Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Dokumentárny
  • Rozprávka
  • Animovaný

Recenzie (7 158)

plagát

Psycho (1960) 

Hitchcock prostě byl mistrem hororu. Bezpochyby. Není moc hororů, které i když vidíte po letech a černobíle, ve vás stále vzbuzují napětí a do určité míry strach. Psycho to dokáže. Už samotná představa kostry matky, která vrahovi říká, co má dělat. Tenhle film je hodně starý, takže budu stručný. Je to nápaditý horor, který na tehdejší dobu musel působit opravdu děsivě. A něco z toho mu do dneška zůstalo. Takhle nápadité a propracované horory, kde do poslední chvíle čekáte, co z toho vyleze a ono z toho vyleze něco zajímavého, se bohužel netočí. Dnes režiséři mají pocit, že čím víc krve a násilí, tím lepší horor. Škoda. Od Hitchcocka se stále mají co učit.

plagát

Líbáš jako Bůh (2009) 

Tak jsem si pročítal komentáře kolegů pode mnou a trošku nevěřícně zírám. Neříkám, že jsem byl filmem nadšený, ale podle mě si zaslouží vyšší hodnocení. Za prvé za kvalitní herecké obsazení. Například Jiřího Bartošku já pořád vidím spíše jako drsňáka jako ve filmu Bolero a podobných snímcích a tak mě jeho proměna v celkem ironicky vtipného bývalého manžela hlavní hrdinky, přišla nesmírně zajímavá a nápaditá. Podle mě mu role hodně sedla. A další herecký koncert sledujeme v podání Oldřicha Kaisera. Škoda jen, že nehrál a nehraje více. Já to považuju, za jeho velký návrat a ve velké parádě. A o Evě Holubové asi nemá moc cenu nic říkat. Je to prostě jedna z našich nejlepších hereček. Líbí se mi hudba a scénář. Je jednoduchý, ale ne zase moc, takže je zajímavý a docela vtipný. Nemůžu říct, že bych se u snímku popadal za břicho, ale zasmál jsem se. Nenáročná, celkem vtipná oddychovka. Proč ne? Na lva to není, ale filmy se přece netočí jen kvůli soškám, ale hlavně kvůli divákům. A ten divácký v kinech byl obrovský. Tenhle snímek byl jedním z nejnavštěvovanějších toho roku a já se tomu nedivím.

plagát

Búrlivé víno (1976) 

Tento film mi tak úplně nesedí k tvorbě dvojice Vorlíček-Macourek. Ostatně já si myslím, že z trilogie je nejlepší druhý snímek Zralé víno. Mám rád české a československé filmy a proto se i na tento rád podívám. Přestože, sám si myslím, že je spíše průměrný a to jej ještě z podprůměru tahá skvělé herecké obsazení, hlavně pak Vladimír Menšík. Ale hraje zde i celá řada dalších skvělých herců a hereček v čele s I. Janžurovou. Jsou filmy, které je těžké zařadit do nějaké kategorie. Tento byl zařazen mezi komedie. Ano, k tomuto má nejblíž. Ale moc se nezasmějete. Není to prostě taková ta typická komedie. Spíše to ukazuje, jak je složité fungování ZD a jak se představy lidí, pracující v jednom podniku, mohou lišit a jak lehké je takového rozkolu využít ve svůj prospěch. Protože filmů z vinařského prostředí v našich archivech není mnoho, oceňuji ho. Krásné prostředí + kvalitní herci, to mi dává moje hodnocení. Vše ostatní je spíše průměr.

plagát

Rodina Addamsovcov 2 (1993) 

Adamsova rodina je prostě hororově laděná komediální klasika. Ale rovnou říkám, že druhý díl je stále kvalitní, nicméně slabší než ten první. Příběh má opět zajímavé zápletky. Fester se zamiloval a děti se snaží zabít malé mimčo. Obě dějové linky vedou k velmi humorným situacím. A já nemůžu než zopakovat, že Christina Ricci je pro mě osobně ze všech postav nejkouzelnější. Zde předvádí prostě skvělý výkon. Ta mimika, to, jak roli bere vážně. Opravdu mě přesvědčí, že je taková, jakou hraje. Ale všichni herci jsou skvělí. Hrají velmi přesvědčivě a poctivě. Ještě musím ocenit něco, co jsem u jedničky opomněl. A to jsou kostýmy a masky. To je jedna z nejhlavnějších věci, která na Adamsových zaujme a bez kvalitně namaskovaných herců by rodina Adamsů nebyla tím, čím je. A opět skvělá hudba. Fajn hororová komedie.

plagát

„Čtyři vraždy stačí, drahoušku“ (1970) 

Oldřich Lipský věděl, jak utvořit zábavu. Tady není moc co dodávat. "Dej sem ten sek, sem sek." "Tady ručník, tady ručník..." "Tady je ten ručník, tady je ten ručník. Půjčím Vám zatím svůj." A spousta dalších legendárních hlášek. Věčně překvapený a nechápající výraz L. Lipského, vynikající Bohdalka a vůbec všichni herci, jsou skvělí. Mě nejvíc utkvěl v paměti skvělý pan Kemr. I když dávám druhé nejvyšší hodnocení a film je pro mě legendou a jedním z nejlepších komedií O. Liského, rovnou říkám, že v české kotlině se natočila celá řada o něco lepších komedií. Ale tahle mě taky vždycky pobaví.

plagát

Pod Jazvečou skalou (1978) 

