Good bye, Lenin!

"Mám hroznou chuť na sprähwaldské okurky." Přesvědčená komunistka přečká v komatu pád režimu a probudí se ve svobodné zemi. Aby z toho matinku nekleplo, děti jí kolem postele zřídí skanzen NDR. Vděčný nápad, který dává vzpomenout na francouzskou crazy Hibernatus, je využitý do mrťě. Vznikl příjemný, vlídný a vtipný film, který má jedno historické prvenství - je to vůbec první německá komedie, která se mi líbí. Gratuluju (i sobě ;-) 70 % (02.11.2004)

Výborná německá tragikomedie o historickém pádu NDR a sjednocení Německa ukázaná v dopadech změny na jednu východoberlínskou rodinu. Film Good Bye Lenin! mne velmi potěšil i pobavil, v závěru i hodně dojal. Dávám čtyři hvězdičky za výborně natočenou "ostalgii": za dopisy oděvním firmám se socialistickým pozdravem, za sprähwaldské okurky, za prázdnou samoobsluhu rychle naplněnou barevným západním zbožím, za přepadlé lidi po padesátce, které propustili z "jejich" fabriky, za řidiče taxi kosmonauta Jähna v Ladě a později ve vládě (nestal se každý jen poslancem, Remku), za dojemnou starost syna o nemocnou matku, za dopisy otce emigranta ukryté za kuchyňskou linkou, za rozměrné vlajky Coca-Coly nahrazující stejně monumentální vlajky NDR, za nenápadný filmový majstrštyk - šedivé televizní noviny, za visícího Lenina (pardon - jeho sochu), za dojemný chápavý pohled laskavé matky, když jí syn v posledních zprávách představuje svou verzi sjednocení Německa. A snad nejvíce - za ty nadšené západní Němce stěhující se a prchající za lepším na Východ, jak to syn matce přehrává v předtočených televizních novinách. Trailer: http://www.csfd.cz/film/111733-good-bye-lenin-good-bye-lenin/videa/ (28.03.2009)

"Film o tom, jak pro někoho vzkřísit Východní Německo? Holky, neblbněte, jediný dobrý věci, co kdy přišly z Východního Německa, byly moje lezecký karabiny a Katarina Wittová," remcal můj otec, když jsme tenkrát s mými zploditeli a přítelem vyráželi na obvyklé dvojité rande do kina. V průběhu filmu na své námitky zapomněl tak dokonale, že dvakrát hmátl na koleno mně místo mé matce. Označení komedie udělalo odcházejícímu Leninovi službu ještě medvědovitější než berlínský znak. Podle mě jediné, co k patřičnému vychutnání si filmu potřebujete, je vědomí, že pojednává o té legrační, smutné a vysmívané věci zvané láska, o legračním, smutném a křehkém organismu zvaném rodina, o občasné nevyhnutelnosti lží, časté nemilosrdnosti pravdy a hrách, které spolu setrvale hrajeme ještě hodinu poté, co hvizd oznamující její ukončení slyšeli i ti se zacpanýma ušima. Že to občas působí naivně a nevěrohodně? Inu, když chcete zastavit krvácení a nemáte nic než ruce, tak tu ránu taky zkoušíte ucpat rukama, i když víte, že to působí naivně a nevěrohodně, nehledě na to, že je to celé jaksi k ničemu. Ale třeba z nějakého důvodu nechcete, aby ta krvácející osoba vykrvácela úplně. Když tohle všechno cítíte, tak je možné, že v případě loučícího se Vladimíra Iljiče Uljanova dostanete hodně okurek a minimum láku. (16.07.2008)

Pokud si mám vybrat mezi poklidným několikaletým čekáním na vysněnýho trabanta a každodenní bitvou o imaginární balíky peněz, tak garfieldovská podstata mého bytí v tom měla vždycky jasno. Každá doba má zkrátka své plusy i mínusy a patrně proto se mi líbil snímek, kterej neváhal ukázat nejednu mouchu na štítu milovanýho kapitalismu a znechucený opovržení socialismem přitom nebylo nijak hysterický. Tlučte mě, uplácejte mě, nadávejte mi, udávejte mne, posílejte na mne kosovský bratry, ale pokud mi paměť ještě trochu slouží, tak jsem se za vlády rudýho bratra měl asi tak stejně dobře jako teď. (14.07.2012)

Tohle je film hlavně o lásce. Kdo to nechápe, tak ať mi jde k šípku. Viď, Civale? (23.12.2003)

Sympatický film, jedno z mála smysluplných reter. Atraktivní náměr, dobří herci... Pro samotné Němce to má nejspíš až pelíškovský potenciál. (11.12.2009)

Docela originální nápad, ale bohužel neni tak dobře zparacovanej jak by se dal zpracovat. Němci zase ukázali, že kvalitní filmy prostě dělat neuměj a že dokážou zabít i ty sebelepší nápady. Sice to měla být spíš taková komedie, ale moc jsem se nenasmál, jedinej klad tohohle film je, že jsem se u něj moc nenudil a to opravdu nevim proč, protože sokoro celej film je jenom o tom jak synáček pořád mlží matce, aby nedostala infarkt a připadalo mi, že to je pořád na stejným bodě a pořád do kola. Aspoň, že jsem se nenudil (07.05.2005)

