Pupendo

Jednou to vyšlo, tak proč to nezkusit znova? Další hořká komedie z rudé klece, které vévodí bouřlivá diskuse v ateliéru po vysílání Hlasu Ameriky. Hřebejk s Jarchovským posunuli Pelíšky o něco blíž k sametové revoluci a zatímco u režiséra je vidět ruka jistější, ta scenáristova začíná pochopitelně ztrácet na své originalitě. Splendidní Peca.. (12.12.2008)

Alternativní pohled na již zapomínanou pozdně stalinistickou normalizaci (BÁJEČNÁ LÉTA POD PSA) si všímá pohyblivého rozhraní mezi šedou zónou a vlastní disentem. Snaha vidět problém z obou stran - obdobně jako v dalších autorských filmech trojúhelníku Šabach-Hřebejk-Jarchovský - i tady přináší vyvážený výsledek nesený specifickým Duškovým herectvím. Tak trochu loutkovité charakteristiky hlavních postav jsou výstižnějším postižením i této doby než různé prezentní poolistopadové fiomové i literární zkraty, v nichž touha být nemilosrdný s pomocí obávaného černobílého vidění až překvapivě lehce restituuje postkomunistickou zpotvořeninu tzv. socialistického režimu s jasnou hyperfunkcí klišé-teze nad myšlenkou-tvořivostí. Solidní film, solidní zážitek, stálá a věrohodná představa o stále blízké a nemilované době našeho mládí. Rozhodně to není málo. (28.08.2007)

Jak jinak - Polívka, Holubová, Dušek - rozdíl mezi tímto, a dalšími, jmenovanými herci obsazenými filmy, spatřuji pouze v tom, že zde více než kdy jindy nevnímám Máru, Márovou a Břečku, ale pořád Polívku, Holubovou a Duška, zdatně jim sekunduje afektovaná a přehrávající Cibulková. A k námětu - koho to ještě zajímá? (21.02.2009)

Jsem rád, že jsem filmy typu Pupendo nebo Musíme si pomáhat viděl znovu až v pozdějším věku. Tehdy mi nebylo ani dvacet a oba jsem vnímal všelijak, každopádně určitě ne tak pochvalně jako kouzelné Pelíšky. Návrat po letech ke snům o výjezdní doložce na dovolenou, k poselství budoucím generacím v podobě mozaiky ve vestibulu školy, ke společnému poslechu Hlasu Ameriky nebo k rodinné schránce přání mi totiž zatraceně chutnal. Sochař Mára před lety nesklonil hlavu a umělecké výzvy jsou mu tak od té doby zapovězeny. Rád si přihne, rád si posedí s prutem u vody, klesl k výrobě keramických prasátek. Přežívá s hubatou (a oddanou) manželkou a dvěma syny. A není mu úplně zle. Tu a tam debatují s jinou rodinou (loajální režimu), kterou zastupuje zejména Márova bývalá žačka a milenka a ředitel gymnázia. Mají k sobě blíž, než by se mohlo zdát. Zatuchlá a šedivá léta. Jan Hřebejk je v mnoha momentech naprosto přesný a zkušený. V práci s herci obzvlášť. Nehodlám nikoho z ústřední čtveřice výrazněji vyzdvihovat, ale Míla Břečka v hlučném podání Jaroslava Duška je kouzelný. Výsledek je plný nejen skvostných hereckých výkonů, ale i řady silných momentů a štiplavé pravdy. Díky za to! (29.04.2019)

Docela se stydím, že jsem film viděl až nyní. Samozřejmě se tento snímek naprosto nemůže rovnat s Pelíšky a dalšími skvosty podobného tématu, ale nemá se skutečně zač stydět. Postavy Bolka Polívky, Jaroslava Duška a Pavla Lišky jsou skutečně úžasné. Čas od času se vydaří nějaký žertík či hláška, která se okamžitě musí uchytit. Ve filmu vládne úžasná komunistická atmosféra plná strachu. Přesto se nejedná o nic, co bych měl nepřekonatelnou touhu vidět znovu. Film se nevyvaroval ani nudnějších pasáží. Celkově kvalitní 3*. (31.05.2013)