Maelström

O tom, jak se dostat do maelströmu a jak se z něj dostat ven, víme něco od E.A. Poa. Zde se hlavní hrdinka ale dostala nejspíš do něčeho jiného. Do průseru, který se jí nakonec podařilo úspěšně odsloužit/odsouložit. V podstatě tu jde o problém moderní ženy, které se daří příliš dobře na to, aby dělala takové ptákoviny, po kterých se občas musí pořádně vyzvracet. Jinak ale nemá žádné skrupuje, a pokud se jí děje něco nepřijemného, tak za to mohou nepřející lidé; jí se to nedotýká spíš nepřímo. Příběh o tom nám vypráví bizarní norská ryba, která se ve své zpovědi sice občas opakuje, přeskakuje a vrací se, přesto se však nechala nachytat na jednu melodii od Edwarda Griega. Villeneuve se (za tu rybu) svým norským přátelům omluvil, nicméně byla (ta ryba) dobrým nápadem. Podobně i francouzky zpívané šansony v kontrastu s Waitsovou The Ocean Doesn't Want me. - Už někdy minule jsem psal, že takových dramat vycházejících z traumatu je už skutečně nadbytek. Bibána se nechovala tak, protože prodělala (nějaké) trauma, ale proto, že tak byla vychována a toto také byl vzorec jejího chování (01.02.2022)

Kdo zabije, bude zabit. A nebo ne? Příběh jak rozbitá sklenice, kdy až poslední střípek vyjeví vše. Zpočátku mě onen existenciální nihilismus mírně ubíjel, pak se něco zlomilo a já s očekáváním sledoval, jak příběh dopadne. Jindy bych asi volil temný konec, leč mému momentálně lehce sentimentálnímu rozpoložení tenhle vyhovoval. Ryby u Monty Python během konverzace vyčkávají v akváriu, zdejší vypráví na popravčím špalku, zatímco mačeta se nezadržitelně blíží, aby oddělila upovídanou hlavu... (26.06.2019)

Po tomto filme sa vraj Denis vrátil do školy, aby sa zdokonalil a podľa mňa urobil úplne super, lebo potom prišli naozaj parádne filmy. Zo začiatku som mala rozpačité pocity a krásnej a talentovanej Marie - Josée som nevedela prísť vôbec na chuť. Druhá polovica filmu sa mi síce naozaj veľmi páčila a aj muzika bola parádna, ale zostávam predsa len pri troch hviezdach. Apropo, je to tak, alebo sa mi to len zdá, že Denis má každý film úplne, ale úplne iný. (08.01.2015)

Viac menej podobný prípad ako predchádzajúci Villeneuveov film. Len tu mi ešte jeho nevyzretosť a mladícka dravosť sadli viac, ako pobehovanie po púšti s účelom kvalitnej erekcie. Film každopádne začína veľmi svojrázne a takmer ma odradil, ale čím ďalej tým viac ma príbeh Bibiany vťahoval ako do sujetu, tak do jej myšlienkových pochodov. Bol zábavné sledovať všetky motívy a dedukovať témy, ktoré Denis ešte trochu neohrabane používa a ponúka. A asi to chce aj opakované pozretie, aby to človek docenil ešte viac. Takto je to dosť pocitová záležitosť, ktorá ma proste oslovila a môže za to aj krásna Marie-Josée Croze, aby som bol úprimný. (28.10.2018)

Co jako furt ty ryby všude? Ne že bych od Villeneuveho čekal stejně kvalitní film jak jeho hollywoodské vysokorozpočtové spektákly, ale čekal jsem alespoň dobrej film. Nedočkal jsem se ho. Nakonec jediné zajímavé na tom byla zase ryba - ta, která to vyprávěla. Její zjevení hned na začátku slibovalo nějakou nevšední ujetost, ale nakonec mi rybí smysl úplně unikl. Také ten příběh byl poměrně plochý, tralala, blablabla, prostě mě to vůbec neoslovilo. Navíc francouzštinu moc nemusím, obzvlášť ve vážném tónu. Film může být zábavný nebo umělecký nebo obojí, ale tohle není ani jedno. Bohužel velké zklamání a nuda. A samozřejmě jsem se nedozvěděl, co je to Maelström a proč se to tak jmenuje... (29.01.2022)