Réžia:
Elia KazanScenár:
John SteinbeckKamera:
Joseph MacDonaldHudba:
Alex NorthHrajú:
Marlon Brando, Jean Peters, Anthony Quinn, Joseph Wiseman, Arnold Moss, Margo, Harold Gordon, Frank Silvera, Alan Reed, Lou Gilbert, Mildred Dunnock (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Príbeh mexického revolucionára Emiliana Zapatu, ktorý sa postavil na čelo vzbury proti skorumpovanej a despotickej diktatúre prezidenta Porfiria Diaza na počiatku 20. storočia. Emiliano Zapata (Marlon Brando) je Indián narodený v Mexiku do dobrej rodiny, avšak bez akéhokoľvek majetku. Opustí svoj domov, vzdialenú provinciu Morelos, a príde do Mexico City, aby získal späť odcudzenú ornú pôdu a mohol žiť lepšie než iba skrývajúc sa v horách. Keď ho prezident Diaz (Fay Roope) odmietne, kriticky sa vyjadrí na jeho adresu, čo ho dostane do vážneho nebezpečenstva. Keď na dôvažok vyslobodí väzňa miestnej milície, stane sa z neho vydedenec. S podporou potulného intelektuála Fernanda (Joseph Wiseman) sa pridá k Donovi Francescovi Maderovi (Harold Gordon) a stane sa veliteľom jeho armády na juhu, podobne ako Pancho Villa (Alan Reed) na severe.
Maderovi sa podarí zvrhnúť Diaza a stane sa prezidentom, no skutočná moc leží v rukách veliteľa armády Huertu (Frank Silvera), ktorý nového prezidenta zavraždí, keď chce vyjadriť podporu svojim spolubojovníkom. Zapata a Villa opäť povstanú a po ďalšom víťazstve hľadajú niekoho, kto by prevzal velenie. Nakoniec sa prezidentom stane Zapata, no aj on prepadne kliatbe moci a čoskoro koná takmer rovnako kruto ako Diaz.
Aby získal späť aspoň časť zo svojich ideálov, vráti sa do svojho rodiska, aby tam vyšetril sťažnosti namierené voči jeho bratovi Eufemiovi (Anthony Quinn). Na jeho miesto nastúpia noví lídri a povzbudzovaní zdanlivo nesmrteľným Fernandom dôjdu k záveru, že Zapata je hrozbou pre nový režim.
(Incantator)
Recenzie (23)
Oscar 1 : Herec VR - Anthony Quinn + 4 nominace: Herec HR - Marlon Brando, Výprava ČB, Hudba, Námět a scénář. . . . Zlatá Palma - výběr ()
Jednak perfektní, bezchybná, názorná učebnice mexického dějepisu, v níž se jména jako Diaz, Madero, Huerta, Pancho Villa a další objevují takřka v nezkreslené podobě. A pak, ó, to blaho! Přesně takhle bych si býval představoval mladého Vito Corleona, kdyby ho nebyl býval dostal Niro. Tento mladý, roztěkaný, uhuhlaný, rozpolcený a odpovědností unavený Brando je jeden z nejsilnějších, které jsem měl kdy štěstí zhlédnout. Donutil mě, snad poprvé v životě, abych z celého srdce fandil tomuto lidovému revolucionáři, jehož Marlon vystihl tak, že se musel stát modlou všech těch nejen yucatánských indiánů, kteří pod jeho vedením a posléze pouze pod slávou jeho jména vedli více než stoletý boj proti všem a každému. ()
Brando jako slavný lidový generál za mexické revoluce. Vytýkám jediné - útržkovitost ve vyprávění, která mě sem tam zmátla co a jak se událo. Takže myslím, že bych bral i o hodinu stopáže víc, abych z toho měl opravdu plynulý příběh. Ale krom toho velmi povedené dějepisné drama. ()
Jeden z tzv. Zapata westernů, zvláštního subžánru westernů, které se odehrávají v Mexiku a okolí a zabývají se politickými a revolučními tématy (pojmenováno dle vůdce mexické revoluce Emiliana Zapaty). ()
Výborný film, vše podstatné už přede mnou vlastně napsal Pohrobek. Jako Zapatův (teď mám na mysli toho skutečného) obdivovatel si dovolím jenom malé historické upřesnění, protože film se tím , pokud mne paměť neklame, nezabývá. Zapatovy oddíly po celou dobu občanské války operovaly převážně na území státu Morelos, nedaleko jehož hlavního města Cuernavaky (dnes od Mexiko City vzdáleného necelé 2h jízdy autobusem) se Zapata narodil. Celý tento stát i jeho hlavní město v současnosti také zdobí celá řada pomníků slavného revolucionáře, jejichž koncentrace je zde ještě výraznější, než jinde v Mexiku. ()
