Po úradných hodinách

Paul Hackett je typickou kancelářskou krysou. Žije svým nudným a osamělým životem, dokud v kavárně nepotká zajímavou dívku jménem Marcy. Tak započne nejdivočejší a nejzamotanější noc jeho života a Paul zažije spoustu nezávidění hodných situací. Výborný Scorseseho počin. Kaskáda náhod na sebe celkem smysluplně navazuje a celý příběh má šmrnc a rychlé tempo. Krutý černý humor je opravdu vytříbený a každá postava má své jedinečné kouzlo. Možná se v některých chvílích oddává režisér až příliš živým obrazům s hlubším podtextem, ale jinak je to nadčasové dílko, které snese i několik zhlédnutí, tedy já byl spokojen. 85% (13.04.2014)

Kolik je příběhů (nejspíš nekonečno), tolik je nočních můr. Tahle můra byla skutečně vlezlá; ale jsou i jiné, mírnější, ale i takové, na které člověk ráno (horkotěžko) vzpomíná, nechce se mu s nimi hned tak rozloučit, a nechce se mu proto z postele. Těm se tradičně říká sen, případně i zlý sen, a od různých snářů až po Freudovo "Traumdeutung" je toho celá literatura. Scorsese, který je s nočními můrami zrejmě dobře obeznámen, spojil několik nočních děsů dohromady, možná při snaze vytvořit jednu obecnou noční můru, ve které každý pozná ty svoje. Přesto, že tu jeden zásadní prvek chybí - levitace, Pavlík měl uniknout rozzuřenému davu vzduchem -, nejspíš se mu to podařilo, protože jsem měl pocit, že ležím v posteli a snažím se vzpomenout si, o čem se mi to právě zdálo. Pozn.: Ostatně kvalitu snu mají i samotné filmy (viz tento), s vypětím sil se je snažíme uchovat v paměti, ale posléze se rozplynou ve zhutnělou tresť moralit, příměrů a komentářů, pokud úplně nezmizí v nevědomí. (05.03.2018)

Ha! Objevil jsem novou filmovou škatulku - Yuppie Nightmare Cycle . Já mám pro tohle ještě svoji vlastní - filmy, kde údajně svobodný jedinec zjišťuje, že z bizarních důvodů se není schopný dostat na zdánlivě jednoduše dostupné místo, jsou mým koníčkem (a bohužel často i realitou), viz Calamari Union, Dark City, Kontroll. After Hours nedosahuje sice bizarnosti zmíněných, ale zato se zde většinou protagonista nemůže tentokrát hnout z místa kvůli vlastnímu egu, chtíči či slabosti, jakkoli kafkovských prodejců lístků i klubových vyhazovačů se pochopitelně dočkáme též. Griffin Dunne je zde totální předobraz Jamese McAvoye. (30.09.2023)

Na Scorseseho trocha neobvyklý film pri ktorom však dokázal, že ako režisér si dokáže poradiť prakticky s čímkoľvek. Už od začiatku má film veľmi záhadnú trilerovú, možno až hororovú atmosféru, z časti dosť bizarnú dokonca aj úchylnú, až sa zdá, že by skôr mohol byť dielom Davida Lyncha. Za jeho najlepšiu časť sa dá označiť pasáž návštevy Marcy v dome, ktorý obýva aj so svojou priateľkou, sochárkou Kiki, ktorej sochy mužov obalených papierov majú veľmi zvláštny ráz, až by sa zdalo, že sa pod nimi skrýva skutočné telo (v závere nato príde...). Pri filme som sa vôbec nenudil. Hoci je plný zvratov, ja som si pri nich oddýchol a aj keď hodnotenie nezodpovedá čistým 4*, udeľujem ich pre celkovú originalitu, dobre vybudovanú atmosféru a príjemný záver. (22.02.2008)

Paul si během svého pozdně nočního probuzení z nevzrušivého spánku kancelářské krysy musí neustále opakovat, že cokoliv zlého jej potká, za pár dní se tomu zasměje, ale úplně jistý si tím nikdy být nemůže. A divák díky Scorseseho zálibě v temných koutech měst i lidských duší také ne. Labilní chůzi od komedie k thrilleru a zpět jistí velmi stabilní režie i zdařilý scénář, dříve či později eliminující jakékoliv pochybnosti ohledně samoúčenolnosti toho kterého rozvětvujícího se motivu. Vše do sebe krásně zapadá, vše souvisí se vším a celé to končí úžasným kancelářským tanečkem, ujištěním, že v tomto případě nešlo o nic velkého, zásadního či přelomového. Jenom trocha filmařského řádění. Na té nejvyšší řemeslné úrovni. Apendix: Další položka na dlouhatánský seznam filmů, kterými se Timur Bekmambetov inspiroval při tkaní Wanted. 80% Zajímavé komentáře: Flipper, Peytl (27.08.2012)