Jeden z nejpříjemnějších a nejlidštějších filmů posledních let, který kdovíproč ODS umístila na své předvolební DVD. Je to více drama než komedie, ale když už nějaká humorná (někdy tragi/černohumorná) scéna přijde, stojí za to. Scéna, kdy vrtulník nese Leninovu sochu, je tak úžasné propojení hudby a obrazu, až z toho šel mráz po zádech. Oproti našim pokusům v tomto směru Good Bye Lenin navzdory onomu vytváření neexistujícího dokonalého světa v "televizním zpravodajství" dokáže hledět na věc s větším odstupem, dokáže podat, co je jen zkreslená vzpomínka na mládí, jaký byl komunistický režim doopravdy, co s sebou nese přínos svobody pozitivního i negativního. "Je to skvělé. Vynechám 'se soudružským pozdravem' a pošlu to do Otta." (27.08.2006)

(1001) Po tom lámání nohou z úvodu jsem asi čekala jinší kalibr. Říkám si, že (proč) je pro mě vždycky tak těžké hodnotit komedie. Pokud se nejedná o podvratný nonsens ala Pythoni, tak mám tendenci tento žánr nebrat vážně (hehe), respektive odmávnout ho jako podřadný, což ode mě není úplně fér. U "Good Bye Lenin!" se sice člověk smíchy nepopadá za břicho, ale nepropracované postavy a schématické vyprávění zaměřené na mikro patálie a vyhýbaní se těm velkým otázkám filmu z něj doopravdy dělají úsměvnou frašku víc než "opravdové" existenciální drama. Ráda bych viděla větší nuanci v závěru, protože ten lehký náznak rozhovoru Lary s maminkou nedostatečně oponuje Alexově závěrečnému voice-overu, a film tak i končí spíš jako naivní pohádka než jako osobitý komentář autora k historii. Škoda. (18.03.2022)

Chytrá a nejen na německé poměry nadprůměrná satira na tzv. ostalgii, tedy nostalgické pošilhávání za starými dobrými jistotami reálného socialismu v zaniklé NDR. Ten fenomén v slabším provedení známe ostatně i u nás...Film je postaven na výborném nápadu podloženém propracovaným scénářem a slušnou, nápaditou režií. Herci typově přesní a vesměs ve svých rolích dobří. Vychutnat si tenhle snímeček ale dokáží stejně nejvíc pamětníci, kteří onu dobu zažili a vědí...Celkový dojem 85 %. (03.09.2007)

Stojím si za svým názorem, a to, že tento snímek patří k těm nejlepším, co Němci vůbec vyprodukovali. Námět mi nepřipadá nijak ohraný (ano, Hibernatuse jsem samozřejmě viděl, ale co jako?), ale pojmout za žánr komedii, není úplně zdařilé (tím bych rád reagoval na komentář Civala, nedivím se, že se ani nezasmál, poněvadž tu k smíchu opravdu téměř nic nebylo). Názor ať si vytvoří samozřejmě každý sám, ale mě se film na 4* líbil. (16.12.2007)

komedialni drama nebo dramatická komedie.. kdo ví, ale jedno je jiste.. Brecker se trefil primo do meho srdce a jeho krasny rodinny pribeh me stahl do vod nostalgie a emocí jako to dokazou jen ty nejlepsi snimky.. od pocatku az do konce je to vylestene a propracovane jako nejkrasnejsi drahokam a timto tomuto docela neznamemu reziserovi vzdavam hold.. vyber tiersena byla taky skvela volba, protoze nektere sceny ve spojitosti se Summer 78 mi zustanou navzdy v pameti.. Komentar hlavniho hrdiny a i jeho celkova postava je super zahrana, nekdy ironicka, nekdy milujici, ale vzdy srdcova... maly velky film 5 (28.03.2010)

Z našeho pohledu mimořádný německý film jakoby nadaný hrabalovskou poetikou a jakoby jemným český krůpějovým humorem je a chce být komedií o tzv. ostalgii, tedy o nostalgických pocitech za zaniklým Ulbrichtovým a Honeckerovým státem. Typický příběh rodiny, jejíž angažovanost nestačí na exil otce rodiny do druhé části Berlína, aniž by byl s to zlomit náruživou matčinu víru v idealistická východiska komunistické utopie, přerůstá do širšího podobenství okamžikem vnitroněmeckého mocenského zvratu na podzim 1989. Srdeční kolaps stále živitelky rodiny, dlouhodobé bezvědomí a posléze - po měsících - zázračné probouzení do nového světa vyvolávají u syna-hlavního vypravěče příběhu úzkostnou touhu šetřit matčino zdraví a nedopustit její předčasný odchod. Příhody improvizovaného studia neexistující enderácké státní televize vytváří stále působivější atmosféru, jejímiž mediálními démanty se stávají např. objev cocacoly vědcí NDR v padesátých letech a angažmá prvního německého kosmonauta Jähnichena, v té době jednoho z mnoha berlínských taxikářů. Matčin očekávaný skon, jemuž předcházelo obnovení rodiny, tak rámuje velkolepý zážitek, vycházející z jak skvělého scénáře, tak dobré režie i mimořádných hereckých výkonů. Za velký úspěch autorů filmu je potřeba považovat skutečnost, že se podařilo zachovat a zvládnout plynule, nenásilně přechod z výchozí dětské fáze, přes prostředkující teenagerskou podobu až po takřka dospělý pohled hlavního hrdiny. Film, jehož ostalgie v žádném případě není nekritickým nytím za zašlým komunismem, naznačujes úspěchem složitost vyrovnávání se sovětizační komunistickou érou a tím nepřímo jednu z odstatných příčin toho, co Václav Havel před více než deseti lety označil za "blbou náladu". (25.08.2007)

