Sluneční jas

Zmapovat ve filmu sto let, aniž by to bylo zkratkovité, je prostě nemožné. Tudíž film působí hodně nevýrazně, utahaně a tak nějak ploše. Szabó se sice snažil, ale o moc lepší to logicky být nemohlo. Navíc jsem se příliš nemohl do příběhu vcítit a sžít se s některou z postav, protože skoro všichni byli docela nesympatičtí kariéristi. (16.11.2010)

Dlouhá sága čtyř generací rodiny Sonnenscheinů, kteří měnili názory i jména, snažili se přizpůsobit každému režimu, aby se nakonec vrátili ke své podstatě a pravdě. Ralph Fiennes ve své životní roli, pominu-li Schindlerův seznam. Nejvíce se mi však ve filmu líbila babička Valerie. Ta jediná byla po celou dobu (už od mládí) svobodná a čistá. (01.07.2017)

Generační výpověď rozvrstvená do monstrózního filmu s kvalitní výpravou, skvělými hereckými výkony a jemnou ironií mezi řádky. V první části filmu prožíváme vzestup Ignatze Sonnenscheina za Rakousko-Uherska. Po té přichází atentát ve 14. roce a spolu s ním odloučení rodiny Sonnenscheinů, tehdy už Sorsů. Po válce je tu mladý Adam, později přichází Ivan. Cesty mužů této rodiny jsou lemovány vztahy s nádhernými ženami. První z nich, Valérii, hraje rezavá Jennifer Ehle, čerpající veškeré pomůcky ke svému výkonu ze secesní stylizace. V pokročilém věku má tvář jemné Rosemary Harris. Na ní navazuje mladá garsonka Greta v podání Rachel Weisz. 2. světová válka je samozřejmě velkým rozčarováním. Exemplární zvěrstva jsou odměnou za vítězství na Olympijských hrách. A nový život je jen pokračováním válečného pekla. A než i toto je pokořeno, přichází na řadu chladná a prázdná Deborah Kara Unger. Ralph Fiennes se během korpusu těchto událostí mění v trojici reprezentující celou hlavní mužskou linii rodiny a pokaždé dává novou naději pro budoucnost. Být Sonnenscheinem není ostuda. Být židem je otázka bytí. (03.01.2012)

„Nebudeme ničit talentované lidi. Stačí, že je vyděsíme. Nakonec s námi stejně budou spolupracovat.“ Před projekcí jsem měl obavy z obludné stopáže, resp. nudy vzhledem k tématice a žánru. Na druhou stranu jsem tajně věřil Szabóovi. A opět mě nezklamal! Jistě, najdou se tu zápory jako jazyková stránka, nepříliš vydařený casting mladých herců, ze kterých později „vyrostou“ jejich hvězdní kolegové a trochu natahování směrem ke konci filmu. Ale jinak je to až obdivuhodně pohromadě držící 3-hodinová/generační/režimní sonda do života jedné maďarské židovské rodiny a jejích osudů. Technicky výborně zvládnutá a nejinak tomu je v případě herců (nutno zatleskat především Fiennesovi za jeho trojroli, z nichž každou dokázal vyjádřit dostatečně odlišně). Hodnotím solidními 4* a Szabó mě Slunečním jasem definitivně utvrdil v tom, že si zaslouží místo mezi mými top 10 režiséry. „Lid si žádá svobodu, má ji mít. Je to jednoduché.“ – „Lidé nechtějí svobodu, chtějí jen jistotu.“ (24.12.2014)

Už z bežného náčrtu deja je jasné, že ide o látku vhodnejšiu viac pre seriál, než celovečerný film. Ide zrejme o najhviezdnejšie obsadený maďarský film (i keď ide o koprodukciu), aký bol kedy nakrútený a ide skutočne o veľkofilm s veľkým V. Okrem skratkovitosti má ale problém s tempom, čo znie trochu paradoxne, každopádne stihlo sa vyrozprávať viac menej všetko. Len niekde by ste chceli ostať dlhšie a niektoré udalosti vás zase nemusia zaujímať vôbec. Osobne som si tak najviac užil športové vsuvky, predovšetkým boj o zlatú medailu na olympiáde v Berlíne som si užil do sýtosti. Škoda, že materiál nebol nakoniec prestrihaný aj do seriálu, určite bolo nakrúteného viac materiálu a išlo by tak o ucelenejší obrázok jednej rodiny, aký Szabó ponúkol v tejto trojhodinovej verzii. (31.10.2020)