Dotek zla
Touch of Evil
Touch of Evil
Réžia:
Orson WellesScenár:
Orson WellesKamera:
Russell MettyHudba:
Henry ManciniHrajú:
Charlton Heston, Janet Leigh, Orson Welles, Joseph Calleia, Akim Tamiroff, Joanna Moore, Ray Collins, Dennis Weaver, Marlene Dietrich, Zsa Zsa Gabor (viac)Obsahy(1)
Spočiatku plánovalo filmové štúdio Universal zamestnať Orsona Wellesa (1915-1985) len ako herca. Ale keď zistil Charlton Heston (1924-2008), ktorého obsadili ako superpopulárneho herca tých rokov, že na projekte spolupracuje Welles, oznámil bossom štúdia, že je ochotný spolupracovať na každom projekte, ktorý bude režírovať Orson Welles. No a potom sa k Wellesovi pripojili Marlene Dietrich (1901-1992), Janet Leigh (1927-2004), Joseph Cotten (1905-1994) a iné hviezdy. Dotyk zla nesie malé mestečko ležiace na americko-mexickej hranici. Jeho otlačok sa prenáša aj na hlavných hrdinov tohto mračného thrilleru: na mexického šéfa oddelenia boja s narkotikami Migela Vargasa (Charlton Heston), meniaceho sa z poriadkumilovného muža a policajta na pomstychtivého blázna, na jeho nevinnú ženu Susan (Janet Leigh), ponorenú zločincami do drogového tranzu, na amerického policajta Hanka Quinlana (Orson Welles), predávajúceho svoju dušu diablovi bohatstva... Klasický film noir z dielne Orsona Wellesa rozpráva príbeh o mexickom šéfovi oddelenia narkotík Mikeovi Vargasovi, ktorý je v pohraničnom meste na krátkej svadobnej ceste so svojou americkou manželkou. Tu sa však musí zapojiť do vyšetrovania vraždy a svedčiť proti Grandimu (Akim Tamiroff) , drogovému bossovi. Grandiho brat a synovia Vargasa sledujú a v snahe stiahnuť Vargasa z prípadu sa vyhrážajú jeho manželke... Osobitú exotiku dodáva filmu zlovestný latinskoamerický rock and roll skomponovaný Henrym Mancinim a Marlene Dietrich v extravagantnej úlohe mexickej cigánky s nemeckým prízvukom... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (209)
Nádherná režijná práca, kamera, či nasvietenie. Orson Welles ako herec ma však zo začiatku iritoval, ale akonáhle sa začali rysovať nie práve najkladnejšie stránky jeho postavy, k jeho nepríjemnému prejavu a postave to aj celkom sedelo. Dejová stránka je zaujímavá a dokáže prekvapiť i dnes (o to viac, keď si uvedomíme, že kriminálok o prehnitých policajtoch je dnes už pomerne dosť). Čakal som len nejakú umiernenú kriminálku, takže výsledok ma príjemne prekvapil a opojil viac než iný Wellesovov legendárny snímok (veď viete ktorý). ()
Děsivý film. Nejen svou brilantní černobílou formou, ale těmi charaktery, které naopak černobílé nejsou. Orson Welles je zde patřičný tvrďák, Heston se mi zdál dost přitroublý a chudák Janet Leight zde měla první vážné problémy v motelu - je to až absurdně vtipné. ()
[3,5*] "A policeman's job is only easy in a police state." Pôsobivý pozdno-noirový kriminálny thriller, zaradený v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. Začiatok filmu je skvelý - sledujeme auto s načasovanou náložou v kufri, ktoré tvorcovia nechávajú rafinovane jazdiť nočnými ulicami plnými života a divák po celý čas tŕpne, kedy to vybuchne a kto všetko si to odnesie. A do toho hraje úžasná hudba v latino rytme. Hudba Henryho Manciniho v štýle latino džez-rocku je inak celkovo obrovskou prednosťou tohto filmu (ďalšou takou prednosťou je potom výborná čiernobiela