Dekalog V (E05)

„Nezabiješ” / V podstate sa jedná o skrátenú verziu Krátkeho filmu o zabíjaní, tým pádom nemám žiadnu potrebu sa ďalej vyjadrovať k tej istej veci, ku ktorej som sa mimochodom vyjadril už v januári, roku 2017, kedy som sa snažil (p)opísať, o čom je vlastne tento príbeh, z ktorého mi opätovne behal mráz po chrbte. (09.09.2022)

Krátky film o zabíjaní som videl pred deviatimi rokmi a po prečítaní komentára k nemu nevidím dôvod k nemu niečo pripájať, pretože by to mohlo vyvolať negatívne reakcie pseudohumanisticky založených osôb, podľa ktorých je ideálnym trestom pre vraha niekoľkých desiatok obetí, akým je Breivik, cca dvadsaťročné väzenie v trojizbovej luxusnej cele. Neznášam to oddeľovanie zločinu a trestu, pri ktorom okamžite po odznení vraždy sa celý aparát a "ľudskoprávne" organizácie začnú intenzívne zaoberať právami vraha a v prípade, že v danom štáte ešte existuje trest smrti, tak bojujú, aby sa nevykonal a keď neuspejú, tak aspoň aby nebolel. V tej etape je už úplne ľahostajné, či rovnaké zaobchádzanie mala obeť zločinu. Pred mnohými rokmi som čítal o vreckovej zlodejke, ktorej v odcudzení peňaženky okrádaný bránil tak intenzívne, že jej zlomil prst. Zlodejka bola oslobodená, pretože nič neukradla a okrádaný bol odsúdený za ublíženie na zdraví. Vivat justitia. (10.03.2023)

Hodinové filosofování o trestu smrti. Osobně mám v tomto ohledu zcela jasný názor - ano, není-li pochyb o vinně obžalovaného, což v tomhle snímečku rozhodně není. Ať už si hlavní hrdina prošel v životě čímkoli, tak nemá právo kvůli svému promarněnému a zhrzenému životu, ukončit život jiného člověka. Trest smrti je poté tím nejhumánnějším řešením, které se nejvíce blíží míře prohřešku. Alespoň já nevím o lepším. Celý díl se nese v extrémně pochmurném duchu, což je vzhledem k tématu více než pochopitelné. Dokonce jsem si povšimnul jakéhosi zeleného filtru, ať už byl použit z jakéhokoli důvodu. Vraždička i následná poprava jsou natočeny velmi syrově a jsou tedy oku lahodící. Velkou výtku bych směřoval k tomu, že se režisérovi nepodařilo rozehrát nějakou důmyslnější filosofickou hru. Jacek porušil 5. přikázání a dočkal se, z mého pohledu, zcela spravedlivého trestu. Nevidím nejmenší důvod k nějakému soucitu, či něčemu obdobnému. Příliš nechápu, proč se tento díl těší takovému obdivu. Téma je samozřejmě velmi zajímavé, ale ze strany myšlenek a úvah patří v mých očích k jednomu z nejslabších. (06.06.2016)

Aj skrátená verzia Krátkeho filmu o zabíjaní je veľmi pôsobivá. Je tu skrátka to, čo tu byť musí, a to podrobne sprostredkované obe "zabíjania" a aj to, čo im predchádzalo. Atmosféra je dokonalá, vôbec vás nenapadne, že ide o televízny projekt, ale to vlastne platí o celom Dekalógu. A obaja herci sú vybratí presne, chápeme ich duševnému rozpoloženiu, trápeniu aj dilemám. (31.01.2023)

Do prvního klimaxu (brutální vraždy taxikáře) se nám postupně představují tři hlavní aktéři (skutečně se nám však představí až s druhým klimaxem: brutální popravou Jacka. Mladý obhájce, teprve nedávno přijatý za člena advokátní komory, plný pochybností, ale i snah o nápravu, i když si není jistý jaká snaha a čeho náprava. Taxikář, libující si v drobných podlostech, plašení psů klaksonem, škodolibém zahrávání si s klienty (což se mu nakonec stane osudným). Mladý Jacek, vyhnaný a opuštěný ve městě, ví přesně co chce, bez ohledu na cokoli. Po vraždě taxikáře, zůstávají ve hře už jen dva, a teprve nyní (ve výkřiku obhájce, pomačkané fotografii, a při pohledu na louku u lesa) se odhalí jejich "objekt malé a" - pěkně jsme to vyhnali lacanovskou kozí brankou. Dvojí pomsta: Jackova za smrt sestry a vlastní zpackaný život, a pomsta zákona zde došly naplnění. Pozn: Slavoj Žižek, který věnuje Dekalogu (a filmům kolem něj) velkou pozornost, je k Pětce je poměrně skoupý. Přesto však ocituji (z jeho knihy Lacrimae rerum) obecnou úvahu Kennetha Burkeho: "... třebaže je přikázání 'Nezabiješ' ve své podstatě nadsmyslovou idejí, ve své úloze smyslového obrazu nemůže než rezonovat důrazným apelem 'Zabij'", na níž Žižek navazuje: "Lacanovský protiklad mezi symbolickýmn Zákonem a obescénním příkazem Superega se zde manifestuje ve své nejryzejší podobě: veškeré negace jsou bezmocné a jsou zredukovány na pouhé de-negace, takže nakonec zbývá jen obscénní, vtíravá ozvěna: Zabij! Zabij!" Smotného Žižka to táhne ke gnostickému výkladu, který je spíš sporný než osvětlující. (24.05.2017)