Perfektně natočený velkofilm o mexické revoluci. Brando, Quinn a Wiseman (slavný to Dr. No) to herecky táhnou! Film roku 1952. ()
Jedná se o herecký koncert Marlona Branda, který má charisma na rozdávání. Skvěle ho doplňuje Anthony Quinn. Myslím si, že oskara měli dostat oba. ()
Veľmi silný revolučný film, veľmi silno sociálny, veľmi ľudový a možno aj idealizovaný, no dobre sa naň pozeralo, nenudil, ozaj ako film o legende. Herecky je to silno uveriteľné, niektoré scény napríklad s fotením, či s poznačovaním si mien alebo konečná zrada, pasť a zabitie, či reči, ktoré mi pripomínali tie Che Guevarove, že zabiješ len človeka, tak bolo skvelo vymyslené alebo zrealizované, neviem, aká bola skutočnosť. Iste dalo by sa namietať čo to revolucionárom, ktorí bojovali so zbraňou, nerešpektovali zdieračské nariadenia a vykorisťovanie, či že tu nie sú nejaké filozofické zamyslenia, no na druhú stranu to je podľa mňa reálnejšie. ()
Pokud jde o Marlona Branda a revoluci, líbil se mi více film Ostrov v ohni, pojednávající o vzpouře otroků na karibském ostrově. Viva Zapata je méně intrikánský i méně bojovný. Ale zase v mexické revoluci nefiguroval britský agent a profesionál. Jako se stalo ve zmíněném filmu z Karibiku, kde Marlon Brando hraje právě tohoto agenta. Emiliano Zapata byl člověk z lidu, bez vzdělání a bez zkušeností. Takže hodnotím nadprůměrně. ()
Zapata nepatří mezi významné Kazanovy filmy - Pinky nebo V Brooklynu roste strom bych rozhodně hodnotil lépe. A Marlon? Toho posuzovat asi vůbec nejde. Tomu člověk buď propadne nebo - je ještě nějaká jiná možnost? A Zapata? Ten samozřejmě nezemřel; právě organizuje další neo-zapatistickou vlnu. A Mexiko? Kdo ví, jaké to tam bylo, kdo kolaboroval s kým a bojoval proti komu. Nejvíc o tom může říct Jorge Luis Borges, a ten zná stejně jen několik příběhů ze života sedláků, zato hodně silných... ()
ocenenia : MFF Cannes 1952 - Najlepší herec (Marlon Brando) ()
Ať je to jako celek příliš romantizované nebo ne, Brando jako herec je odzbrojující, ať hraje mafiána, násilníka, dělníka nebo jako tady mexického lidového revolucionáře. Kdybych měl vyzdvihnout nejzajímavější momenty, byly by to dva. Za prvé zavraždění Zapaty a zejména to, co mu předcházelo, krátké prostřihy s mexickými ženami a muži působí naprosto funkčně ve smyslu stupňování napětí a závěrečná diskuze mezi vesničany, vytvářející legendu o Emilianově nesmrtelnosti. Co dodat, snad jen Viva, Zapata! ()
Reziser Elia Kazan /Streetcar named Desire, Velka Reka, East from Eden/ natocil sympaticky film o Emilianovi Zapatovi, ktoreho sa bravurne zhostil Marlon Brando /The Men, StreetCar named Desire, neskor aj Kmotr/. Zapato bojuje proti skorumpovanej vlade Porfiria Diaza /bol prezidentom Mexika v case december 1884 - maj 1911/. Brando bol megatalent a jeho herecky rozsah bol vskutku obdivuhodny, co tuna aj dokazal. Film ma dobre tempo, a hoci nuda dostala isty priestor, film sa po dlhsej nudnej casti opat rozbehne. Okrem samotneho Marlona Brando tu hral aj Anthony Quinn /Felliniho La Strada/ a Joseph Wiseman /zaporak v bondovke Dr. No/. Takymito filmami mal pan Brando genialne vykrocene stat sa skutocnou legendou svetovej kinematografie, co aj realne dokazal : 89 % ()