kamera). Po úvodnej scéne sa potom rozbehne napínavý príbeh o dobrom (mexický Mike Vargas) a zlom (americký Hank Quinlan) policajtovi. Najmä Orson Welles je v role arogantného a skorumpovaného amerického policajta vynikajúci (tak odpudivá kreatúra sa len tak nevidí), ale páčil sa mi aj Charlton Heston v netradičnej role Mexičana. Tretia do partie je potom tiež výborná Janet Leigh (Susan Vargas), ktorá si tu už trénovala vydesený výraz a vresk pre Psycho (1960) (v moteli s vyšinutým zamestnancom!). Čo ma ešte veľmi bavilo, bol ten cynický humor, na ktorom som sa musel smiať, a to aj v inak napínavých scénach. Zážitok mi trochu pokazila až tá dlhá záverečná scéna s odpočúvaním, ktorá na môj vkus až príliš zaváňa fraškou (primäla ma aj znížiť dovtedajšie 4 hviezdičky na celkové 3). "Come on, read my future for me." "You haven't got any." ()
Director's cut: Noir pro mě nikdy nebyl úplně to pravé, jenže Dotek zla je filmem Orsona Wellese, i proto a také pro jeho kultovnost jsem ho určitě nemohl opomenout. Hned úvodní skvostná scéna vtáhne do děje a navodí právě tu dokonalou atmosféru, kterou mám na těchto filmech tak rád (když už se na ně dívám). Noční město, auta a událost, která odstartuje dění, vše dokonale natočeno, ostatně tak jako celý film. Technická stránka filmu je opravdu výborná, kamera a nasvícení scén společně se zvukem mu dodávají i jeho ponurost, občas snad až mírnou hororovost. Výborné je téměř veškeré dění ve městě, především postup vyšetřování a zjištění toho, o co tu vlastně jde. Ale nejen město zaujme... Pension a noční služba, postava tak trochu šílená, nezapomenutelná, i když zvláštních postaviček má film více, což je zase ku kladu. Nejlepší scénou je ovšem ta závěrečná, procházka nočním městem, napětí, ozvěna a ukončení všeho. 80% ()
Na Orsona Wellese holt musí být přísnější metr: Tento film noir z mexicko-americké hranice jen oči zduřelého klasika neutáhnou. ale dají čtvrtou hvězdu. ()
Vynikající noir a nejlepší film Orsona Wellese. Ten zde ukazuje svou obrovskou kvalitu jak na poli hereckém (jeho postava taky dává k hereckému výkonu největší prostor), tak na poli režisérském. A režie, práce s kamerou, světlem a stíny i postavami je skutečně brilantní. Wellese v roli zkorumpovaného policisty doplňuje vskutku skvostné herecké obsazení (dobrý Heston, i když mexičana jsem mu nevěřil, neskutečně krásná Leigh - takhle si jí z Psycha ani nevybavuju a menší cameo Marlene Dietrich). Říká se, že Dotek zla je posledním klasickým noirem a je to škoda, protože tento žánr 40. a 50. let mám opravdu rád. ()
Viděl jsem verzi z devadesátek, která byla sestříhána podle poznámek Orsona Wellese, které sepsal po shlédnutí sestřihu, které udělalo studio poté, co mu film vzalo. Je zajímavý, že když Welles dostal kompletní volnost, tak natočil jeden z nejopěvovanějších filmů všech dob, ale studia mu v dalších projektech stejně furt házela klacky pod nohy. Tenhle film má atmosféru - ten noir z toho sálá. Film je to plnej živoucnosti > zajímavýho záběrování, kamerových nájezdů, střihu i blocking a Wellesův protagonista je skvěle zahranej - onen hereckej projev má prostě hloubku a vyčnívá. Zároveň mi ale bylo úplně jedno, co se ve filmu řešilo a jak to s postavami dopadne. Aby to na mě mělo dopad, potřeboval bych rozpracovanější příběh, motivy, postavy (jejich charisma i psychologii) i vztahy mezi nimi: Napsal bych lepší dynamiku manželskému páru, protože když mě postavy baví, když mě baví jejich vzájemné dialogy, tak mi na nich i záleží. Dále bych věnoval víc prostoru vztahu Wellesova policejního kapitána a jeho oddaného seržanta, protože kdybych do jejich vztahu měl větší vzhled, tak by na mě konec mohl i zapůsobit tragicky - takhle si sice racionálně uvědomuju, že tragický je, ale nic z toho... Built up a pay off, víme? ()
