Réžia:
Jiří KrejčíkScenár:
Jiří KrejčíkKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Jiří Menzel, Rudolf Hrušínský, Josef Kemr, Josef Somr, Soňa Valentová, Jitka Molavcová, Jiří Lábus, Zuzana Fišárková, Jan Vágner, Pavel Nový, Jiří Císler, Vlasta Žehrová, Johanna Tesařová (viac)Obsahy(1)
Pražská Malá Strana a Jan Neruda – to je magické spojení. A pokud k tomu přidáme ještě renomovaného režiséra Jiřího Krejčíka a Jiřího Menzla v hlavní roli, je filmový zázrak hotový... Mladík studující práva (J. Menzel) si najde podnájem u jisté mladé konduktorky (S. Valentová) v domnění, že tu najde idylickou malostranskou atmosféru a bude se moci v klidu připravit na zkoušky. Dům je zabydlen rázovitými postavičkami. Žije tu majitel (J. Kemr), který občas ztrácí paměť, a jeho milá skromná dcera ve věku na vdávání (J. Molavcová), bydlí tu neúspěšný malíř (J. Somr) a jeho temperamentní žena (Z. Fišárková) i jistý tajemný Provazník (R. Hrušínský), který píše anonymy na své bližní, aby se škodolibě bavil na jejich účet. Největší potíže mladíkovi ale způsobí bytná, kvůli které je dokonce, ne svou vlastní vinou, nucen podstoupit souboj s jejím milencem, důstojníkem (P. Nový). Naštěstí v malostranském podnájmu nakonec neztratí ani život, ani mládeneckou svobodu. (Česká televize)
(viac)Recenzie (46)
Zatímco první adaptace Figurek pod názvem Vzhůru nohama byla rozšafně přenesena do 30. let 20. století, toto je ten klasický Neruda, kterého si častěji při jeho adaptacích představujeme. Je to sice poněkud veselejší tandem Krejčík-Neruda (na rozdíl od Týdne v tichém domě), celek povyšuje klasický zádumčivý Menzel a melancholická Molavcová. Hášův seriál mám ale přesto stále raději. Neb toto je existenciální sonda do duše malostraňáka, kterým by nikdo soudný dobrovolně nechtěl být. ()
Unylé. 1) 44letý Jan Neruda napsal povídku Figurky a 63letý Jiří Krejčík ji tradičně obsadil a režíroval. Je tu 43letý mladistvě vyhlížející Jiří Menzel (advokátní koncipient) v přiléhavých kalhotách, 61letý Rudolf Hrušínský (Provazník, píše dopisy), 59letý Josef Kemr (domácí), 47letý Josef Somr (malíř), 31letá Jitka Molavcová (dcera domácího Otýlie) a další. Zdálo by se, že divácký úspěch je vzhledem k slavným hereckým jménům zajištěn. 2) Navíc přihoďte roztomilé prostředí pražské Malé Strany, pěkně zinscenovaný souboj a není co namítat. 3) A přesto...Celý snímek je takový unylý, mdlý, melancholický, úsměvně pochmurný, ponurý, přecitlivělý, sentimentální, smutný, teskný a tklivý. Všechno je, jak má být, a přitom mám pocit umělosti, strojenosti, pohody, která není přirozená. Této charakteristice odpovídá i studiový sterilní zvuk. Jako když se omylem napiju limonády slazené umělými sladidly - je sladká, ale nepřirozeně, uměle, žízeň uhasí, ale potěšení nedodá. ()
Mladý koncipient by sa chcel v kľude učiť, lenže...lenže sa ubytuje v dome so svojráznymi susedmi. Pani domácu by zaujímalo viac mladíkovo telo, než jeho um, sused maliar (nie izieb, ale obrazov) chodí nad ránom domov ožratý a rád si pritom spieva. Ďalší, starý mládenec, nemá rád, keď sú ľudia v jeho okolí šťastní. No a nakoniec by sa tu našla aj dáma vhodná pre koncipientovo srdce. To sa potom nečudujte, že vám to nelezie do hlavy. Na televízny produkt veľmi precízne napísané, spracované aj zahraté. Ale jedno týmto ľudkom treba nechať. Žili v dobe, keď sa susedia medzi sebou rozprávali. Neskôr sa začali už iba zdraviť a čochvíľa sa budú tváriť, že sa nevidia. Ak to už tak nie je. ()
Zcela geniální Krejčíkovo zpracování povídky Figurky. Jedna scéna za všechny: "Pan nadporučík Rubacký žádá satisfakci" Menzel to uhrál skvěle. "Za všechno může Bismarck" , žvaní pan domácí Kemr. Opilec Somr v roli malíře. Prostě úžasné dílo, proti kterému mohou jít americké trháky akorát tak do prdele! ()
Neberu v potaz, že jde o filmové zpracování literární předlohy. Hodnotím jen film a ten mě vůbec nezaujal. Postavy jsou skutečně prazvláštní, každá je zakuklena do sebe a ani nová postava Jiřího Menzela nedokáže se zaběhlými zvyky nic udělat. Od tohohle filmu zábavu nečekat, jen sem tam slabé pousmání! ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (1)
- V okamžiku, kdy pan domácí (Josef Kemr) hraje na spinet, říká: "Upravuji Mozarta," ve skutečnosti ale hraje známou lidovou písničku "Ovčáci čtveráci". (pávek)
Reklama