Šťastie

Agnés Vardaová opäť nesklamala. Film je postavený na dileme, no nie prvoplánovo. Na jednej strane je hipisácky šťastné rozdávanie lásky - áno aj tej fyzickej - oficiálnemu partnerovi a zároveň ďalšej osobe, to jest všetkým, ktoré sa zmestia do jedného takto doširoka otvoreného, láskyplného srdca. Nikdo neostane zanedbávaný! Freud by mal radosť: stavidlá potlačovaných pudov sa otvoria a ľudia sa zbavia mnohých chorôb. No a na druhej strane stojí človek, ktorý rokmi tradície prijal oficiálne monogamné manželstvo ako kultúrnu i morálnu normu a záväzok. A hop, čo teraz? Čo je správne: naplniť si svoje nepotlačované túžby, aby sa ego oslobodilo, prijalo i odovzdalo lásku prirodzene alebo verná láska za hrob? Je správne v partnerstve vždy odhodiť barličku inštitucionálnych morálnych noriem a správať sa prirodzene? Film nesúdi, biologicky presne nastaví náhradu za odpadlíkov od rodiny. Toľko zaujímavých otázok a premýšľania po tom ako som dopzeral film, nemám často. Naviac celý dej je servírovaný v teplých, impresionistických farbách slnkom prežiarených dní. S najvyšším hodnotením neváham. (01.07.2013)

"JE HLOUPÉ VZDÁT SE ŽIVOTA, LÁSKY." Jakoby oživlé album barevných fotografií, mapující život mladé rodiny. Zdá se to jako idyla, děti, práce, odpočinek, příroda, nicméně do toho zasáhne nevěra, a co je pro jednoho přirozené, druhý nemusí rozdýchat. Režisérka se rozhodla o čisté zobrazení, na jednu stranu se vyhýbá explicitnímu soudu, ale šlo vycítit, že vlastně také úplně ne a závěrem klade neznělou otázku, zda je normální své štěstí stavět na základech tragédie. Je? 80% (27.04.2024)

Nesmírně krutý film, Vardová zachází až za samu komfortní zónu diváka, občasným zběsilým střihem ho zraňuje v nejcitlivějších chvílích. Chladnokrevnost hlavního hrdiny vynikne závěrečné idilické scéně krásné rodinky kráčející podzimním lesem. Dokreslení jeho povahy pomáhá i typová shodnost obou dívek. Barevné variace odpovídající fázím roku pomáhají lépe vnímat ubíhající čas. A to vše škádlivě doprovází lehkonohá Mozartova hudba. (02.11.2020)

Sluníčko, neděle, Mozart - symboly štěstí (pro mě též, ovšem bez neděle a Mozarta prosím). Nezdařená ménage à trois, i když na to šel docela fikaně: "Potkal jsem tě dřív, nemohu za to, žes byla druhá". Tak by to ovšem mohlo jít do nekonečna s třetí, čtvrtou atd. Asi by nebylo úplně správné říct, že film má ženský rukopis, správnější by asi bylo: rukopis Agnès Vardové. (21.08.2015)

Vardova nabizi velmi sofistikovany pohled na "stesti". A jestli rada divaku neni schopna jeji stanovisko v nadhernych, vycizelovanych, syte barevnych obrazech vycist, tak to patrne neni jeji chyba. Jeji pohled je navic ostre feministicky. A tim je to tak provokativni. Zadna legitimizace nevery tady ale nehrozi, nebo vam snad zaver prijde optimisticky? Skvely a vyhraneny film. (28.04.2013)