Polednice

Útlá básnická sbírka pořád láká. Na zlověstně prosluněné pole se tentokrát pomocí jedné z balad vydá i Aňa Geislerová, mladičký talent Karolína Lipowská a tým ambiciózních filmařů. Plíživé odcizování se ovdovělé matky s postupně vzpurnou dcerou, které nechce říct skutečný důvod, proč se tatínek ještě nevrátil, je natočené velmi solidně. Kamera několikrát znepokojivě zapracuje, ví, jaké úhly zvolit, atmostéra houstne a díky unavené a velmi soustředěné Geislerové začínáme být trochu nervózní. Potíž je v tom, že vše kolem není zrovna zajímavé. Horory u nás neumíme. Ovšem tohle horor není, ač se tak tváří a snaží hlásat do světa. Celé je to předvídatelné a nepřekvapující. Hudba naznačí, že se máme připravit. A ani se nelekneme. Potěší však práce s tím, jak tu muži představují ty slabší polovičky, jak se blíží zatmění slunce a nejen jeho, jak tvůrci nakládají s postavami vesničanů. Nejsou to žádné nezajímavé a otravné figurky á la Troška. Potěší manželský pár, který matce s dcerou pomáhá, starosta i jeho pomatená žena v solidním podání Daniely Kolářové. Nadržuju, ale domácím se to smí. (03.08.2016)

Mierne spoilery: S tým, že Polednice nie je horor, ale skôr psychologická dráma využívajúca ústredné zlo viac-menej ako metaforu, mám ten najmenší problém. Na české pomery pomerne orignálny koncept podporený slušným audiovizuálom a spoľahlivou Aňou Geisslerovou však zráža nevierohodná dramatická zložka. Tá je povrchná, posúva sa odnikiaľ nikam k pomerne predvídateľnému a skratkovitému finále.. a náhle je koniec. Nebudem teda preklínať strihačov, že sa snažili lákať na iný film, ale na to, že z tohto konceptu sa dalo dostať viac. Oveľa viac. Mladým tvorcom však prajem veľa úspechov do budúcna a snáď sa im podarí zúročiť získané skúsenosti lepšie. (18.01.2017)

Scenárista byl zřejmě menšího vzrůstu (podle fotek nebyl, oops) a v průběhu psaní ho odnesla Polednice, následkem čehož solidně rozepsaná práce nedorazila do cíle. Jinak se ovšem jedná o ambiciózní debut, který jsem určitě neviděl naposled. Byl bych s hodnocením klidně hodnější, ale celková nedomrlost, nerozvinutost traumatu hlavní postavy a zbrklost závěru zamrzí. Audiovizuálně je všechno boží, herecky taky, atmosféra a náznaky mystéria šlapou ostošest a předvídatelnost poměrně dlouho taky nehrozí. Bude vrahem šílená bába? Bude vrahem bubák? Bude vrahem vystresovaná Geislerka? Bude někdo vůbec vrahem? Tvůrci mohli buď víc přitlačit na rovinu hororového psychothrilleru, nebo naopak mít větší koule a jít cestou hardcore mysteriózního napínáku s rozvinutějším folklórem a větším zapojením postav (z nichž se většina ukáže pro děj de facto zbytečnými), nad jehož významy by se místní komentátorská obec tradičně servala do krve. Každopádně pro TYHLE náměty je naše země jak dělaná - proč jich nevzniká víc? (14.01.2024)

Do horkého a dusného léta, v němž se příběh odehrává, by se hodila Lednice. Kdepak na mě s Polednicí. I když o ni půjde převážně. Jenže jak se záhy ukáže, příběh je šíleně překombinovaný a šíleně nezáživný. To, co mu trvá rozplést drahnou dobu trvání filmu, ví divák už dávno, jen jaksi není srozuměn, proč se s tím film tak loudá. Geislerová do své stěžejní postavy singl maminy nedala vůbec nic. Asi si až později uvědomila, v jaké píčovině hraje. A tak je jediným hereckým pilířem umolousaná stařena Daniela Kolářová, u které zamrzí, že dostala jen pramálo prostoru. A teď to zásadní - film je natočen tak, že má jen mini prvky hororu. Pokud mě měl vyděsit lán pole se švitořícím ptactvem, je na místě zvážit příčetnost režiséra. Takže nic krutě brutálního nečekat, jo. Horory u nás fakt nemá smysl točit. Tenhle vypadá zatraceně levně, s chatrně vrstveným příběhem, chatrná je i kreatura, co se na pár vteřin zjeví. Je k posrání zoufalá. Skoro jsem měl strach z toho, že těch pár minut, co měla fungovat a postrašit, se spíše rozpadne. Film se vleče, nezáživný jak partie šachu v hlavním vysílacím čase, nelze mu však upřít, že atmosféru léta k zalknutí měl natolik intenzivní, až se dala pocítit (téměř) fyzicky. Dle mého úsudku bylo zaděláno na zajímavý atmosférický horor, kterým se český film mohl pyšnit. Slabá realizace jej šoupla do Lednice. 4/10 (21.01.2017)

Novodobý český psychologický horor? ...a navíc povedený? Hodně příjemné překvapení. V práci s vizuálem i zvukem naprosto precizně odvedená záležitost, která postupně zatahuje diváka do značně neklidné atmosféry, ani ten mysteriózní nádech v tom nechybí. Napětí ve vztahu matky a dcery umocňuje přítomnost jedné nedávné tragedie, s níž je nesnadné se srovnat, možná i jedné další, jenž teprve visí ve vzduchu a může přijít, a dolaďuje působivé dusno ze všudypřítomného horka... pocitově až ke zbláznění... a do všeho pravidelně vstupuje děsivě záhadná Daniela Kolářová (skvělý výkon!), jejíž přímo symbolická postava a výjevy s ní odkazující na notoricky známý příběh Polednice vynášejí otázník. Jak to asi je? Jde o realitu nebo pouze přeludy? Asi by se našla místa, v nichž by ten scénář určitě šlo propracovat víc a některé situace rozvinout lépe, i co do psychologické proměny hlavní postavy Elišky, ale kupodivu to i tak coby velmi netradiční rodinné psycho drama s hororovými prvky a skličující dusnou atmosférou funguje, dokázalo na mě přenést ty patřičné pocity a nechat mě v napětí až do konce. I některé zajímavé vedlejší postavy mají sice dost malý prostor k výraznějšímu vykreslení, ale i těch pár scén s nimi (otravná poloviční sousedka na pohřbu, opravář o půlnoci budící dojem, jakoby se v něm náhle probouzela touha po něčem drsném...) dokáže pocitově zapadnout do celkové atmosféry. Oceňuji v rámci žánru tyhle kousky, které vytvářejí onen horor zcela jinak, než většinová produkce, a za mě tedy dost povedený počin, u nějž bych se určitě nezlobil, kdyby v rámci současného domácího filmu našel další, možná i ještě vytříbenější nasledovníky. [75%] (26.05.2022)