Men

Mám rád mysteriózní věci i většinu tvorby Alexe Garlanda, ale Men mi tedy vůbec nesedlo a vůbec jsem to tvůrcům nebaštil. Hlavně v závěru, který mi přijde úplně mimo a kvalitního vysvětlení se nedočkáme. Atmošku to má a vlastně jsem se po většinu doby filmu těšil, co přijde dál, ale když mi pak došlo, kam to směřuje, byl jsem značně konsternovaný. Asi to bude chtít někdy druhé zhlédnutí. Každopádně cením originalitu a A24 budu nadále sledovat. (13.07.2022)

Garlandova scífka (Annihilation, Ex machina) mě zrovna dvakrát nenadchly, ale tenhle jeho horor-bizár nebo přesněji mysteriózní surrealistický home invasion se mi líbil hodně. A to i přes jeho šílený konec, který skousne opravdu málokdo. Hrdinka má zajímavé trauma a sotva se z něj začne v idylickém venkovském domě a na procházce neméně idylickou okolní krajinou vzpamatovávat, dostavuje se prakticky hmatatelný, sílící pocit ohrožení a úzkosti z toho, že je v tom idylickém prostředí úplně sama a že je tu plno ne úplně nejpřátelštějších mužů. Kteří mají navíc všichni ten samý xicht, což ale hrdinka ani nikdo jiný nijak nereflektuje. A ten pocit jde ruku v ruce s krásně eerie atmosférou starých britských hororů, přičemž k ničemu z toho nejsou potřeba žádní duchové mlátící dveřmi - postačí znepokojivě se blížící silueta v opuštěném železničním tunelu. A tahle luxusní zneklidňující atmosféra vydrží až do finále, stejně jako divákova zvědavost na to, co se z té podivnosti sakra vyvrbí. A pak přijde studená sprcha. A je tak studená, že jsem se u ní uznale pochechtával, jak Garland s diváky vyjebal tím, že jim dal to, co vlastně čekali a chtěli - totálně přepálený bizár, který jinde neuvidí, jen tak nezapomenou a budou mít o čem diskutovat. Věděli, že to bude divné, dívali se na to proto, že to bude divné - a ejhle, ono je to super-ujeté. Krom toho musím ocenit, že hrdinka není žádná chudinka a i v nejvypjatějších a nejbizarnějších situacích si zachovává racionalitu, asertivitu a důstojnost. Což mě vyloženě pohladilo po duši - zrovna nedávno jsem po pár přečtených kapitolách zahodil jeden hororový román, protože jeho dospělá hrdinka působila jako chodící nádoba plná hlasitě šplouchajícího nízkého sebevědomí. A takhle definované postavy mě nezajímají až rozčilují. Jinak pochvalu zaslouží i ústřední herecká dvojice. Nějak jsem se nemohl zbavit dojmu, že to Garland natočil pro své nejlepší kamarády herce, aby je potěšil - ty Jessie, budeš hrát silnou hrdinku, co celou dobu nesleze z plátna, a ty Rory, budeš hrát desetiroli. To zní super, Alexi, dík! Takže horor roku? Za mě zatím jo. (10.07.2022)