Nerealisticko bravúrne realistický film, ktorý svoje povie hlavne generácii, ktorá okupačný režim priamo prežila. Trefným spôsobom priblížené, že nie každý sa s ukončením režimu dokázal vyrovnať, mnohí nie dodnes. Je to síce trošku viac rozvlečené, no milé a usmievavé scénky stoja za to. Alex ako strojca televíznych novín nemal chybu! 85%. (25.11.2006)

Paródia na historické udalosti, ktorá sa na plné ústa vysmieva Leninovi, komunizmu, rozdelenému Berlínu a ktovie, čomu ešte :) Syn, na ktorého spadá najväčšia ťarcha, keď musí chorú matku držať v bizarných klamstvách, jednotlivé scény dotvára svojimi trefnými ironickými komentármi "matka sa stala nevestou národného socializmu" a ja nemám čo vytknúť. Nenudila som sa ani minútu a spracovanie totality do filmovej podoby pod záštitou vtipných náletov, mi spríjemnilo dlhú chvíľu. (21.02.2010)

Výborná ostalgie, na něco takového se Hřebejk s Pelíškama nechytá. Námět možná není úplně originální, ale Beckerovo zpracování je výborné a Daniel Brühl je sympaťák. (Poprvé 2004, podruhé 10.7.2013). (10.07.2013)

Základní moment filmu s nic netušící matkou je sice trošku násilný, ale slouží jen jako podpora pro nahlédnutí do národního vědomí a do vztahů ovlivněných dobou a přechodem k jinému režimu. A to funguje výborně. Mnohem více mi vadilo, že hudebně je to sprostá (někdy až doslovná) vykrádačka "Amelie z Monmarteru". Ale když je to funkční a od stejného skladatele, budiž. Pokud chcete poznat co je to Ost-algie a mentalitu bývalého Východního Německa, je to výborný studijní materiál. (28.09.2005)

Půvabná záležitost, stejně jako problémy těhotných soudružek... Příjemně hořké. (22.04.2009)

Nezdá se mi příliš šťastný nápad, vydávat "Good bye, Lenin" za komedii. Je to spíše úsměvné psychologické drama, okořeněné lehkým humorem a nostalgií, nežli komedie (s předponou tragi, ale s převládající komedií) "Pelíšky" či "Pupendo". Film nejen že je nestranný a bez uzardění kritizuje jak předrevoluční, tak porevoluční období a ukazuje i světlé stránky obou etap - navíc v mystifikační podobě, coby uměle vytvořená zpravodajství pro nemocnou matku, zobrazuje ideální zřízení s lidkou tváří, takové, v jakém by si každý přál žít. Němci se nepyšní příliš kvalitní kinematografií. Ovšem když už se jim něco povede, stojí to za to. "Good bye, Lenin" je nádherný dojemný film, který mne svým závěrem dokázal rozplakat. A to se tak často nestává. 95%. (07.09.2008)

V prvom rade by som chcel upozornit, ze nie je to komedia, pri ktorej by ste sa valali po zemi, ako skor drama pri ktorych sa objavi len par humornych scen. Kedze ja uz som nejaky ten cas v Nemecku stravil, presne sa dokazem vzit do nemeckeho divaka, ako on takyto film vnima, pricom ale dokazem pochopit ceskeho alebo slovenskeho divaka, ktory sa viac dokaze pobavit pri PELISKACH (1999). Ja som sa bavil pri oboch a aj napriek naivnemu simulovaniu rezimu, ktory uz neexistoval, som sa zasmial hlavne na scenach, kde sa syn snazil matke v simulovanych spravach ukazat, ako chudaci zapadni Nemci maju zo solidarity povolenie sa pristahovat do "Vychodneho" Nemecka :-) ... 07.04.2009 ___ Daniel Brühl - (Alexander Kerner) +++ Katrin Sass - (Christiane Kerner) +++ Chulpan Khamatova - (Lara) +++ Maria Simon - (Ariane Kerner) +++ Florian Lukas - (Denis) +++ Alexander Beyer - (Rainer) +++ Hudba: Yann Tiersen +++ (07.04.2009)