Insomnia

Ten film mě zaujal čistě jen svou formou a vůbec takovou dobře ohlídanou a zpracovanou vizuální stránkou. Kamera, hudba, lokace, pěkný atmosférický scény v mlze a podobně. Ale viděla jsem originál a ten ho co do obsahu v mnohým předčí. Líbilo se mi na něm právě to, že detektiv nebyl klaďák (a to Pacino JE, ten jeho "prohřešek" v podstatě prohřešek ani není) a byl na stejný úrovni s vrahem. Navíc to celkový vyměknutí taky nic moc, hodně lidí už to tady zmiňovalo a já se přidám se stejným názorem - Insomnia remake je uhlazenej film udělanej tak, aby se líbil širšímu spektru lidí. Neříkám, že to je špatně a kdybych ten originál neznala, asi by se mi to líbilo trochu víc a dala bych obligátní 4*. Je ale pravda, že i když zbožňuju Pacina, tak tady mě jeho role vůbec nevzala (nekritizuju herectví, ale charakter postavy), takže bod navíc jde Williamsovi, kterej byl jako záporák trochu lepší. Nehledě na to pomalý tempo a tisíc záběrů na Alův otupělej obličej, no měl si pustit tenhle film a do pěti minut by vytuh. Snad jediný plus proti originálu co se týče příběhu je konec, protože v původní Insomnii nebyl nic moc, zato tady je celkem uspokojivá přestřelka v chatě. Ze všeho, co jsem od Nolana viděla, je Insomnie zatím nejmíň oblíbená, ale i tak nadprůměrná záležitost. (12.05.2011)

Výborný krimi thriller, ve kterém byste jen marně hledali velké množství akce. Režisér Nolan ve svém psychologickém snímku skvěle graduje napětí a pečlivě buduje tísnivou atmosféru, jež vás nemůže nechat chladnými. Excelentní výkon Al Pacina, jemuž bez okolků uvěříte šestidenní nespavost, vás jednoduše dostane. (19.08.2002)

Nolanův opatrný vstup do Hollywoodu by bez prvotřídního obsazení byl jen dalším zbytečným americkým remakem kvalitní evropské žánrovky, rovněž pomalu vyprávěné, ale mnohem syrovější a atmosféričtější. V kontextu Nolanovy filmografie překvapí Insomnie zejména poměrně konvenční výstavbou (nejvýraznějším ozvláštněním jsou zavádějící flashbacky, které s ohledem na to, co víme, přiřazujeme někomu jinému, než komu patří) a svou světlostí, která má ovšem tematické opodstatnění (svícení se navíc proměňuje s tím, jak Dormer kvůli nedostatku spánku čím dál víc blbne). Jinak jde po Sledování a Mementu o třetí příběh muže traumatizovaného tím, co se mu přihodilo v minulosti a kterému v pevnějším uchopení situace brání čas. Čas je nepřítelem Willa Dormera v tom smyslu, že mu na Aljašce v daném ročním období nedovoluje usnout. Kromě toho, že vyšetřuje vraždu a snaží se zamaskovat, že sám spáchal zločin, začíná ztrácet nervy a dělat chyby kvůli prohlubující se únavě. Ovšem vzhledem k tomu, že Al Pacino vypadá dost vyždímaně od prvních minut, jeho proměna spočívá hlavně v tom, že stále intenzivněji žvýká a zvětšují se mu kruhy pod očima. Moc prostoru projevit svůj herecký talent nedostal ani Robin Williams, zachovávající po většinu času pokerovou tvář (což mu zřejmě mělo přidat na zlověstnosti, ale moc to nefunguje). Nolanovi zkrátka nezáleží na postavách a jejich věrohodnosti tolik jako na srozumitelnosti vyprávění pro diváka, což ve filmu z velké části založeném na hercích bije do očí víc než ve filmech, jejichž hlavním tahákem je neotřelá kompozice. Pramálo smyslu dává například chování hotelové recepční, která kdovíkdy stačila přilnout k Willovi, který tak má komu povykládat o jednom ze svých minulých hříchů (čímž je jediná vyprávěcí funkce dotyčné splněna). Rušivější jsou také jiné „tradiční“ nedostatky Nolanových filmů – rozsekávání scén do zbytečně velkého množství záběrů (jako kdyby měl autor strach, že pokud bude záběr trvat trochu déle, opadne naše pozornost), přemíra dialogů, které dopodrobna vysvětlují to, co by stačilo naznačit, haprující prostorové vztahy mezi jednotlivými záběry (herec je naráz někde jinde, než by dle předchozího záběru měl být, což částečně souvisí s tím nadužíváním střihu). Oproti svým výpravnějším pozdějším titulům Nolan k dotváření nálady moc nevyužívá lokací, což je vzhledem k žánru a dějišti celkem škoda. Insomnii ovšem nelze upřít důslednou práci s rekvizitami (vražedná zbraň, kulka, budík) a precizně načasované body obratu (zvraty přicházejí nejdříve po dvaceti minutách, ke konci po deseti), díky nimž je film i přes svou ospalost poměrně svižný. Tak jako tak jde o jediný Nolanův film, jehož další (třetí) zhlédnutí mne nijak neláká. 70% Zajímavé komentáře: Marigold, tron, akisha, Vronsky, ScarPoul (31.07.2017)

Věčný aljašský den, světelné noční můry, jeden ostřílený detektiv, jeden inteligentní vrah. Na jedné straně vražda školačky, na druhé vyšoupnutí dvojice poldů z očí veřejnosti, protože v policejním sboru je cosi shnilého. Mezi ledovci a lesy tak začíná poměrně zajímavé vyšetřování, jenže pak se něco odehraje v husté mlze a rozdané karty už vypadají jinak, než na samotném začátku. Řadovou detektivku nečekejte. Už jenom kvůli nekončícímu aljašskému dni, už jenom kvůli ubíjející nespavosti, už jenom kvůli hypnoticky pomalému rytmu, už jenom kvůli ústřednímu oscarovému triu, které hraje velmi působivě. Škoda, že to někde po půlce lehce drhlo. Spojení kamera a Wally Pfister? Palec nahoru. (22.05.2016)

Nolan je výjimečný vypraveč a i když si zrovna nehraje se skládankovitým narativem a drží se dál od nějakého zvláštního experimentování, dovede stále diváka udržovat v maximální pozornosti vhodným timingem, důslednou atmosférokresbou a zajímavými postavami. O psychologii a "duševní cesty" postav jde v Insomnii především, avšak nehledejte za tím nic divácky náročného či nedejbože nudného...Nejen příběh, ba i Aljašské exteriéry a příjemná hudba mají málem hypnotizující účinek. Taktéž Al Pacino, jenž hraje zas trochu jiného poldu, než kdy dříve, ale hraje ho s bravurou srovnatelnou s jeho nejproslulejšími rolemi..90% (05.10.2008)