Leto s gentlemanom

Odpad nedám, protože to prostě nerada dávám. Někdo si na tom filmu dal práci, takže odpad si nezaslouží. Ale tenhle film jsem fakt nepochopila. Létu s kovbojem se nic nevyrovná, to bezesporu. Ale trošku jsem čekala alespoň třeba podobnou úroveň. Ale tohle? Hanzlík je asi podvodník a lhář, ale umí dost pěkně mluvit a má v hlavě hodně básniček. Takže sbalí Antalovou, jejíž manžel je sobeckej a nevšímavej blb. Antalové vnuk často blije a její dcera se stará o věci, do kterých jí nic není. A na tohle bylo potřeba 98 minut? Ne, tohle fakt ne. (03.05.2020)

Ach jo... Chce se mi říct - já jsem to říkal. Češi prostě neumí romantické filmy a jsem bytostně přesvědčený, že ani nikdy umět nebudou. Léto s gentlemanemje jen dalším důkazem. Těžko tvořit romantický film, když sedmdesátník se dvoří padesátnici, veršuje ji u toho básně a poskakuje jako nadržený kozlík. Diváci pak nemohou uvěřit věrohodnosti jednotlivých postav, natož děje, protože ti dva se do sebe zamilují, nebo zakoukají, prakticky na první pohled. Oba se chovají jako puberťáci a jako romantické gesto je předkládáno koupání v jezeře v noci a jízda v džípu. Alespoň, že Jaromír Hanzlík vystřelí to srdce. A další paradoxy pokračují. Lucii Vondráčkovou a Alenu Antalovou jako matku s dcerou dělí od sebe jen sedm let. Ignorace manželky manželem Igorem Barešem je též dovedena do extrému. Ne že bych měl nakoukány tuny romantických filmů, ale měl jsem za to, že romantika je postupná a a stupňuje se. Tenhle film je takové romantické znásilnění. Je to jako nadržený puberťák, který je na holku hrrr, udělá pár trapných fórů a myslí si, že je to strašně v poho. Podle mě hrozný scénář doplňují o něco lepší herecké výkony, především Igora Bareše. Mě se líbila i hudba. Možná, že některé páry si díky tomuto filmu uvědomí, že ještě lze zachránit manželství. Možná, že některým postarším dámám bude film vskutku připadat romantický a Jaromír Hanzlík jako opravdový gentleman a ještě navíc nabitý romantikou. Ale za mě to nefunguje ani jako komedie ani jako romantický film. Ale pár fórů ušlo. (02.06.2020)

Hanzlík na bílém koni zachraňuje smutné ženy nad hrobem (čti ani ne 50letou babičku Antalovou), cituje básně a z veterána mu jdou bubliny (není eufemismus). Šťastné manželství neexistuje, ale radši se utrápit, než se nechat rozvést. Hvězdička za scénu, kde podnapilý (a často i polonahý) lid jede na kolotoči, hasiči na ně stříkají vodu a z repráků duní Když se u nás chlapi poperou, což by lépe nezrežíroval ani Gaspar Noé. (14.02.2019)

Snímku výrazně uškodilo to, že byl natočen tak pozdě... v éře zvukového filmu. Kdyby postavy nemluvily, zlepšila by se úroveň tak o 100%, což ovšem znamená, že by i nadále zůstala v totálním odpadu, páč nulu nulou nezvětšíš. Ale aspoň by byl nešťastný divák ušetřen těch blábolivých dialogů doslova o ničem, bez špetky jakéhokoli nápadu a vtipu, se spoustou klišé a lidových, všeobecně známých moudrostí. Z Hanzlíkových promluv navíc kapal sliz na všechny strany. I vzhledem k jeho chování, kdy si zrovna nejsem jistý, že pravý gentleman se snaží ošustit každou vdanou paničku v okolí, bych navrhoval přejmenovat film na "Léto s echt slizákem". Mimochodem, nechápu, kde se v komkoli vzala ta drzost toto vůbec srovnávat s velmi vtipnou a zábavnou komedií Léto s kovbojem, vždyť kromě ročního období a jakés takés lásky se jedná o naprosté protiklady. (28.06.2021)

Upřímně mě mnohé jiné tuzemské kousky urazily podstatně víc. Nostalgicky romantická komedie je scenáristickou premiérou Jaromíra Hanzlíka, za kameru usedl ostřílený (ovšem totální) rutinér Jiří Adamec, který stojí za nespočtem nováckých estrád a seriálů (a samozřejmě i lehce kvalitních projektů z 80. let). Pochopitelně se vracíme k Honzovi z Léta s kovbojem, který se rovněž prohání na koni a ukazuje „cestu“ sympatické ženě. Zatímco v roce 1976, kdy pásl stádo družstevních krav, šlo o psycholožku Doubravku s tváří Daniely Kolářové, nyní v nešťastném vztahu „trpí“ Alena Antalová. Hanzlíkův Artur vede intelektuální řeči, recituje básně a je tak obecně trochu na přes držku. Možná z něho vycházejí „hluboké“ myšlenky, ale spíš by stačil prachobyčejný rozhovor, aby divák uvěřil jeho sblížení s mladší ženou. Ta si nikdy s necitlivým manželem nepromluvila o svých pocitech, takže i ona by potřebovala otevřít oči (rozuměj proplesknout). Ale smysl toho nedává víc, podstatně víc. Hanit moc nechci, spíš je škoda, že nějaký ten humor nevzešel z vedlejších linií, kde se postupně vystřídá obrovské množství známých tváří. Úplně trapně jsem se necítil. Jen doufám, že na takového prince z auta vypouštějícího bublinky nečeká třeba moje máma. (27.06.2020)