Strhující a maximálně originální krimi. Především ta tíživost možné bezbrannosti v boji proti lži a bezpráví jaké na vás při řešení případu dopadá - neskutečné. Škoda jen, že tento pocit - kdy se ve vás vše bouří a jste skutečně napnutí jak tento souboj dopadne, končí možná příliš brzo a závěr nabírá již rychlý ač stále relativně zajímavý spád. Každopádně film plný napětí a vyvolávající silný rozpoluplné pocity. 9/10 ()
Dať alebo nedať 5*? Na jednej strane ide o dielo Orsona Wellesa, ktorého mám veľmi rada ako režiséra aj ako charizmatického herca; obsahuje skvelé zábery, či už preslávený prvý alebo ďalšie, nad ktorými som žasla kvôli ich prepracovanosti; je herecky výborne zvládnuté; predstavuje tak trochu exotický, ale príkladný noir; a v druhej polovici som si od napätia takmer ohrýzala nechty. Na druhej strane mi Touch of Evil nie celkom sadol tematicky a miestami som sa nudila. Nakoniec však, keď si uvedomím, čomu všetkému som schopná dať 4*, tento film si ich naozaj zaslúži plný počet. ()
Zajímavé, konec hodně zachraňuje celý film. Kamera je velmi zdařilá. Herecké výkony také, ale celkově mě film přijde dost utahaný a celo dobu jsem čekal, kdy se začne něco dít. 65% ()
Viděl jsem director`s сut a musím říct, že jsem se nudil jako kráva. Atmosféra sice dobrá, ale klasický noirový pocit jsem neměl. Spíš už mi pak bylo úplně jedno co se postavám stane. Docela zklamání. 55% ()
Jen, co jsem dopsala koment k Cizinci, ve kterém jsem slíbila, že se polepším směrem k Wellesovi, musela jsem se začít smát, protože jsem se včera dívala na film, ve kterým taky hrál a já ho opět nepoznala. To je tím, že jsem zas spustila film náhodně vybranej...a ještě jedna věc mě ospravedlňuje...tady vypadá taky úplně jinak. Chtěla bych napsat, že je děsnej, ale neudělám to a napíšu, že je spíš větší a starší :-) (to mi evokuje obdobnou proměnu mého oblíbeného Marlona Branda). "Quinlan je jedním z největších psychopatů žánru noir, zduřelou postavou, již zneužívání moci proměnilo v monstrum - už tak robustního Wellese ještě vypolštářkovali a dali mu falešný nos..." Já mám prostě Wellese zafixovanýho tak, jak vypadal ve Třetím muži a nějak se s těma jeho proměna neumím vypořádat...tak doufám, že ho snad už příště poznám (ale radši to neslibuju)! Tenhle film se mu ovšem režisérsky moc povedl. A od pětihvězdičkového hodnocení mě odradilo jen to, že je to místy (hlavně na začátku) tak ukecaný (jeden řve přes druhýho a do toho ještě řve hudba), že jsem sotva stíhala číst titulky a jen po očku sledovala děj a ze začátku sem byla i trochu zmatená, kdo je kdo. Teda Vargas jako mexickej polda je jasnej a americkej polda Quinlan je nepřehlédnutelnej nejen svoji "muskulaturou", ale i svojí holí a pajdavou nohou, která mu pomáhá v intuici. Taky rád vzpomíná na časy, kdy chodil dělat bůhvíco za jednou