No ty brďo. Počas pozerania si budete neustále klásť otázku, čo z toho  vylezie. Ale verte mi, s týmto Boh nemá nič spoločné. A napokon z toho (doslova) vylezie niečo, čo ste fakt nečakali. Napadli mi 3 – 4 možné vysvetlenia. Všetky banálne. Keďže ale Garlandovu filmovú reč pozorne stalkujem pardon sledujem od Pláže, viem, že tento úžasný anglický provokatér je všelijaký, len nie banálny. To asi nemôže byť nikto, kto natočí Anihiláciu a napíše Sunshine, však? Preto mi bolo jasné, že v tom určite bude niečo iné. A veruže aj bolo. Čo? To je otázka. Netuším. Premýšľal som nad tým dva dni a nepochopil som to. Teda, čiastočne áno. Väčšinou ale nie. Zrejme zámer. Alex schválne chcel zúbožených divákov zmiasť do takej miery, že ponúkol toľko možných výkladov (s tým, že ani jeden nemusí byť správny), aby sa v tom stratili a záverečné titulky ich vypľuli použitých, zneužitých, šokovaných a, samozrejme, nič nechápajúcich. Čo sa týka výpravy, je geniálna. Zbožňujem Anglicko, tamojší vidiek dvojnásobne. Atmosféra? Mrazivá, božská. Tá hudba! Herecké výkony? Jessie Buckley nebola stopercentne sympatická, ale to asi ani byť nemala (vzhľadom na „isté“ okolnosti). No hoci nie je stopercentne sympatická, podáva silný výkon. A to je najdôležitejšie. Hoci vidno, že na konci sa v tom už aj sama stratila a zrejme tak úplne nevedela, ako „to“ vlastne zahrať. Samostatnou kapitolou je šialený Rory Kinnear, ktorý tu stvárnil približne milión rolí. Záhad okolo hrdinky sa postupne nazbiera toľko, že na to pozeráte bez dýchania a žmurknutia, aby vám neunikol jediný detail. Čakáte na šokujúce finálne rozuzlenie a ono nakoniec nepríde... alebo príde? Bol som varovaný, že finále je „fyzické“ a že sa mám pripraviť na najhoršie. S úsmevom som mávol rukou. Votrelca som prvý raz videl, keď som mal desať, takže... No a potom „to“ prišlo. Musím uznať, že som to podcenil. Garland skutočne prišiel s niečím, čo som nečakal. Men je kontroverzný film. Samozrejme to, že je niečo kontroverzné, ešte automaticky neznamená, že je to dobré. Ale ani to, že je to zlé. Niekedy to proste znamená len to, že je to kontroverzné. (08.07.2022)

Fuuha. Náročný film. Kdo miluje Hereditary, Midsommar, matka!, Us a jim podobné kousky, určitě si nesmí nechat Men ujít. Alex Garland je zkušený režisér a jeho kousky jako Ex Machina či Annihilation mluví jasně, ale úplně bych nečekal, že se bude moci stavět po boku Ariho Astera či Jordana Peeleho a světe div se, on to dokázal a Men je další kousek z dílny A24, který je svůj a odlišný a přitom toho má s výše zmíněnými filmy tolik společného. Ani Men totiž není běžnému divákovi vůbec přístupný, zato okrajové "zvrhlé" publikum bude čvachtat radostí. Slovy nelze popsat, jak fantastický film jednoduše je - od samotného výborného a barvitého vizuálu přes tuny symboliky a podobenství, neskutečný audio doprovod (zdravím Midsommar), šíleně napínavý průběh a režisérský talent až po finální mindblow závěr, který se z "jakžtakž" přízemního filmu rozmůže do zvráceného kolotoče, ze kterého až do titulků nevybruslí. Není to dokonalé a není to pro 90% diváků, ale je to sakra originální, své, mrazivé a já tenhle okrajový žánr jednoduše zbožňuju, proto nejde jinak než plnou palbu. (01.07.2022)

"Černej kolem okna lítá, v tunelu i v hlavách svítá." Manýrismus jak řemen. Brrr. Mimochodem, bluebells znám, neb v Anglii jsem dva roky žil, les s kobercem modrých zvonečků navštívil a připadal si jako v pohádce. Tunel s nekonečnou ozvěnou neznám, ale zaujal mě, tam bych si radostně zavýskal i já. Zbytek přírodopisného dokumentu o červech zbůhdarma lezoucích po mršině laně a o africké variantě bungee jumping, coby zlatém hřebu suicidálního vydírání, mě moc nebavil. Namlsán 28 dny strávenými s Garlandovou robotkou i pestrostí zdejších hodnocení jsem se těšil na příběh, který mne svlékne donaha a ponoří do kalné vody surrealistických močálů a já pak budu meditovat a hambatý courat lesem spolu se Zeleným mužem a mezi modrými zvonečky budeme bimbat svými... Ale moc jsem si nezainterpretoval. Jednak nebylo s kým, bo o tu harpyji Harper bych si ani kolo neopřel, a taky už dávno před finálním nudným (!) řetězením psychovagín mi bylo vše jasné jak facka, resp. knězem schvalovaná manželská rána pěstí. Kdyby Garland aspoň nespoileroval ve vlastním filmu a letecký den si nechal až na finále, mohl to být i zážitek. Škoda. Jen dva povadlé bluebells cinkají. (09.07.2022)