Prijemna zmena oproti klasickym westernum. Zapata v podani Branda je bezchybna postava. Skutecnou ozdobou tohoto filmu je vsak Kazanova rezie. Na tu vas bude bavit koukat, i kdyz zrovna neholdujete mexickym revolucnim filmum. ()
10. Zlatý Glóbus za rok 1952 - nominace (1) - Nejlepší herečka ve vedlejší roli - Mildred Dunnock ()
Brando s fúzikmi a španielskym prízvukom je síce smiešny, čo však určite nejde povedať o životopisnom filme o mexickom revolucionárovi. Na vine totiž je krušné revolučné obdobie Mexika začiatku 20. storočia, v ktorom jeden boj stredal druhý. Vojnové scény takmer absentujú, čo je škoda, ale príbeh sa zameriava predovšetkým na hlavnú postavu, ktorú zvláda známy herecký rebelant Brando veľmi dobre. A to napriek svoju pomerne mladému veku. Výborne mu sekunduje vtedy už ostrieľaný Quinn, ktorý ako mexický rodák má možnosť zahrať si vo filme odohrávajúceho sa v Mexiku jedného zo svojich. Krásna Jean Petersová je zasa pastvou pre oči. Pár nudnejších pasáží sa dá prekusnúť. ()
...Ale v naších srdcích zůstane navždy!... ()
Viva Zapata je zajímavý pohled na mexickou revoluční historii, která vypadá skoro jako česká politická scéna. Také tady přichází stále noví a noví vůdci, ale pro obyčejný lid se nic nemění. A tak právo drobných rolníků, vykořisťovaných bohatými velkostatkáři vyráží znovu a znovu bránit pologramotný rolnický vůdce Zapata, který je trnem v oku všem vládcům - ať už diktátora Diaze, naivního a neschopného idealisty Madery či revolučního generála Huerty. Jako učebnice historie zajímavé, neměl jsem problém Brandovi věřit mexického revolucionáře. Ale bohužel jinak docela nudné, zkratkovité a plné teatrálního přehrávání. Navíc Kazan nezvládá bitevní scény, které jsou natáčeny tak nějak mimoděk a chaoticky. Takže za 3*. ()
Je to slabší 4 hvězdičkový film, kde exceluje Brando, ale je jediný z herců. Nechápu za co dostal Quinn toho Oscara. JInak má film dobrý silný příběh a opravdu dobře popisuje revoluční roky v Mexicu. ()
Americký životopisný film o mexickém lidovém revolucionáři Emilianu Zapatovi (1879-1919), jenž zformoval ozbrojenou skupinu, nazývanou Osvobozenecká armáda jihu a s níž bojoval proti tehdejšímu diktátoru Porfiriu Diazovi a nespravedlivě rozděleným pozemkům. V hlavní roli mexického národního hrdiny se představil více než přesvědčivý M. Brando, jehož charisma v tomto dramatu dosahovalo nebeských výšin a vůbec mě nepřekvapuje, že patřil k největším hollywoodským svůdníkům. Snímek nabízí ke zhlédnutí počátky zapatistického hnutí v jeho domovské chudé provincii Morelos (asi 200 km jižně od hlavního města) kolem roku 1910, úspěchy organizace a svržení tyrana, po němž nastoupil Francisco Madero. Nový prezident se pokusil provést pozemkovou reformu, avšak byl odstraněn ambiciózním vojenským velitelem Huertou. Na odpor proti novému prezidentovi, jenž měl podporu USA, se zvedla velká protihuertovská opozice, v níž spolupracovaly odbojové skupiny po celém Mexiku (E. Zapata, Pancho Villa, Á. Obregón či V. Carranza). Po Huertově pádu se na krátkou dobu stal prezidentem i Zapata, avšak když zjistil, že je jeho chování k chudým zemědělcům stejně odtažité jako u jeho předchůdců, vrátil se zpět do Morelos. Po nějaké době byl shledán nepohodlným, byl vlákán do léčky a usmrcen. V roli jeho ženy, marně ho před pastí varující, se představila J. Petersová a jeho bratra Eufemia Zapatu hrál mexický rodák A. Quinn. Dílo slavného režiséra tureckého původu E. Kazana popisuje poměrně věrně události mexické revoluce, do nichž se zapojil charismatický vůdce E. Zapata, po němž jsou dodnes pojmenovány města a obce po celém Mexiku. ()
Reklama