Réžia:
Peter WeirScenár:
David WilliamsonKamera:
Russell BoydHrajú:
Mark Lee, Mel Gibson, Bill Hunter, Reg Evans, Bill Kerr, Harold Hopkins, Ron Graham, David Argue, Les Dayman, Robert Grubb, David Cormick, Tim McKenzie (viac)Obsahy(1)
Historii australsko-novozélandského armádního sboru (ANZAC), zdecimovaného v roce 1915 na poloostrově Gallipoli, chtěl režisér Weir natočit už dříve, ale kvůli značným finančním nákladům byla realizace filmu neustále odkládána. Dlouhá příprava a režisérova neústupnost se vyplatily, neboť Gallipoli patří k nejpůsobivějším protiválečným snímkům, vůbec. Příběh australských mladíků, jejichž naivní představy o válčení jsou krutým způsobem uvedeny na pravou míru, je přes svůj historický rámec právě dnes velmi aktuální. Velkoryse pojatý film vyniká kupodivu především drobnokresbou jednotlivých postav. Kvality scénáře, důsledně vycházejícího z historické skutečnosti, umocnila suverénní a přitom nápadná režie. Emotivní účinek díla znásobují citlivě použité hudební motivy různých žánrů. Film Gallipoli získal celkem 9 australských filmových cen (nejlepší režie, mužský herecký výkon - Mel Gibson, mužský herecký výkon ve vedlejší roli - Bill Hunter, kamera, scénář, zvuk, střih a výprava). (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (231)
Skvělé válečné drama, které má po celou dobu legendární Peter Weir pevně v rukou. Pro někoho je první australská část před narukováním možná příliš dlouhá, pro mě však nikoliv a pouť dvou sprinterů napříč pouští z níž vzejde doživotní přátelství má ve snímku svoje velmi důležité místo. Herecky všechny ostatní převyšuje minimálně o třídu výtečný Mel Gibson, jehož běh v závěrečné scéně budu mít před očima ještě hodně dlouho, stejně jako celou tuto scénu. Jediná věc, která mi vadila, byla ta strašná hudba jak z nějaký béčkový sci-fi, která párkrát zazněla. Ke skladbě Jean M. Jarreho bych si něco takového nedovolil, ta prozměnu dodávala již tak mrazivé atmosféře obal. ()
„Válka není žádné dobrodružství. Je to nemoc - jako tyfus.“ Exupéry ()
Válečný film podle mého gusta - drama spíše o jednotlivci (zde dvojici kamarádů) a jeho osudu ve válce, která je sice světová, ale jeho samotného se moc netýká a jeho konec je ukázán jako krutě zbytečný. Překvapivě dobře do snímku pasuje i použití skladeb J-M. Jarrého a Albinoniho/Giazotta. Nic pro fanoušky akce a jatečních záběrů, je to Weirovsky zahloubaný film. ()
Nie že by ma film nudil, ale ani nijak unesený som z neho nebol. Viem, že to nebol film o vojnovej akcií, ale napriek tomu mi tá lacnosť scény trochu vadila. Aj tá pointa bola akási okatá, vnucujúca sa. Plus za mladého Mela Gibsona. Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. ()
Když jsem viděl tenhle film jako malý kluk, naprosto mě ohromil. Dnes po mnoha letech nestratil ani kapku z mého němého a obdivného úžasu. Pro všechny Gibsnachtivé slečny: Dámy, v žádném jiném filmu nenajdete Mela tak okouzlujícího jako v tomto. Zapomeňte na Braveheart, tohle je ten pravý film! :o) ()
