Réžia:
Bohdan SlámaScenár:
Bohdan SlámaKamera:
Diviš MarekHrajú:
Zdeněk Raušer, Tatiana Dyková, Marek Daniel, Vanda Hybnerová, Pavel Liška, Eva Tauchenová, Josef Polášek, Zuzana Kronerová, Jaroslav Dušek, Cyril Drozda (viac)Obsahy(1)
Celovečerní debut Bohdana Slámy Divoké včely je už druhým autorovým titulem v české distribuci. Společnost CinemArt totiž uváděla v kinech i jeho absolventský středometrážní snímek Akáty bílé. Slámova hořká komedie je výjimečná tím, že poprvé od roku 1989 přivádí na plátno vesnické hrdiny a zasazuje je do autentického vesnického prostředí. Tématem vzdáleně připomíná Feničův Džusový román (1984) a způsobem zpracování nezapře inspiraci formanovskými filmy šedesátých let a poetikou Saši Gedeona... Osmnáctiletý Kája bydlí ve vesnici kdesi na severní Moravě s otcem-filozofem a s energickou babičkou. Pracuje se ženskými v lese a tajně zbožňuje svou vrstevnici, prodavačku v místním krámku Božku. Ta však chodí s frajírkem Laďou. Když do vesnice přijede z Prahy Kájův starší bratr Péťa, který se živí jako cesťák, začnou se vztahy mezi jednotlivými postavami proměňovat. Zatímco Božka, pociťující snad nejvíce vesnickou nudu a beznaděj, nakonec zůstává, Kája, který přišel o panictví, odjíždí s bratrem... Jednoznačným kladem snímku je důraz na realitu dnešního života na vesnici. Autentičnost prostředí i charakterů však nemůže vyvážit vágnost scénáře, který postrádá silný příběh a nahrazuje jej tříští epizod. Snad z obav před přílišnou syrovostí reality opatřil tvůrce téměř všechny hlavní postavy značnou dávkou nesmělosti, ostýchavosti a osamělosti. Zbytečně tak ohlazuje hrany, jež jsou v dnešní době na venkově značně ostré; také vztahy mezi lidmi tam jsou vesměs tvrdší. Zásadní obraz venkovského života mladých lidí, tedy pocit frustrace a zároveň odevzdanost osudu bez vůle hledat jiný životní styl, však jistě odpovídá skutečnosti... Snímek se natáčel v Jiříkově na Bruntálsku, v kraji bývalých Sudet s vysokou nezaměstnaností. Vedle známých i méně známých herců tu vystupují i místní obyvatelé, k nimž patří i představitel Káji. Název Divoké včely (ty se objevují ve filmu jen ve zvuku lesa), souvisí podle tvůrce s tajemstvím, s neklidem a touhou... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (278)
Zelená, hrací automaty, ošuntělé bytovky, vzdálená troška štěstí, nezaměstnanost, hořkost venkova a nespočet zoufalých lidských existencí včetně „druhého“ Michaela Jacksona. Posloucháme místy banální, jindy zásadní problémy, řešíme nedohledné lepší příští, babráme se a přešlapujeme na místě. Bohdan Sláma (stejně jako mnohokrát později) kápl na skvělé herce, ať je to nenápadná prodavačka Tatiany Vilhelmové, nadsamec Jaroslava Duška, nejistý trouba Pavel Liška, pragmatická Zuzana Kronerová a jiní, stejně jako se mu dokonale podařilo zachytit zobrazované prostředí jedné díry, kde ovšem stále žijí lidé z masa a kostí. ()
Parádní přenesení humplácké, primitivní atmosféry vesnice/maloměta do filmu. Člověk v tom prostě vidí tu bídu a degeneraci, která se rozprostírá všude kolem nás... Samozřejmě, v Divokých včelách je vše tak trochu nadsazené a přehnané, možná ale o to působivější. Škoda jen, že příběh plyne od nikud nikam a celkově, filmu škodí jakási nevyváženost. ()
Hned od prvních záběrů snadno rozpoznatelný Sláma, a jeho typický námět, sledující buranské vesničany, snažící se vyrovnat s nástrahami moderního života. Vesměs je to v těchto filmech (Čtyři slunce, Štěstí) pořád o tom, s tím, že pro mě to u 2/3 případů SLámovi moc nevyšlo. Ani tady se toho v průběhu filmu nic moc neděje, všichni herci hrají to co jinde (Liška = dement, Vilhelhová = vesnická blbka, Daniel = arogantní kokot...), a film nenabízí nic, co byste neviděli ani v dalších pokusech na toto téma. ()
Stále stejná poškrábaná deska postmoderní filmové narace... Ačkoli je dějištěm severomoravský venkov, prázdnota a bezvýchodnost je stále stejná... Prázdnota "vně" filmového světa, ale bohužel i prázdnota filmu samotného. Příšerná tříšť dialogů, ve kterých se snoubí naprostá stupidita s poměrně dobře trefenou vulgaritou, postavy črtané podle stereotypního schématu "duše lapená prostředím --- chce uniknout / nechce uniknout", nulové tempo vyprávění, rezignace na epičnost se vším všudy... Nebavilo mě to nikdy, nebaví mě to ani tady. Ano, herecké výkony jsou ucházející, ale vzato do důsledku, skutečně o čem hrát má snad jen Majkl Pavel Liška, ostatní postavy jsou spíše ztišenými, či nařvanými karikaturami v kultivovanější a intelektuálnější interpretaci, než jakou nabízí Troškův arcividlácký epos Slunce, seno. Bohdan Sláma se snažil trefit optimální tón mezi komedií a dramatem, ale podařilo se mu vytvořit jakési neutrální a bezpohlavní pořvávání, které mě spolehlivě ukolébalo. Snaha po formanovsku vyřešit "zápletku" na tancovačce není o nic přesvědčivější než celý dosavadní průběh. Divoké včely řadím po bok filmů jako Anděl Exit, Šeptej, Samotáři atd. Ačkoli jsou jiné prostředím, snaha podat svědectví o dětech svého věku je stejně úporná, stylizovaná, křečovitá... nepodařená. ()
Velké zklamání a v mých očích již dokola omlený scénář tragi-komedie bez většího nápadu. Režisérského talentu Bohdan Sláma určitě do vínku dostal měru vrchovatou, to však nic nemění na tom, že si napsal dosti špatný scénář, který je takřka o ničem. Chabost postav je vyplňována vulgarismy "třetí cenové" a chvílemi i nepřesvědčivým a nezajímavým jednáním. Na filmu je evidentně a jasně vidět řídká propracovanost scénáře, která jednoznačně kazí celý dojem. ()
Galéria (20)
Zaujímavosti (13)
- Ve scéně, kdy do vesnice přijíždí mladý inženýr Petr (Marek Daniel) s kolegou (Tomáš Matonoha), hraje v autě soundtrack k filmu Samotáři (2000). Konkrétně skladba "Wounds on a Cherry Tree" od kapely Ohm Square. (mchnk)
- Roli Páji (Pavel Liška) měl původně hrát Tomáš Matonoha. Nakonec ale došlo k přeobsazení a Pavlovi připadla role, o které později přiznal, že byla jeho vysněná. (annafoj)
- Film je pojmenován Divoké včely proto, že podle Bohdana Slámy název symbolizuje tajemství, neklid, touhu. Film se natáčel v Jiříkově na Bruntálsku, v kraji bývalých Sudet. (ČSFD)
Reklama