půlku filmu jsem si říkal, že Hitchcock už měl v sedmdesátých po kariéře a v konkurenci nového Hollywoodu působí jako plivátko mezi porcelánem. Kamerové triky působily tu směšně, tu samoúčelně a otevřená nahota jako by měla tenhle handicap vynahradit. Pak to ale Alfred rozjel na plný koule a já jsem nestíhal valit oči. Hitchcock měl zásadu, že pokud umisťuju děj do nějaké specifické lokace, měl bych ji představit tím, co je pro ni typické. Často volil až příliš zjevné symboly, z nichž nejkřiklavější byl asi případ závěrečné scény Na sever severozápadní linkou na Mount Rashmore. Ve Zběsilosti ale ukázal, že i jako domestikovaný Američan svým Britům rozumí a neváhá si z nich bez okolků střílet. Důkazem budiž vtipné scény s komisařovou manželkou, která miluje francouzskou kuchyni. Stále živý smysl pro černý humor prokázal ve scéně, kdy Barry Forster láme prsty Anně Massey, přičemž mu její noha brousí po obličeji. Je to zcela nový pohled na klasického Hitchcocka, ale zároveň velmi osvěžující, mistrovská podívaná. (07.10.2011)

,,PÁN RUSK. VY NEMÁTE NA SEBE KRAVATU." __ Hitchcockov (pred)posledný veľký film a pritom ho v ňom nie je až natoľko cítiť ako inde - snáď možno aj preto, že angličania sú majstri v nakrúcaní detektívok a trilerov. Táto poznámka však nemá na film prakticky žiaden dopad. Réžia je absolútne famózna (nominácia na Zlatý glóbus) a dej si celkovo drží od začiatku dobre zabehnuté tempo, čiže vôbec nenudí dokonca sa nájdu aj odľahčujúce kulinárske pasáže dávajúce si na mušku francúzsku kuchyňu. Svojim spracovaním ma vo filme najviac zaujali dve scény: už spomínaná pasáž v nákladiaku a ďalšia, pointa ako sa podarilo Jonovi Finchovi utiecť s partnerkou z hotelu. Posledná štvrtina sa nesie trocha v prvoplánovosti (zrejme podľa predlohy), úplný záver ma však svojou odhaľujúcou poslednou vetou ohromil (citácia - možný spoiler). No a dvorného Bernarda Herrmanna tu v skladaní hudby nahradil neveľmi známy Ron Goodwin (Zálesák, Kam orly nelietajú...) a treba len poznamenať, že soundtrack je absolútne špičkový. Chcel by som ho mať... (09.12.2009)