Mechanický pomaranč

Od mého oblíbence Stanleyho Kubricka jsem čekal geniální dílo, ale že bude až takhle geniální, to jsem nečekal. Ten film je naprosto geniální a famózní. Ujetost, zvrácenost, ultranásilí a fetiš je podáván s notnou dávkou ironie a vážná hudba k tomu vytváří prazvláštní atmosféru, která je tak geniálně bizardní. A navíc Singing in the rain dát do scény u spisovatele, to byla opravdu odvaha. A Stanley tu odvahu měl. Malcom McDowell do role Alexe padnul jako ulitý a podal možná svůj nejlepší výkon. Jeh Alexe nemůžeme nenávidět, ani ho brát za zápornou postavu. Je to prostě dítě, které je obětí své doby. A přátelé, braňme se, ať to za pár let není skutečností. Tomuto filmu se žádný jiný na světě nepodobá a ani podobat nebude. Ojedinělý unikát, ke kterému slovo kult patří snad nelíp ze všech. Nejlepší film Stanleyho Kubricka. 100%. (29.09.2006)

Jsem přesvědčená o tom, že vím, co chtěl pan Kubrick tímto filmem sdělit, na co upozorňoval a o čem vlastně vyprávěl, ale napsat to tu nemůžu, protože bych spoilerovala až hrůza... Takže se zkusím vyjádřit bez popisování děje - věci, které jsou pro Kubricka typické opět nezklamaly - výrazná vizuální stylizace, pečlivě volená hudba, skvělí herci, to vše zde je a funguje. Ale těžce stravitelný děj, který je sice nápaditý, ale místy hodně překombinovaný, napínavý, někdy vyznívající až nepřirozeně komicky (byl to úmysl?), depresivní, ale tak nějak podivně, prostě šel tak trochu mimo mě (i když ty hlavní důvody popsat nedokážu). Ty 4* jsou hodně slabé... (11.07.2006)

Jsem moc ráda, že jsem odolala různým doporučení a podívala se na Mechanicý pomeranč až po jiných Kubrickových filmech. Být to ten první, asi bych Kubricka odložila na neurčito. Není to film jednoduchý a chce to trochu vědět, do čeho člověk jde. A pokud už se někomu stane, že uvidí film jako první Kubrickův, radím nenechat se odradit a podívat se i na něco jiného. Přece kdo miluje Beethovena, nemuže být špatný člověk! Hlavně to chce nemyslet guliverem! :o) (20.08.2014)

Od Kubricka som videl takmer "všetko", pričom "Mechanicky pomaranč" mi skrížil cestu už pred pár rokmi, akurát v danom období som zrejme ešte nebol pravidelným návštevníkom tejto "pofidérnej" stránky, pričom sa musím priznať, že Ja už som si dej, či príbeh a s tým súvisiacu formu spracovania absolútne nepamätal. No a opätovne som naň narazil po zistení, že v rámci rebríčka 200 najlepších, najobľúbenejších filmov, nemá od mojej krásnej osôbky konečný "rezultát". Ja osobne neviem, čo som si myslel v časoch, keď som ho videl prvý krát, len si matne spomínam, že jeden z mojich blízkych priateľov neustále túto podivnosť omieľal s tým, že je ide o dokonalú satiru. No a čo si myslím teraz? S odstupom času možno aj 25 rokov? Pri dávkach filmov, ktoré dokážem behom voľného dňa v rámci plánu oddychu vzhliadnuť, som si sám pred sebou sľúbil, že čo ma nezaujme hneď od úvodu tým správnym smerom, nebudem strácať čas s pičovinami. Takže tak. Zostáva posledný "kúsok". (11.06.2024)

Anarchistická odysea. Klub rváčů 70. let. Je jedno, jak tomu budu říkat. Důležité je, že jsem kontroverznější film v životě neviděl a jeho první polovina je pro mě tím největším filmovým zážitkem za poslední roky. Nebýt závěrečné utahané půlhodiny, která slouží k zamyšlení, tak se Mechanický pomeranč zařadí v mém pomyslném žebříčku na 2. místo. Správně, těsně za Klub rváčů. Alex i jeho životní příběh mě donutil k zamyšlení a zároveň mě i pobavil. Nemůžu opomenout skvělou hudbu, která dává filmu neuvěřitelný odpich. První setkání s Kubrickem dopadlo na jedničku. (19.04.2010)