SaraPolanska

V kině se mi to zdálo jako blbost a odcházela jsem zklamaná, tak jsem využila Netflixu, abych se na to z nějakého mě neznámého důvodu podívala znovu (asi mě taky něco posedlo, když se chci dobrovolně nudit znovu). A ano, ani podruhé jsem se neplácla do čela s nadšením, jak to bylo úžasný. Abych nebyla moc zlá, tak on to není jakože úplně špatný nápad, to ne, jen škoda, že je většina zkopírovaná a ohraná. Ono to asi není ani úplně blbě natočený (ne, fakt jsem viděla horší průjmy, i když scény z opuštěného baráku…), ale co mě celou dobu zvedalo z gauče a kazilo dojem byla naprostá iracionalita hlavní postavy, které tu smrt člověk prostě tak nějak fakt přál a to docela brzy. Ženská očividně neměla být vyloženě hloupá, když si dala dvě a dvě dohromady a přišla na to, že v tom, co se děje, je návaznost, že se jedná o řetězovou reakci (trochu nebo trochu víc jako Kruh, ne?). I kdyby popřela to, že to není skutečný a zhroutila se, tak mi celou dobu nesměřovala svým chováním k závěru, který nastal, což je to, co mi vadilo. A tak tu máme další tuctový konec s příslibem ještě blbější dvojky (ne, že ne?). Film měl netradiční PR, a scéna z ordinace je vcelku působivá stejně jako pár úsměvů ve tmě, které ve filmu najdete, ale jinak to bohužel působí, že někdo dostal nápad a během týdne ho natočil, sestříhal, pak ho natočil znova a sestříhal scény z minulého stříhání, které nalepil na ty, co našel někde ve sklepě ještě z minulého projektu a nakonec k tomu dal i scény z jiných filmů. Všichni se tam chovají blbě (jak jinak) a někteří herci se ani nepokoušejí hrát - toho nesympatického snoubence bych na seznamu dalšího přiblblého úsměvu teda viděla úplně nejraději.

Připadám si, že jsem se asi koukala na jiný film, než zbytek recenzentů, protože tak vysoké hodnocení nechápu. Pokud jste viděli trailer, fotky, jakékoliv ukázky, tak vám bude bohužel skoro od začátku jasné, co se stane a to je dost otrava. Neviditelný přítel byl na chvilku i lehce vtipný, ačkoliv samotné téma vtipné není, nikdy nebylo a nebude tak moc nerozumím, proč zvolili styl, s jakým to točili a točili to asi dost dlouho, protože je z toho slušný guláš, kdy nevíte, zda se koukáte na parodii nebo drama a co chvilku si vlastně říkáte, kam se poděla nějaká důstojnost nebo alespoň špetka soudnosti. Bylo toho tam zkrátka moc od všeho, jakoby se režie nedokázala rozhodnout, co z toho vlastně chce na konci mít (A přitom s Ragnarokem mu to tak pěkně šlo...). Pro mě to zkrátka nefungovalo. Hvězdu za herecké výkony a hvězdu za píseň od Bowieho, víc určitě ne.

Ok, začínáme tím, že první půl hodinu si nepřejeme nic jiného, než zabít toho nesnesitelného fakana (Nebo mu alespoň dát po držce) a modlíme se, aby konečně přišel babadook a pořádně ho zmasakroval. Místo toho tu máme klasiku ve formě tmy v domě a úžasně iracionálního jednání anéb je tma, slyším zvuky v domě – jdu se tam neohroženě podívat. Co čekají, že tam najdou? Buď skutečně bubáka nebo nějakého lupiče – v obou případech nic moc, ale chápu, že v Austrálii volat polici asi vyjde nastejno, jako házet bouchací kuličky na rozjetý vlak, soudě dle té jedné úplně zbytečné scény na policejní stanici. Pár scén je tam klasicky na „ach jo“ a to zejména posedlá matka kopající tam do dveří a práce sociálky, která po sobě sice kouká stylem ok- to dítě odsud musíme okamžitě odvést, ale dáme si jen vodu a půjdem. Atmosféra je budovaná docela pěkně, jenže když se celou dobu těšíte na nějaké rozuzlení, vysvětlení, objasnění – zkrátka cokoliv, co by vás přinutilo říct si to – wow, tak přichází zklamání ve formě – pěstuj si svého bubáka ve sklepě, to je přeci děsně fajn a dělá to tak každý. Spoiler: já vlastně tak nějak nevím, zda šlo skutečně o nějakého bubáka nebo – jak si myslím spíš, šlo prostě o boj s vlastními démony a pokus o vyrovnání se se ztrátou manžela, a nahromaděním stresu, nedostatkem spánku to matka, kterou jsem chtěla zabít celou druhou polovinu filmu, přestala zvládat a my se tak dívali na odraz její posttraumatické poruchy, se kterou ji očividně nikdo nepomáhal. Ten konec? Tím, že zavřeli bubáka do sklepa vyřešili co? To opět nahrává teorii, že se jedná o psychickou poruchu matky, která tímhle začala svůj život zvládat (a začala mít toho hada-syna ráda a nějak mu odpustila, že díky jeho snaze o narození přišla o manžela), protože jinak moc netuším, proč by bubák raději nezdrhl děsit někoho jiného jinam a spokojí se s miskou žížal a návštěvou jednou denně. Apropo: kdo přišel na to ho krmit žížalami? Proč? Mám tolik otázek… dvě hvězdy za snahu budovat atmosféru, což bylo díky konci tak nějak zbytečný, protože jedinej opravdovej démon tam prostě bylo to děcko.