C. a k. polní maršálek

Zámena postáv ako obľúbená zápletka tej doby vo filme jedného muža, ako to už u Buriana býva zvykom. Svojimi dlhými výstupmi a grimasami nedá veľkú šancu ostatným na pritiahnutie pozornosti. Keďže je to jeden z prvých zvukových ČS-filmov, tak netreba celkom odsúdiť slaboduché dialógy, ale nedá sa povedať, že by som sa bavil. (19.07.2013)

Škoda, že se nepodařilo snímek dochovat v lepším technickém stavu. Především zvuková stopa a všudypřítomný šum byl dost nepříjemný. Rozhodně bych však snímek zařadil k těm podařenějším burianovským převlekovým komediím. Nejedná se o pranic originálního. Znovu sledujeme 100 x zopakovanou zápletku o tom, že se někdo nedopatřením ocitne v cizí uniformě a je nucený hrát tuhle hru. Každopádně, tyto stařičké filmy mají tak dokonale vybroušené dialogy a tak krásně si hrají s češtinou, že srdce každého diváka musí zaplesat a humor skvěle funguje skoro i po 100 letech. Asi by se film dal rozdělit na scénky, kde je Vlasta Burian, které jsou dokonalé a scénky, kde zrovna není, které jsou úplně o hovně. [75 %] (02.01.2023)

Vlasta Burian si dvanáct let po smrti monarchie odvážně tropí šprťouchlata z poměrů v rakousko-uherské armádě, ostatní postavy vyrábějí humor pro hospodyňky (paní Monczáková terorizuje uťápnutého manžela, důstojnický sluha omdlévá při spatření špiona etc.), k tomu jedna povinná romance a několik pěveckých čísel, mezi tím spousta vaty – a první česká zvuková komedie byla na světě a byl to panečku sukces. Ukoukat to celé je dneska spíš za trest, ale dávám tři hvězdičky z respektu k tomu, jak se autoři statečně poprali s možnostmi nového média (dokonce je tam i pár neumělých zvukově-obrazových gagů – a pak ovšem ten dojemný zvukařův výkřik „Pššt, ticho!“ zapomenutý uprostřed milostné scény). (20.05.2018)

Vlasta Burian je skvělý, některé scény vtipné a povedené (třeba hned ta úvodní), práce se zvukem je mnohonásobně lepší než v o tři roky mladší Perníkové chaloupce (což je pro mě jenom důkaz, že Kmínek byl opravdu mizerný filmař) a navíc je to jeden z prvních českých zvukových filmů, ale i přes to všechno to v nejednom ohledu dost zestárlo. V prvních zvukových filmech sice bylo skoro až pravidlem, dávat do nich co nejvíc písniček, ale osobně mi přišlo, že jich je tu až moc a že vše jen zpomalují, což tomu nemůžu vyčítat, ale zároveň nemůžu popřít, že mi to ubralo na dojmech. Stejně jako mi ubíralo na dojmech (a to už tomu vyčítat můžu) jak jsou některé gagy zbytečně dlouhé, až se rozmělní a přijdou o vtip a co mi vadilo asi nejvíc je slabý příběh, který tu hodinu a půl má citelně problém utáhnout, Stojí za to to vidět, ale je dost lepších československých komedií z třicátých let... 3* (25.10.2023)

Opět zápletka založená na záměně osob. Vlasta Burian byl co by voják penzionován kvůli posměšné písničce, která se týkala polního maršálka. V hospodě ji přezpívá svým přátelům. V civilu se necítí dobře a tak navštíví svého synovce Rudiho, který slouží na ruských hranicích. Od této chvíle se rozjede kolotoč komických událostí zapříčiněných Burianem, který se převlekne do uniformy polního maršálka, protože jí prostě nedokázal odolat. Krásně působí atmosféra starého Rakouska. (30.09.2009)