Reklama

Reklama

Vojna a mier: Andrej Bolkonskij

  • Československo Vojna a mier I (viac)

Obsahy(1)

Je rok 1805 a Rusko uzatvára spojenectvo s Anglickom a Rakúskom proti vojskám Napoleona Bonaparteho, ktorý má pod kontrolou už takmer polovicu Európy. Na nádvoriach a v salónoch petersburgskej i moskovskej smotánky sa nediskutuje o ničom inom, ako o vojnovej akcii proti Francúzsku. Medzitým, v Moskve umiera knieža Bezuchov, a jeho nevlastný syn Pierre Bezuchov sa stane dedičom obrovského majetku. Jeho priateľ, knieža Andrej Bolkonskij, ponechá svoju tehotnú ženu Lízu v starostlivosti svojho otca a stáva sa pobočníkom generála Kutuzova. Kutuzovova armáda vstupuje na územie Rakúska, aby spojila sily s Rakúskou armádou podmaršála Macka, proti veľkému vojsku Napoleona. (RTVS)

(viac)

Recenzie (79)

classic 

všetky recenzie používateľa

Sergej Bondarčuk ma OHROMIL v prvej časti Andrei Bolkonsky na plnej čiare,trefa do čierneho. Uznávam,že je Megaloman,ale keď sa pozerám na bitku pri Slavkove,tak vidím gigantické nasadenie tisícov a tisícov komparzistov bez prispenia počítačov,tak za to má u mňa veľké významne Plus... Okrem bitky sa ponúka pastva pre oči v podobe kostýmov,za čo mala padnúť nominácia? Inak tých nominácii by si tento KOLOS zaslúžil v podstate viac... Vojna a mier vnímam ako CELOK v najnáročnejšom filmovom počine môjho života,čo Oscar pre zahraničný film je slabá náplasť v tom,čo vyjadruje... ()

zette 

všetky recenzie používateľa

Neni jednoduche hodnotit prvni cast tohoto monstrozniho velkofilmu. Spojeni Tolsteho predlohy, Bondarcukovy rezie a neomezeneho rozpoctu, dava tusit, ze se jedna o velky pocin, coz je tedy bez debat. I kdyz nemam, co bych vytknul, plne hodnoceni nedam, protoze me to uplne nestrhlo. Noc je jeste kratka, jdu na druhy dil... ()

Reklama

Deverant 

všetky recenzie používateľa

Vlastenectví, atmosféričnost (ve smyslu prolínání vzduchu a vody, vidění a oparu,...), spousta panoramování na ruskou krajinu, ve kterém dochází ke konfrontaci času fikce a techniky jejího tvoření - pohledy z jedoucího vlaku nebo letícího letadla ukazují radikálně jinou "Matku Rus" než mohli znát její obyvatelé za Napolenských válek. Díl první také trpí přemírou vnitřních monologů (většinou zbytečných), hlasů vypravěče (románu) a implicitního autora (filmu), a jednoho stromu, které tvoří zbytnělou síť neustálých mimoobrazových komentářů. Vše ponořeno do tekutosti deště, mlhy, kouře na bitevním poli. Přes všechny výhrady více než uspokojivé převedení Tolstého románu na plátno (i pro někoho kdo má sklon ho považovat za nejkomplexnější a dost možná i nejlepší román vůbec). ()