Kdo by nechtěl mít dědu a trávit prázdniny v tak krásném prostředí? Je to taková milá klasika. Tomáš Holý byl skvělý herec a jeho filmy jsou skvělé. Jsou to rodinné klasiky, u kterých si oddychnete a na chvíli zapomenete na všední starosti. Žádné akčňárna, střílečka, psychologická dramata ani přesládlé vztahové zamotance. Jsou to filmy, které pohladí duši. Tomáš Holý se svou dětskou naivitou, se kterou se zajímá o přírodu, vždy oslní. Hajný, který pod drsnou slupkou skrývá duši milého a trpělivého dědy, jež se nakonec s Vénou sblíží a je rád, že má vnuka, kterému může předat své zkušenosti a zájem o přírodu. V době, kdy nebyl internet, tablety a v televizi nic nebylo, nemohla zůstat krásná příroda okolo opomenuta. Šťastné to dítě. A já Vénovi nejen v dětství, ale i v pubertě, záviděl. Film, který si vždycky rád pustím.

plagát

Za trnkovým keřem (1980) 

Asi jen stručně, protože bych se opakoval co už jsem napsal ke snímku Na pytlácké stezce. Pro mě je každý film s Tomášem Holým zážitek. Jednoznačně nejlepší dětský herec naší historie opět předvádí svůj standartní. výkon. A co je v jeho případě standartní, to je i nadprůměrné. K tomu jeho dětská, trochu naivní, potřeba chránit les a zvířata před odstřelem zvěře pro zábavu za každou cenu. Něco, co bychom se od dětí asi měli naučit taky. Krásná šumavská příroda se točila sama a k tomu i happy end v podání smíření otce a syna. Milý film, který mě potěší a vždy, když ho vysílají si dám říct. Nejen z důvodu mírné závisti. No, kdo by nechtěl mít dědu v tak úžasném prostředí a prožívat zde prázdniny. A ještě něco jsem nezmínil ani u jednoho filmu z trilogie. Mě se moc líbil herecký výkon Gustáva Valacha, kterého jako herce vůbec, bohužel, neznám.

plagát

Sám doma 2: Stratený v New Yorku (1992) 

Já tyhle dva díly miluju. Jak jedničku, tak dvojku. Když se Kevin neobjeví na Vánoce v televizi, nejsou to Vánoce. A já to navíc mám okořeněno tím, že dvojka se mi líbí víc než jednička. A to se mi moc nestává. Většinou je první díl nejlepščí a pak se to veze nejvíc na stejné vlně, ale já tentokrát půjdu proti proudu a nemůžu si pomoct. Druhý díl je v podstatě na tom samém základu. Kevin se ztratí a zlodějíčci ho opět nahánějí v baráku. Jenže tentokrát dostává Kevin k dispozici celý velký několikapatrový dům. Možností na to, jak dvojici záporáků ublížit, je tedy víc. A Kevin jich řádně využije. K tomu si přidám hlášky jako: "Pomalu se z toho stane rodinná tradice McCallisterů. Je to divný, kufry neztrácíme." Nebo stará dobrá, ale osvědčená scéna: "Já to věřím, ale můj kanón ti nevěří," vylepšená o trojici prsacovníků hotelu, z nichž jeden vyznává Kevinovi lásku. Samozřejmě, jsou tam některé věci, které již byly použity v prvním díle. Ale Chris Columbus přesně ví, co bude fungovat znova a klidně beze strachu použil opakovaný vtip a on je kupodivu opět vtipný. Já mám druhý díl v oblibě víc než první. A je to další z řady filmů, které si můžu pouštět pořád dokola a neomrzí se mi a neomrzí.

plagát

Bathory (2008) 

Nemůžu si pomoct, ale filmy Juraje Jakubiska mě prostě nikdá moc nezaujaly. Pravda, Bathory z jeho filmů považuju za jeden z nejlepších. Ale ani ten, dle mého, není moc povedený. Už samotná interpretace A. Báthoryové je velmi neotřelá. Zde Alžběta není vražedkyně. Já neříkám, že ano, důkazů není moc ani pro jedno tvrzení a nabízená teorie má něco do sebe, protože je vcelku logická a pochopitelná. Snímek střídá momenty, kdy má spád a člověk se nenudí a momenty, kdy by usnul ihned. Některé postavy na mě působí poněkud zvláštním dojmem, jako by ani do filmu nepatřily. Scénář je na můj vkus mdlý. Co oceňuji, je hudba - velmi povedená a výkon hlavní představitelky. Anna Friel mě přesvědčila a hraje moc dobře. Celkově mě ale snímek moc nevzal, když to mám říct takhle zjednodušeně. Abych to shrnul, jednou mi to stačilo. Já mám trochu smíšené pocity. Je tento film naprosto špatný nebo docela dobrý? Nevím. Moje pocity vyjadřuje hodnocení, kterému uděluji. Rozhodně má své velké mínusy a málo plusů.

plagát

Což takhle dát si špenát (1977) 

Tak já ty socialistické komedie miluju a to i přesto, že jsem se narodil v roce 1988 a směju se jim stále. Hlášky typu: "Zas už něco", jsou nezapomenutelné. Mě rozesmívá již jen Iva Janžurová, která stále něco vysvětluje dětem, Josef Somr, neustále si upravující pěšinku či Petr Kostka, který to hraje skvěle. A brilantnost herců se projeví lehce. Stačí, když herec hraje ve filmu jen chvíli nebo pouze v několika záběrech a stejně si jej zapamatujete. A kuchaře v podání Petra Nárožného nelze zapomenout. No a V. Menšíka a J. Sováka jsem si schválně nechal na konec. K těm není třeba nic dodávat. K tomu legendární Schelingerova píseň. Já jsem spokojen a vždycky se znova a znova pobavím. Rozhodně znám špatné socialistické komedie, ale tahle k nim nepatří.