Ohnivé vozy

N - U - D - A Vzhledem k vysokýmu hodnocení jsem čekal nějakou filmovou bombu a zase nic. Chválit hudbu od Vangelise je nošení dříví do lesa. Ten snad ani špatnou muziku neumí udělat (i když třeba v Blade runnerovi byla podle mě o dost lepší). Jenže to je asi tak jediná věc, která se dá na filmu chválit. Film je tak strašně roztahanej a nudnej, že jsem u toho málem usnul. Celkovou pomalost filmu už jenom podtrhla ta hromada zpomalenejch záběrů, který byly zajímavý jen díky tomu, že do toho hrála zmiňovaná hudba od Vangelise. Jestli se budu dívat na nějakej film o běhání, tak příště radši třeba Forresta Gumpa. Ohivé vozy fungujou akorát jako uspávací prostředek. (03.02.2008)

Patetické a nepřesvědčivé v charakterech, proslovech, dialozích i sportovních výkonech, zároveň v něčem sympatické - dobře to tu vystihl LeoH, tak budu šetřit síly. Jen mě zaujalo, že Lindsay Anderson, sám autor trilogie filmů, které počínaje If (Kdyby) šijí do zkostnatělé britské upjatosti a pokrytecké morálky, si na stará kolena zahrál ve snímku, který ji ani tolik netematizuje, jako je jí celý možná i nechtěně prosáknut. *~ (27.03.2022)

Ze všech filmů, v nichž kdy něco od Vangelise zaznělo právě zde jeho hudba funguje nejlépe a vyvolává nejsilnější emoce. Zasloužený Oscar. Podobným mistrovstvím vyniká Hudsonův způsob komponování záběrů. Jako učebnicový příklad konzistentního propojení obrazu a zvuku může posloužit střihová sekvence, kdy slyšíme hudbu, vidíme sérii „oživlých“ novinových fotografií a nakonec i zdroj samotné hudby. Jeden uzavřený cyklus, necelá minuta filmu, která vydá za tisíc slov. Jelikož jde o příběh na motivy skutečných událostí, můžete si snadno zjistit, kdo nakonec vyhrál. Po pravdě, ani cesty k cíli nejsou moc spletité a dojde-li k nějaké komplikaci, je zpravidla vyřešena několikaminutovým dialogem. Vše ale perfektně funguje, běžecké scény (ač trvající pár vteřin) mají obrovskou sílu a dokázaly mě nabýt energií na několik dní. A potom to závěrečné zaváhání – mělo to celé smysl? Aneb Zač jsme běželi? Přemýšlel jsem během scény tréninkového běhu, kterou film začal i skončil, přemýšlel jsem dlouho po ní. Přemýšlím stále. Chvění po celém těle teprve teď pomalu odeznívá, pročež dávám hrdých pět hvězdiček. 90% Zajímavé komentáře: Djkoma, Cooper (15.06.2008)

Film rozhodne nie je zlý. Ale má v sebe množstvo minichýb a keď ich je tam priveľa, vadí to. Živým príkladom je Vanglisova legendárna hudba, ktorá síce je dokonalé hudobné dielo, no ako filmová doprovodná hudba je nanič, vzhľadom na fakt, že na seba strháva prílišnú pozornosť. Vangelis nebol FILMOVÝM skladateľom a tu je to vidno... (28.04.2012)

Chariots of fire je klasicky strihnutý športový film so všetkými klišé, ktoré k tomu patria a bez ktorých by to jednoducho nebolo ono. Vangelisova nadpozemská hudba znova vyvoláva dojem, že sa pozeráme na niečo monumentálneho a artového a znova tomu tak nie je. Mne to nevadí, športový film predsa musí končiť veľkým závodom a veľkým víťazstvom. Inak by sme boli sklamaní. A navyše sa dozviete niečo o histórii a dobových reáliách olympijských hier. (09.08.2012)