cikánskou děvkou (nemůžu si pomoct, ale Marlene mi tady spíš připadá jako nějakej transvestita)... maskuje to láskou k mechanickýmu klavíru, ale já si spíš myslím, že ho lákal rozkrok oné "mexické dámy". Což mi připomíná, že to jeho truchlení po zavražděné ženě asi nebylo tak velké...kdo ví, jestli on ji nakonec nezabil, když mu to škrcení tak jde... Ale od spekulacím zpět k ději. Na začátku vyletí do vzduchu auto s nějakým chlapem a jeho společnicí...a rozjede se pátrání po pachatelích, což svede dohromady naše hlavní hrdiny. Důležitý v tomhle příběhu jsou dva kousky dynamitu a rozdílný názor na to, jaký druh důkazu to vlastně je - usvědčující nebo nastrčený... a od tohoto okamžiku si ti dva jdou po krku. Vargas na to jde podle zákona a Quinlan zas podle toho svýho, do kterýho zatáhne i Vargasovu ženu. A to neměl dělat. Rozjíždí se skvělej krimi-noirovej kolotoč, kterej se točí tak rychle, že to uteklo jako nic a ve kterým roli sehraje ještě hůl a odposlech... A už je vlastně úplně jedno, kdo na začátku vyletěl s autem do luftu a proč ten mladej grázl chtěl Vargasovi chrstnout kyselinu do xichtu...a taky koukám, že Janet Leigh má na ty motely fakt smůlu... Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete "Úvodní scéně konkuruje řada odvážných, složitých dramatických zápletek, které vynesly Doteku zla pověst epitafu filmu noir. Welles v nich teatrálně přehání stylové prvky, přičemž díky ostré černobílé kameře Russella Mettyho a latinsko-jazz-rockové hudbě Henryho Manciniho dosahuje hyperrealistického vyznění. Závěrečná honička představuje extázi nádherných obrazů, experimentálních zvukových efektů a všudypřítomné zkázy." Také Jeden z 501 filmů, které musíte vidět. "Filmařina a Wellesova práce s kamerou dělají z Doteku zla napínavý a dobře časovaný thriller. Citlivost jeho režie dodává filmu pocit intimity a nervózní atmosféru. Dotek zla byl Wellesovým posledním hollywoodským filmem v pozici režiséra a jako světlý bod jeho kariéry je nezapomenutelný a velkolepý." () (menej) (viac)
Quinlan Orsona Wellese patří k nejzajímavějším a zároveň nejodpornějším postavám na plátně vůbec. ()
Jeden z nejfantastičtějších filmů noir všech dob a zároveň můj nejoblíbenější Wellesův film vůbec.Mnozí fundovaní filmoví vědci by asi nesouhlasili,ale někdy je zkrátka lepší nebýt fundovaným filmovým vědcem :-) ()
Noirová klasika ma skrátka neoslovila. Asi preto, že nemám rád detektívky.. ()
Tento snímok od O. Wellesa bez pochybností patrí medzi pozoruhodné diely v žánru „noir“. Na druhej strane však myslím, že by sme mohli nájsť aj oveľa lepšie snímky. Herecky je to bezchybne zahraný film avšak jeho príbeh je miestami deravý. Takže po prvom videní silné tri hviezdičky. Osobné hodnotenie: 79% (***) ()
Noir odehrávajíci se na hranici USA a Mexika. Famózní začátek, po kterém postupně děj začal upadat, bylo zde moc zbytečných nezajímavých dialogů. Závěrečných thrillerových 20 minut ale stálo za to. ()
Přestože vlastně ani netuším kterou verzi snímku jsem vlastně viděl hodnotím tento film všemi deseti jako starou dobrou Hollywoodskou školu. ()
Výborný film, patřící k tomu nejlepšímu z film-noir , který je skvělý především po vizuální a herecké stránce.....83% ()
Pre mňa veľké sklamanie!!! Slabé tri z piatich... veľmi slabé a veľmi veľké sklamanie =/ ()
Reklama