Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Čintamani a ptáci
Vášnivý sběratel koberců MUDr. Vitásek objeví ve vetešnictví paní Severýnové unikátní kus - perský koberec se vzorem ptáků. Jako znalec ví, že existují pouze tři tyto koberce a všechny jsou ve vlastnictví různých monarchů. Severýnová netuší o jakou vzácnost jde, ale koberec není na prodej. Uložila si ho u ní bohatá vdova Zanelliová, která jezdí po celém světě a Prahu navštěvuje zřídka. Vitásek se svěří svému příteli právníku Bimbalovi a s jeho pomocí se snaží vzácný kousek získat. Vdova jim odmítne koberec prodat, a tak se zoufalý Vitásek pokusí o loupež. Najatý lupič - Bimbalův klient - se však opije a jeho hlučná akce skončí nezdarem. Neúnavný Vitásek se učí sám pilovat mříže.

Příběhy sňatkového podvodníka
Policejní ředitelství je v pohotovosti, protože se množí sňatkové podvody. Poznávacím znamením pachatele je hra na housle a zlaté zuby. Inspektor vlakové služby Holub nakonec zadrží podvodníka Vincenta Plichtu. Seriózní zločinec se nebrání zatčení, pouze vyúčtuje náklady a jde si odsedět trest. Po čase jsou znovu hlášeny sňatkové podvody. Holub už jde najisto, ale protože jede na víkend ke své rodině na letní byt a nelze to zařídit jinak, vezme zatčeného Plichtu s sebou a představí ho jako přítele. Při návratu do města je starý podvodník šokován. V nádražní restauraci se málem sám stane obětí sňatkové podvodnice. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (102)

EdaS 

všetky recenzie používateľa

Půvabná adaptace dvou Čapkových povídek staví zejména na působivé atmosféře á la Hříšní lidé města pražského a výborných hercích. O chlup víc se mi líbí povídka druhá s excelujícím Sovákem. Chtěl bych znovu vidět i další čapkovský povídkový film O věcech nadpřirozených, který jsem měl jako děcko moc rád. ()

zette 

všetky recenzie používateľa

Dve slusne zfilmovane povidky. V obou mi sice chybi nejaka pointa, lepsi zaver. Ale i tak jsem se bavil. V prvni povidce musim ocenit z hercu Olgu Scheinpflugovou a predevsim Josefa Hlinomaze. Ten v roli zlodeje byl vyborny. Povidka o kobercich ma take velmi dobrou atmosferu. Ve snatkovem podvodnikovi zase exceluje Jiri Sovak, ktery tahne celou povidku. ()

Reklama

Socrates 

všetky recenzie používateľa

Velice milý, pozapomenutý překvapení. První povídka (čistejch pět hvězdiček) je prostě dokonalá, geniální po všech stránkách, obsahem počínaje, hereckými výkony a filmařinou (obzvlášť povedená kamera) konče. Druhá povídka (slabší čtyři hvězdičky) trochu pokulhává za první, nemá zdaleka ten šmrnc, ale se vstupem sňatkovýho podvodníka Sováka do děje se všechno razantně lepší. Matematika nematematika, dávám za pět, Čintamani si to prostě zaslouží. Tohle si nenechte při první příležitosti ujít! ()

Martrix 

všetky recenzie používateľa

Čapek je pro mě spisovatel světové úrovně. To ale z jeho práce ještě automaticky nedělá materiál na filmové hity. Zatímco třeba sebehorší povídka P. K. Dicka, obsahuje minimálně jeden skvělý motiv k rozvedení do výborného celovečeráku, tak Čapkova síla spočívala spíš ve stylu psaní a způsobu, jakým popisoval běžný život. Dělal z fádních příběhů rozverné, nebo úsměvné. A ty působily zcela věrohodně, protože se nechal inspirovat svými přáteli, novinovými články, soudničkami... . Podle mě, se jeho umění do tohoto filmu nepřeneslo. Skvělí herci i režisér; bez nich by zůstalo jen u nevypointovaných povídek z kategorie povinné četby. Tohle byl ale jen 10% Čapek. Srovnání je trochu nefér, ale Krakatit a Bílá nemoc, jsou i přes výrazný otisk svých filmových tvůrců, mnohem víc "čapkovské". Za mě jsou Čintamani 40% a Podvodník 60%. ()

