Hnus

Podobne ako v Rosemary's Baby, aj tu vytvára Roman Polanski pocit stiesnenosti a paranoje na ploche jedného bytu. Tentoraz dokonca ešte minimalistickejšími prostriedkami: čiernobiely obraz, takmer žiadna hudba a iba jedna protagonistka. A hoci sa mu to vďaka režijným nápadom a skvelej Catherine Deneuve darí vrchovate, zároveň trochu odháňa chladne didaktickým hávom, typickým pre jeho rannú tvorbu (napríklad Cul-de-sac). Rosemary's Baby bol emocionálnejší, čo mne osobne vyhovuje viac. (28.08.2004)

Tak som sa tej Carol ani nečudoval. Keď Vás každý chlap okukuje a vyzlieka očami, tak Vás chuť na sex po čase prejde a ostane iba nenávisť k mužom. Aj keď nemusela teoreticky platiť nájom, že. Neviem, či aj o to išlo Polanskému, možno viac o technické finesy a eperimentovanie s hororovým žánrom. Celkom fajn, ale príliš ma to neupútalo. Niekde okolo 70%, pri Rosemary som pridal, tak tu uberiem. (12.08.2009)

Nosiť v kabelke hlavu mŕtveho zajaca to je teda vážne HNUS a Carol by možno pomohla nejaká tabletka. Natočené to je výborne a pekne, tie zvuky a občasná muzika urobia tiež značnú časť roboty. Catherine mi ale vôbec nesadla, aj napriek tomu, že v niektorých scénach bola dobrá. Nočnú košeľu mala ale nádhernú. (14.01.2016)

Místy neskutečně dusné, tíživé a sugestivní. Trik přenést do zpočátku racionálně fungujícího světa výlevy choré mysli hlavní hrdinky funguje výborně a vytváří podobnou ničivou nejistotu jako Kubrickovo Osvícení. Nicméně občasné skluzy k samoúčelnosti a dojem přehnanosti trochu umenšují dopad komorního horroru. Za vynikající bych označil souhru vizuálu se zvukovou stopou a především herecký výkon Catherine Deneuve, jejíž skelný výraz je snad tím nejděsivnější, co Hnus nabízí. Každopádně se ze strany Polanského jedná o velmi zdařilý pokus propojit psychologický film s horrorovým úděsem. (08.09.2008)

Jen velmi zřídka se vidí tak soustředěný, psychiku pitvající film. Catherine Deneuve není jenom krásná, ale do svojí role se dokáže i ponořit a vytvořit z filmu one woman show. Hypnotické tempo snímku je proloženo mnoha surreálnými záběry, které ještě více přispívají ke gradující a stísněné atmosféře (Polanski je Pan režisér). Hnus není film, který má za úkol diváka bavit, jeho dopad je cíleně opačný - provokativní a zneklidňující cesta za hranice běžné mysli. 9/10 (23.06.2009)