Vzorný kinematograf Haška Jaroslava

„Ano i pana školníka lze použíti coby páčidla, ano…“ Pobavila již inzerce („zajímavé kukátko“) předcházející povídkám. K nim na přeskáčku. Otec chudých byla veskrze průměrná a více mě krom Effy zaujala jen rozuzlením. Víc jsem se bavil u Vzorného rodinného štěstí, to se sice s tou vší faunou a způsoby „vymítání“ maličko opakovalo, ale pohled na marné puzení a hlavně na jejich sousedy seshora vyloženě neomrzel. Opravdu nadprůměrná byla až Vzorná škola mocnářství stavící na výborném Pucholtovi a Filipovském, měla už více podařených hlodů a pointa se vskutku vydařila. Za nejpovedenější pak považuji Vzornou lásku lepších lidí, u které jsem se smál prakticky od začátku do konce a dočkal se spousty kvalitních frků (včetně povedeného snu). Vše pak zastřešoval Werichův komentář plný průpovídek, které pomohly prodat nejeden fór. Celkově to vidím na solidní 4*. „Zhrzená ošemetnice přiletěla do ležení a zřítila se na vepřovou kýtu pana Vilíma. Pan Vilím jevil větší zájem o kýtu vepřovou než o Aniččinu…tedy mdlobu!“ (18.11.2017)

"Nemějte obav, tohle jsou ta nejsmradlavější morčata v Rakousku-Uhersku!" Je to špatně od začátku, protože obsažené Haškovy příběhy nemají dobrý filmový potenciál, takže se v nich často opakují stejné situace a každá trvá navíc ještě zbytečně dlouho. Na tohle vás bezpečně připraví naprosto zoufalá první povídka, která je celá o tom, jak několik lidí není schopných otevřít dveře na hajzl, aniž by to mělo jakoukoli vtipnou pointu. Že s materiálem bojuje samotný film je zřejmé již jen tím, že využívá prakticky veškeré vyprávěcí berličky a tím myslím, že je zde mimo jiné i overvoice a zároveň mimozáběrový text popisující děj. Pokud si z filmu něco zapamatujete, tak to bude reminiscence Caddyshacka, maniakální výkon Ludmily Píchové a celkem věrohodná snaha formálně se přizpůsobit předválečnému rámování a způsobu vyprávění. Tady je to nadhodnoceno jenom protože Werich, což je v Česku obecný problém, protože bodré lidové mudrlanství je místní civilizační choroba. (11.04.2022)

Vzorný kinematograf Haška Jaroslava je pro mě tím typem komedie, kde chápu, co na ní je vtipné, dokonce mi většina z toho i vtipná přijde, ale nezasměji se u toho ani jednou. Dokonce ani koutky úst se mi skoro nehnuly, párkrát ano (hlavně u prvních dvou povídek), ale pořád je to dost málo. Nejvíc se mi asi líbila první povídka (které bych samotné i tak dal asi jenom 3*), pak ta druhá, která nebyla špatná, ale poměrně utahaná a u třetí a čtvrté jsem se nebavil skoro vůbec, jen strašně nudil a u té čtvrté už doufal, že to celé konečně skončí... Já nevím, mě to vůbec nesedlo a v rámci Lipského kinematografie budu tenhle film do budoucna ignorovat stejně, jako Zabil jsem Einsteina, pánové. U obou těch filmů totiž nedokážu uvěřit tomu, že za nimi stojí tak geniální režisér... 2* (27.01.2021)

Lehce úsměvný haškovský kvartet, jehož původní spotřební žurnalistickou hodnotu zachraňuje plejáda hereckých legend v čele s výborným Marvanem, Fialou, Sovákem, Kopeckým, Kemrem, Filipovským a dalšími. Z ryze historického hlediska si lze povšimnout rovněž teenagerských rolí dvanáctiletého Václava Postráneckého a třináctiletého Vladimíra Pucholta. Únikový film s únikovým humorem, dnes vítaným a namnoze vděčným. (29.11.2008)

V kontextu padesátých let rozhodně nadprůměrná podívaná, která poněkud překvapivě nemá prakticky žádný ideologický nános. Zajímavé a instruktivní je srovnání s "Haškovými povídkami ze starého mocnářství", přičemž "Vzorný kinematograf" se mi zdá po všech směrech zdařilejší. Opět ovšem s výhradou, že jde o kvalitativně dosti nevyrovnaný počin. Pasáže podané skvěle a zcela suverénně se střídají s místy spíše rozpačitými, takže zatímco druhá povídka je skutečný filmový skvost, ty zbylé tři jsou spíše slabší. Samostatný problém pak představuje "biografový" děj, tvořící základní rámec a také filmové předěly jednotlivých povídek. Rozhodně jde sice o zajímavý nápad, ale ve výsledku je jednoznačně nejslabší částí filmu... Vzorný kinematograf rozhodně nepatří k nejlepším filmů Oldřicha Lipského, ovšem z hlediska jeho budoucích filmových počinů je nepochybně zajímavým dílkem, v němž se na mnoha místech takříkajíc "blýská na lepší časy"... Z heců je třeba konkrétně zmínit především skvěle hrajícího Jaroslava Marvana, kouzelnou epizodní roličku Miloše Kopeckého a také asi nejznámějšího protagonistu "české nové filmové vlny" Vladimíra Pucholta v kouzelné dětské roličce... Celkový dojem: 75% (26.11.2008)