Anatomie zrady

Moc autentické mi to nepřišlo. Když si poslechnete rozhlasové projevy Emanuela Moravce, čiší z něj úplně jiný dojem než z Labudy. Z toho mála, co vím o jeho třetí ženě Jolaně Emmerové (např. z knihy Jiřího Pernese "Až na dno zrady" a několika málo jiných zdrojů), jsem si udělal obrázek, že byla poněkud jiného ražení, nežli sentimentální skoromáma. Byla i udavačkou, ovšem nevím, zdali z donucení gestapa, Moravce, nebo z vlastní iniciativy. Jan Rys-Rozsévač je ve filmu vykreslen jako podlý hajzl. Z knihy "Vlajka" od psychologa Milana Nakonečného mi přišel jako docela lidský člověk, ačkoli to samozřejmě byl zarytý antisemita... (04.05.2020)

"Chceme-li přežít, musíme se vyrovnat se skutečností a najít si vlastní cestu." Zmapovat osud Emanuela Moravce bylo jistě žádoucí. Nejdůležitější asi bylo ukázat a srozumitelně vysvětlit přerod legionáře a masarykovce v kolaboranta největšího zrna. I po shlédnutí filmu si ovšem kladu otázku, co u Moravce hrálo větší roli. Zda to byla obyčejné obava o vlastní existenci resp. existenci své rodiny (nová žena, malé dítě) nebo zda šlo především o reakci na z jeho pohledu zjevnou nespravedlivost, když byl mnohými ostouzen coby Benešův spojenec, jímž se rozhodně být necítil. V tom prvním díle mi přitom místy přišlo, jako by se autoři snímku snažili alespoň část Moravcovy viny svést právě na prezidenta Beneše. A že měli tendenci Moravce možná až moc polidštit. Na druhou stranu i kdyby Benešova slova o tom, že je třeba přijmout "racionální řešení a přizpůsobit se" či kontext, v jakém měla být vyslovena, nebyly úplně autentické, celý film velmi zdařile ukazuje, v čem vlastně spočívala ona tragika Emanuela Moravce. Nejen, že vyzýval k přizpůsobení celý náš národ, ale sám byl v tomto směru opravdu velmi "důkladný". Tragický osud jeho dětí (zejména pak toho nejmladšího syna Pavlíka) je tak v tomto směru dosti silným mementem. Právě vyobrazení rodinného života Moravce přitom asi patří mezi to nejzajímavější z celého filmu. I když je zřejmé, že do filmu tyto scény dali autoři snímku hlavně proto, aby Moravec nepůsobil jen jako "ubožák bez páteře". Nejsem úplně historik, tak tento nečernobílý pohled na Moravcovu postavu hodnotím v zásadě kladně. K čemu ale určitě výhradu mám, je použití fiktivní postavy německého důstojníka Gretzkiho, který je v některých částech filmu je i poměrně významným hybatelem děje. Dialogy Gretzkeho s Moravcem mi většinou přišly tak trochu zbytečné a někdy i dosti jalové. Všechny ty "oslí můstky" ve scénáři si mohli podle mě jeho autoři odpustit. (04.05.2020)

Mne to dejove a fakticky prislo na vysoke urovni. Postava Moravce byla velmi dobre napsana, zvlast ocenuji nestrannost tvurcu. Film me vede k tomu, abych si o nem nasel dalsi informace. Ale verim tomu, ze nekdo ceske posluchace uklidnovat ve jmenu Rise musel. Dobove zabery ve filmu nekritizuji, prece jen jde o televizni film a mezi nimi jsem zadny cesky, at uz historicky ci zivotopisny lepsi nevidel. (06.05.2020)

Mohl to být velmi kvalitní duo filmů. Nechybělo vlastně ani tolik. Emanuel Moravec měl bezpochyby bohatý život na události. Tvůrci si ale vybrali dvě. Nejprve tu, kdy z něj udělali trapnou postavičku v demokracii. Pak tu, kdy trapnou postavičku ze sebe udělal sám. A mezitím? Tuny omáčky. Místy husté, místy méně, ale špatně stravitelné. O co podobnější Marián Labuda ml. své postavě je, o to horší je bohužel herec. A ostatní mu nepomohou. Jak by mohli, když se vše odehrává v kancelářích? Pokud jde o dramatické události, tak ty jsou pouze zmíněny. Největší "oběť" od filmařů je ta, když nastíní odvoz Moravce v náklaďáku, jedou kolem barikád a střílí se po nich. Tvůrci dělají historický dvojdílný film a výprava je doslova směšná. Proč k dispozici není silnější orchestrální hudba? Proč si nedali záležet na silnějším zobrazení hlavních událostí okupace? Druhý díl je ještě slabší. Vidíme nacisty v úřadu pálit dokumenty a Moravce, který se hádá s manželkou. Paty z kanceláře opět nevystrčí. Už jsem to psal mnohokrát, máme strašně bohaté dějiny a je dobře, že se tvůrci konečně pouští do jejich zobrazení. Já osobně bych rád viděl i starší události než stále ty stejné - nacismus a komunismus. Bohužel to na mě působí tak, že si tvůrci ukousli až moc velký krajíc a uvízl jim v krku. Aneb když chcete točit velkofilm, ale zároveň na něm chcete co nejvíc ušetřit. (04.05.2020)

V přvní řadě je potřeba zmínit otřesnou audiovizuální postprodukci. Obraz je gradeovaný, jako když patnáctiletý puberťák poprvé objevuje Instagram. Ale to je pro mě pochopitelnější - to je prostě nevkus režie (ostatně všechny stylistické volby jsou ve znamení okázalého kýče). Ale ten zvuk? Postsynchrony už tu fakt zní, jako by si náhodní lidi vylosovali náhodné postavy a namluvili je v ponorce 2 kilometry pod vodou. Ruchy na ulici evokují záznam halového fotbalu. Nechápu to. A tohle není nějaká věc názoru - to je tak blízko objektivní realitě, jak jde být. Není otázka, jestli to tak je, ale proč to tak proboha je? Nebo se to dodělávalo kvůli koronakrizi přes Skype? Ty voiceovery znějící jako komentář k přírodovědnému dokumentu jsou pak zlato, ta absurdita technické nekvality je neuvěřitelná. Přitom Češi jsou rozhodně schopní dělat oboje na normální úrovni a já jsem si naprosto jistý, že ten samý tým by musel být schopný udělat normální zvuk. A co do děje... jde o zvláštní kombinaci polopatičnosti a nečitelnosti, kdy o konání všech víme vše, protože nám ho každý opakovaně popisuje, ale přitom mu vůbec nerozumíme, protože postavy postrádají jakýkoliv vnitřek. O Moravcovi nevím z toho dvojfilmu nic. Hlavně že v prvních šedesáti vteřinách stihnou filmaři ukázat kozy - na to jsou v České televizi kvóty. Podobně jako u Monstra je v první řadě smutné, že tak silný námět je zpracován tak strašně špatně. Tohle je skoro větší umění udělat takhle blbě, než by bylo udělat to průměrně. (30.04.2020)