MarekT 

všetky recenzie používateľa

Jestli mám něco na ruské kinematografii vážně rád, tak je to ta megalomanie - davové scény, které točil Bondarčuk, jsou na míle napřed oproti drtivé většině filmařů pokoušících se o podobné záležitosti. Dnešní tvůrce by to odflákl pomocí počítačové technologie a měli bychom na tácku blockbuster, který by se většině, hlavně mladým, líbil, mě by však nechal chladným. Naštěstí nic takového se v tomto případě stát nemohlo a mohu jen obdivovat. Zde se nabízí srovnání i s mnou viděným jiným Bondarčukovým filmem Waterloo, což bylo vlastně volné pokračování tohoto čtyřdílného eposu. Nacházím srovnání, která hovoří zároveň v prospěch i neprospěch Vojny a míru. Tento film zachycoval pro diváka přitažlivěji atmosféru válečných polí - divákem viděný boj je krutější a více mrazí v zádech. V neprospěch ovšem hovoří herecké výkony - nebojte se, že bych chtěl kritizovat. Přední ruští herci se svých partů zhostili brilantně. Aby ne, když si sám pan režisér střihl rozsahem i výkonem velkou roli Pierra Bezuchova, ve vedlejších rolích zase nacházíme pány Tichonova, Michalkova či Tabakova. Ale takový tahoun a sympaťák jako Rod Steiger se ve filmu nenachází. Co se týče průběhu filmu - první, interiérová část je sice důležitá pro dějotvorné dialogy, že bych byl nějak extrémně vzrušen, to bych lhal, ale oči upoutané na obrazovku mám. Druhá, bitevní část je naprosto geniální a i díky ní dávám pět hvězdiček. Už jsem o ní mluvil, zaujala mě tam kromě samotného průběhu bitev např. u Slavkova i scéna, kdy jeden z vojáků umírá a dostává se do nebe. Vážně věřím, že takhle ten odchod na onen svět může vypadat, ovšem až to zažiji sám, tak vám to už nepotvrdím. Závěr mě bohužel zase tolik nebavil, asi je to moje chyba - byl jsem namlsán již zmíněnými akčními scénámi (i když, nezní to adjektivum "akční" v tomto případě pejorativně?), nicméně špatné to v žádném případě není. O hodnocení jsem již mluvil, dávám pět hvězdiček, v dalších dílech očekávám zlepšení a tento díl mohu titulovat najisto výborným prologem. ()

majo25 

všetky recenzie používateľa

Snímku nemožno uprieť veľkoleposť, dokonca by som povedal megalomanstvo, niekedy aj zbytočné, ale nemôžem sa ubrániť tomu, že sa na tak dlhosiahlu stopáž toho udialo akosi málo. A to je pritom iba prvý film z celkovej tetralógie - neskutočné plytvanie filmárskeho materiálu. Hlavne interiérové scény a všemožné konverzácié sú spracované nudne, aj keď nie príliš zdĺhavo. Tiež tomu nepomáha záplava postáv a mien, v ktorých som sa len ťažko orientoval. Film preto pre mňa prakticky začína, až sa o slovo prihlásia davové scény v exteriéri a neskôr samotné vojnové scény, ktoré aj po rokoch budia dojem veľkoleposti a grandióznosti. Vytknúť sú im možné iba drobnosti, napriek tomu nestačia na plnohodnotný filmový zážitok. ()

Galéria (41)

Zaujímavosti (11)

  • Ve skutečnosti zde v armádách Napoleona a Kutuzova proti sobě bojovalo skoro čtvrt milionu vojáků. 120 000 komparzistů, použitých pro tuto scénu tedy k původnímu historickému údaji nemá až tak daleko. (Pradlík)
  • O réžiu sa uchádzal Ivan Pyrjev a Sergej Bondarčuk. Výber mala urobiť komisia Ministerstva kultúry ZSSR na čele s Jekaterinou Furcevou, no sám Pyryev svoju kandidatúru stiahol. Následne došlo medzi oboma režisérmi k nezhodám a až do konca Pyrjevovho života sa ani nepozdravili. (Arsenal83)
  • Natáčení trvalo úctyhodných sedm let a scéna bitvy u Borodina proti Napoleonovi se zapsala do Guinnessovy knihy rekordů jako největší bitevní sekvence v dějinách filmu. (Karlos80)

Súvisiace novinky

Stalingrad jako nejdražší ruský velkofilm

Stalingrad jako nejdražší ruský velkofilm

11.11.2009

Syn slavného Sergeje Bondarčuka Fjodor to slušně rozjel a daří se mu kráčet v otcových šlépějích – přinejmenším co se rozmachu jeho filmů týče. Po afgánské akci 9. rota a dvoudílném sci-fi velkofilmu… (viac)

Reklama

Reklama