U Zlatej rukavičky

Hamburk, 70. léta. Hodně silné kafe. Bourák Fritz se znetvořeným obličejem a umaštěnými vlasy se divákům usadí v hlavách na hodně dlouho. Doma má kromě dostatečných zásob chlastu tlející kusy ženských těl (starších prostitutek), smrad, který se postupně rozlévá domem, svádí na řecké sousedy a snaží se ho přebít vonnými stromečky. Své (minimálně) čtyři oběti si (kolikrát náhodou) vybral v ušpiněném pajzlu, do kterého chodí stejně zoufalé existence. Nejde jen o rozklad těl v jeho bytě, v rozkladu je celá společnost. Turecko-německý klenot Fatih Akin se obouvá do sociálních poměrů 70. let a předkládá obraz pokřivené společnosti. Někdo to vnímá jako grotesku, další jako sociální psychologické drama, mnozí jako totální zhovadilost, jiní jako přestylizované nic, já si beru od každého kousek, navíc já tam ten přesah viděl. Akin je furt na hraně, někdy i za ní, přesto dávám palec nahoru. O zlomeném antihrdinovi se toho moc nedozvíme, práce maskérů na něm byla důkladná (mimochodem ho hraje teprve třiadvacetiletý docela fešák). Ano, ledabylé svlékání mrtvých obézních prostitutek nemá být sranda, já se ale celkově bavil. Pardon. (08.04.2020)

Špína, smrad, zahulený pajzly, oškliví lidi, lacinej chlast...těžká realita 70.let, určitě nejen, německého života lůzy. Tak trochu jinak natočený příběh jednoho ,, chudáka" a jeho zbytečnýho života. Cílené zaměření na hnus se autorům povedl, z filmu opravdu čpí puch rozkládajících se bezdomovkyň a šlapek , ve zdech malého, hnusného podkrovního bytu. To je ale tak vše, co se z filmu odnést dá. Jinak se, podle mého, nejedná o žádný extra kousek, ač tomu, opírání se o skutečné události, dodá jemně nepříjemnou atmosféru. 3* (12.11.2019)

Žádných brutalit a extrémních záběrů porcování těl se sice v tomhle filmu nedočkáme, ale za to z něho velkou měrou číší hnus, špína a smrad. To se podařilo vystihnout opravdu věrohodně. Jonas Dassler v roli slizskýho, alkoholickýho psychouše exceloval. Pochválit musím i výběr soudružek prostitutek. Dobrej humpl. Ostatně pajzl U Zlaté rukavice nabízí takových lidských karikatur mnohem víc. Snímek je to opravdu špinavej a svým způsobem i drsnej a nechutnej. Zároveň se v něm najde i pár výživnejch hlášek. Nevím co bych k tomu víc dodal. Snad jen že to byl film podle mýho gusta, kterej se mi parádně trefil "do chuti". (31.05.2020)

V útulné hospůdce U Zlaté rukavice se schází takové panoptikum zjevů města Hamburku, že bych film v žádném případě nemohl doporučit zjemnělým estétům. Zvlášť proto, že nejvýraznější postavičkou tohoto obludária je kříženec mezi führerem a Quasimodem. Fritz Honka sice postrádá zvoníkův vřelý vztah k lidem, nahrazuje ho však vřelým vztahem k alkoholu. Je vidět, že Němci stále mají světu co nabídnout. Slabším povahám, které se rozhodnou i přes mé varování snímek shlédnout, bych pro jistotu navrhoval přistupovat k projekci pouze na lačno. (05.01.2020)

Cenu nejodpudivějšího úchyla za rok 2019, získává herr Wonka v podání Jonase Dasslera,(ve skutečnosti sympaťák jak hrom) který si ze svého podkrovního kutlochu, udělal takovou malou bourárnu masa, převážně ženského původu a s nějakou hygienou ani počty těl si ale vůbec neláme hlavu. Není to rozhodně příjemné koukání, na druhou stranu je to takový jiný pohled na trošku podobné filmy. A navíc s vypečeným koncem. Doslova a do písmene. (06.06.2020)