Šandík 

všetky recenzie používateľa

Obě povídky především příjemně překvapí naprosto suverénním herectvím. I malé role jsou tu výborně obsazeny a velmi slušně zahrány. Převod dvou Čapkových povídek "Z druhé kapsy" ovšem překvapuje také svou různorodostí. Zatímco první povídka je zpracována natolik volně, že snad lze mluvit spíš o pouhé inspiraci námětem povídky než o klasickém filmovém přepisu, pak ta druhá je převyprávěna téměř otrocky. Nutno říci, že v tohle případě se rozhodně víc povedl "otrocký přepis". Čintamani působí nevyrovnaně, zbrkle, místy i nelogický a je vybudován dosti zběžně a se značnými posuny oproti předloze. Ostatně, Krejčík zde evidentně chce především bavit, což se mu sice víceméně daří, ovšem atmosféru celé povídky tím pouze rozmělní, nemluvě o citelném oslabení Čapkovy brilantně vybudované pointy. Naopak "Podvodník" je vysloveným vtělením Čapkovy předlohy. Jak Brodského policajt tak především Sovákův delikvent dosti přesně odpovídají předloze a přestože i zde si Krejčík neodpustí místy snad až přílišné doplňky (hra na housle), čímž se i zde ocitá na samé hraně karikatury, vcelku lze tuhle adaptaci považovat nejen za nepřekonanou, ale asi i nepřekonatelnou... Celkový dojem: 75% (Čintamani 60%, Podvodník 90%) PS: Jen na okraj poznamenávám, že kdybych u tohoto počinu měl hodnotit podle klíče "film vs literatura", dostane literatura 100% a film s bídou 50%. Tohle svrchovaně literární dílko jednoduše nelze fo filmové podoby převést bez toho, že by spoustu věcí nenávratně zmizelo... ()

Galéria (27)

Zaujímavosti (5)

  • Snímek byl natočen na motivy knihy "Povídky z druhé kapsy" Karla Čapka. (Terva)
  • Jako ideálního představitele MUDr. Vitáska navrhla Hugo Haase Jiřímu Krejčíkovi přímo Olga Scheinpflugová. Jiří Krejčík několikrát Hugo Haase ve Vídni navštívil, ale vzhledem k hercově zdravotnímu stavu byl nakonec nucen se svého původního záměru vzdát. Dalším kandidátem byl Jan Pivec, který roli odmítl s tím, že nebude hrát vedlejší roli v něčem, kde hlavní roli hraje čuba. Jiří Krejčík tedy oslovil Karla Högera. Tomu se scénář okamžitě zalíbil a Krejčíkovi na roli kývl. Mezitím však Krejčíkovi volal Pivec. Byl nadšen scénářem a roli chtěl přijmout. Když mu Jiří Krejčík odvětil, že roli už nabídl Högerovi, Pivec opáčil: „Učitelskej? Jak by takovou roli mohl hrát učitelskej" (narážel tím na původní zaměstnání Karla Högera) a pravil, že si to osobně půjde s Högerem vyřídit, ať je Jiří Krejčík bez obav. Jak řízení mezi oběma mistry probíhalo, těžko říct. Jisto je, že roli nakonec získal Vladimír Šmeral. (helianto)
  • Při natáčení scén z nádraží si režisér Krejčík nechal přinést megafon, aby přeřval vlaky. Megafon byl ale poruchový, proto byly jeho pokyny slyšet jen částečně. Krejčík se rozčílil a praštil megafonem o zem. Rekvizitář, který stál vedle režiséra, po něm skočil a narazil si o jeho hranu ret. Krejčík skončil u lidového soudu, protože byl obžalován z „brutálního napadení“ rekvizitáře. Byl odsouzen k veřejné důtce. (raininface)

Reklama

Reklama