Silný válečný film. Jeho zajímavost startuje s již ne právě známou událostí, jíž Australská účast na boji proti Turkům je. To hlavní je ale způsob vyprávění, zaměřený vůbec ne na filmovou líbivost válečné akce, ale na lidské příběhy. Peter Weir ukazuje, jak vypadá pozadí války. Vzdálené události jsou pro Australany jakousi exotickou romantikou, kterou vnímají jako vlastenecký výlet. Většina filmu také je výletem, na kterém vznikají a prohlubují se přátelství proto, aby mohla být zničena krátkým, leč drtivým střetem s realitou války. Dramatický závěr proti sobě skvěle staví lidskost a absurditu - kdo z nich má větší šanci zvítězit? Weir skvěle pracuje s herci a není zde vedlejší postavy, která by nepůsobila živě. I díky tomu film diváka vtahuje do děje, který nelze vnímat s odstupem pozorovatele. A třešničkou jsou postavy ústřední. Například Gibsonův mimický komentář k poslední čtvrthodině událostí je úctyhodným (a pro hloubku sdělení filmu důležitým) výkonem. ()
Tento film rozhodně nepovažuju za válečný, i když popisuje skutečné události 1. světové války. Spíš je to krátký životní příběh dvou australských mladíků, kteří se rozhodli dobrovolně narukovat do války, i když každý z jiných důvodů. Film má vynikající výpravu, výtečné herecké výkony předevších obou hlavních představitelů, a pozoruhodnou hudbu od australského hudebního skladatele zajímavého jména Briana Maye. Naprosto ovšem nechápu, proč je do dobového filmu vložena elektronická hudba Jean M. Jarreho, proti které jinak nic nemám - tady mě ovšem naprosto nadzvedla. ()
Smutné sportovně-válečné drama s naprosto famózní hudbou Vangelise. ()
Koukám, že jsem od Weira už pár filmů viděl a byly to hodně dobré věci. Tento u mě bohužel doplácí na 35 let staré zpracování. Bojové scény jsou hodně naivní a celé je to prostě už takové zastaralé. V moderním hávu by mě to nepochybně chytlo víc, tak jsem zhýčkaný. Film vypráví osudy mladíků spíše před narukováním, válka je tam až v samotném závěru, kdy také přichází nejsilnější scéna, která tu nesmyslnost zákopového kosení kulomety hezky vyzdvihuje, ale nemůžu se zbavit pocitu, že to nejlepší na celém filmu bylo vlastně jenom podbarvení některých scén Adagiem v g moll od Albinonino, resp. Giazotta a to asi nehodnotíme. ()
Nie čistokrvne vojnový film, možno ho považovať za akéhosi miešanca s dobrodružným žánrom (ktorý Weirovi pasuje podstatne viac a cíti sa v ňom pravdepodobne omnoho lepšie a istejšie), za to však s výrazne protivojenským posolstvom/myšlienkou, ktoré vo mne - vzhľadom na veľmi silný záver - zostali rezonovať ešte pomerne dlhú dobu. Nuž a čo je paradoxné, napriek tomu, že gró snímky tvorí spomínaná dobrodružná zložka (resp. príbeh dvoch odlišne zmýšľajúcich mladíkov), mne osobne sa väčšmi pozdávala tá druhá, vojnová, kedy sa už ocitáme priamo v centre diania na fronte - ocenil by som aj väčšie zameranie na tento úsek a ubratie z prvej polovice, ktorá bola dosť pomalá a chýbalo jej tempo, ale to už je vecou vkusu. Faktom zostáva, že film to je rozhodne kvalitný a dozaista stojí za pozornosť. S žánrovými velikánmi na poli vojnového žánru sa síce rovnať ani zďaleka nemôže, avšak určité nedostatky vynahrádza mapovaním pomerne neznámej epizódy prvej svetovej vojny. A opakujem, záver je vskutku silný. 80% ()
Weir se tu zaměřuje především na sportovní naděje talentovaných běžců, kteří vymění možnou kariéru za poslední prožitky mladých srdcí a divokého očekávání před krutě nezvládnutou bitvou britské armády. 80% ()
Ne úplně zábavný film se zajímavým poselstvím. Mel Gibson hrál už tehdy výborně a už tehdy nenáviděl Angličany. Zajímavé, že mezi filmy, vypořádávajícími se s první světovou válkou tolik vyčnívají neevropské filmy - tento australský nebo například Trambův opus Johnny got his gun. Rád bych viděl první světovou v hlavní roli naturalistického velkofilmu. To by byl nejkrvavější splatter všech dob! ()
