Duna

Lynchova Duna je z první poloviny zábavná a z druhé poloviny bohužel velmi uspěchaná. Ovšem atmosféricky je to super. Každopádně je jasné, že nová verze bude parádní, už jenom proto, že Timothée Chalamet je mnohem lepší herec než Kyle MacLachlan.__________Edit 01/2022: Napodruhé jsem Lynchovu Dunu schopný ocenit alespoň v některých aspektech, i když jako celek kvůli uspěchanosti nefunguje. Lynchova Duna má velmi zajímavou, byť dobově poplatnou, atmosféru, herecký casting (s výjimkou Harkonnenů) není úplně špatný, hudba od skupiny Toto je výborná a celé to má svůj půvab. Bohužel druhá polovina kvůli střihačské zkratkovitosti nefunguje, závěr je natočen výslovně naivně a představitelé hlavních padouchů nepůsobí strašidelně, ale maximálně směšně. Beru na vědomí, že produkce filmu byla náročná a že David Lynch se nejspíš dost urputně hádal se studiem Universal Pictures (důsledkem je brutálně zkrácená druhá polovina nedávající smysl), ale film na mě nepůsobí tak, abych z něho padl na zadek, to se povedlo až nové verzi s Timothéem Chalametem. Je to velká škoda a promarněná příležitost, ale v každém případě je dobré Lynchovu Dunu vidět a ocenit tu velkou snahu.________EDIT 03/2024: Lynchovu Dunu jsem samozřejmě viděl už dříve, tentokrát jsem ji ale poprvé viděl na Blu-rayi v parádním remasteru. Musím přiznat, že jsem si ji překvapivě užil, přitom předtím jsem si k ní hledal dlouhou cestu. Herci výborní, parádní výtvarná a scénografická stránka, soundtrack doslova magický. Jediná velká škoda je v adaptovaném scénáři a konečném (producentském) sestřihu, jehož výsledek je bohužel hodně zkratkovitý a je to poznat. Jakkoli David Lynch dodnes považuje svou verzi Duny za osobní selhání, za svůj tvůrčí vklad se rozhodně nemusí nijak stydět, protože výsledný sestřih už nemohl nijak ovlivnit. Na druhou stranu Villeneuvova dvoudílná verze vytvořená skoro o čtyřicet let později je mnohem lepší a právem bude považovaná za klasiku nejen v žánru sci-fi, ale také za klasiku moderní kinematografie jako takové. (08.11.2020)

Lynch se musel vypořádat s tím, že svých pět hodin bude muset zredukovat do 130 minut. DUNA nebylo lehké sousto ani pro Jodorowskyho, ani pro Lynche. Ale mám pocit, že Lynch si tu osvojil spoustu osobitých narativních postupů, které později řádně zužitkoval v budoucnosti. Vypravěčský voiceover jsem si perverzně užíval, stejně tak i podivnou a strohou béčkovost akčních scén. Voda života! MUAD'DIB! (20.05.2014)

Po druhém shlédnutí musím hodnocení navýšit. U filmu Duna je při jeho sledování prospěšné zapomenout, kdo ho točil, protože režisérovo ego, je zde otisknuto minimálně. Příběh je skvělý a řekl bych, že by film klidně unesli hodinu stopáže navíc a slušelo by mu to. Rychlý sled událostí komplikuje orientaci v příběhu a tak je pro plné docenění filmu buď mít povědomí o knize, nebo film shlédnout vícekrát, nejlépe obojí. Pokud se tak učiníte, pravděpodobně doceníte částečně naplněnou ambici režiséra, pojmout tak nejdednoduchý a rozsáhlý příběh na prostoru pouhých 130 minut. Krom toho má film parádní estetiku, silnou hudbu, kvalitní zvuky a velmi dobré obsazení. Nemyslím si, že je to pravděpodobné, ale Duně by velmi slušel nějaký podstatně delší režisérský sestřih. Pokud někdo tvrdí, že tento film je nudný, ať se raději podívá na Star Wars, protože Duna je jiná už z podstaty předlohy. (14.05.2007)

Dino de Laurentis se asi musel v hrobě protáčet, jestli viděl, do čeho jeho dcera vrazila ty svoje miliony. Lynchova verze je těžko stravitelná, je to nekoncepční blábol, který vůbec nevystihuje ducha geniální předlohy, utápí se v nepodstatných blbostech a důležité věci bere zkratkovitě. Ale jsou tu i skvělé momenty. Vynikající je scéna, kdy Muad´Dib pozře živou vodu, tady Lynch naplno rozehrál svoji obrazovou fantazii. Absolutorium také zasluhuje Brian Eno za působivý ústřední hudební motiv Prophecy Theme. Jinak ale nebrat, protože tohle není hodno odkazu Franka Herberta. Nenápadná TV minisérie z roku 2000 je o několik řádů výše. (19.10.2003)

Po Dune začínam nadobúdať dojem, že tábor Lynchových ucitevačov dokáže spraviť kult zo všetkého čo táto režisérska osobnosť natočí. V tomto prípade mal však radšej ostať na svojom piesočku a nepodriaďovať sa literárnej predlohe, tobôž ak ide o kultové sci-fi akým Duna bezosporu je. Táto depresívna a nezáživná vízia totiž nemá so svetom Franka Heberta veľa spoločného a rád by som vedel, čo sa preháňalo Raffaelle De Laurentiis hlavou pri obsadzovaní režisérskeho postu. Neskoršie televízne spracovanie dopadlo oveľa lepšie, aj keď do úvahy beriem aj fakt, že tento film nemal Lynch úplne pod kontrolou. (24.08.2007)