Pomalý rozjezd a strhující dramatický závěr...nicméně Peter Weir má i lepší filmy ()
Před tímto filmem jsem už viděl a četl řadu protiválečných děl. Gallipoli mi přišlo nudné, protože je to obsahově poměrně plytký film (pokud člověk četl Na Západní Frontě Klid, tak tohle může vynechat, protože se jedná o to stejné ale podstatně horší - prázdnější). Většina filmu je o několika přátel, kteří se rozhodli narukovat, protože holkám se uniforma líbí a protože bude dobrodružství... Silný dramatický oblouk zde však není. Postavy jen tak lelkují, než jsou převeleni na Gallipoli, kde mají vyběhnout ze zákopů a běžet na Turky. Jelikož však nejsou hodinky velitelů synchronizované, tak bombardování nepřátel skončí brzy, nepřátelé se vrátí na své pozice, načež zabijí dvě vlny nepřátel ještě než uběhnou 20 metrů. Jeden velitel volá druhému, protože je to zbytečné, ale ten tam chce poslat další vlnu. Nakonec se tak i stane a jeden z protagonistů filmu takto zbytečně umírá. Nijak emocionálně mě to však nezasáhlo, protože film nedokázal vybudovat dostatečně silnou tragiku a já nedokážu chovat sympatie k postavě, která je ochotna splnit stupidní rozkaz, ačkoliv 2x před tím viděla, že ho čeká jenom smrt. ()
Slovem strhující bych tento film nepopsal ani v nedivočejším snu.Kromě toho,že sedmdesátiminutový úvod měl trvat dvacet minut sice není moc co vytknout (no ale já už si něco najdu),jenže nadruhou stranu fakt netuším na co bych tu měl zpívat nějaké ódy (a je to tady).Leda snad na hudbu.Člověk se tu může pokochat ''geniální'' válečnou strategií.To už nemělo daleko k ''strčte si hlaveń do huby a pal''.Se pak Turek nadřel.Ona se logika s funkcí moc nekamarádí.A to se tu takhle blbě válčí na válečný film asi deset minut.Nesmyslnost války tu Weir předvedl,ale neurežíroval to tak aby mi to vydírání nevadilo. ()
Peter Weir jako správný patriot se rozhodl natočit bolestnou událost australské historie. I přes silný závěr, celkem dobře budovaný vztah mezi oba kamarády a hudbu mísící future Jeana-Michella Jarreho a vážnou hudbu, mě tento "válečný" film v mnoha chvílích dost nudil a kromě výše zmíněného závěru ve mě nedokázal zanechat silnější dojem. ()
Krásný a poctivý film o přátelství a imbecilitě války, mrazivě realistický... ()
Film je samozřejmě zajímavý hlavně tím, že v něm začíná mladičký Mel Gibson, ale hlavní pozornost na sebe přece jen upoutá Mark Lee v roli talentovaného 18-ti letého běžce Archieho z Australské buše. Příběh je rozdělen na dvě části- v té první se rozvíjí přítelství mezi Dunnem (Gibson) a Archiem(Lee) a v té druhé je syrová realita války. Dnes naprosto nepochopitelný způsob boje britského impéria je v tomto filmu oprávněně kritizován. Absurdnost smrti stovek australských vojáků vás rozhořčí, ale realita byla bohužel taková. ()
Nevím, co si o tomto mám myslet??? Snad jen dost nudný "válečný" film. A ten konec? Vyloženě divný a nedojímající. Hlavně, že Mel Gipsy umí běhat. ()
Záver je skutočne veľmi silný, ale tej vojny tam predsa len mohlo byť trochu viac. Napriek tomu je to ale výborný film, mňa dostal aj peší výlet do Perthu, a celkovo som si tam našiel veľa zaujímavých momentov, pre ktoré tento snímok rozhodne stojí za pozornosť. 8/10 ()
Reklama