Scenár:
Arthur LaurentsKamera:
Jack HildyardHudba:
Alfred NewmanHrajú:
Ingrid Bergman, Yul Brynner, Helen Hayes, Akim Tamiroff, Martita Hunt, Felix Aylmer, Sacha Pitoëff, Ivan Desny, Karel Štěpánek, Peter Sallis, Paul Bildt (viac)Obsahy(1)
Píšu sa 20. roky 20. storočia. Nešťastnú Anastáziu (Ingrid Bergmanová) pri pokuse o samovraždu zachráni ruský emigrant, princ Bounine (Yul Brynner). Jeho pohnútky však nie sú celkom nezištné, spoločne so skupinou ruských priateľov verí, že dievča je princezná Anastázia, dcéra posledného ruského cára Mikuláša. Ak to dokážu, dostanú 10 miliónov libier uložených v Anglickej banke. Prekážkou, ktorú musí Bounine prekonať, je cárovná vdova (Helen Hayesová). Musia ju presvedčiť, že ide naozaj o Anastáziu. To však nie je všetko. Bounine nerátal s jednou "maličkosťou" - že sa zaľúbi... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (39)
Výpravná story o odvážném komplotu, velkých ambicích, tvrdé manipulaci a samozřejmě – o lásce. Nebýt toho, že Yul Brynner využil svého práva spolurozhodovat o castingu, nejspíš by po tomto filmu dnes již nikdo nevzdechl a určitě by za něj Ingrid Bergman neměla doma Oscara. Chemie mezi hlavními představiteli funguje bezvadně, z Brynnera čiší přesně odměřená míra agresivity i sexappealu a Bergman obdivuhodně balancuje mezi proměnlivými polohami své postavy. U některých příběhů mě historická skutečnost upřímně nezajímá. ()
Film vychází ze skutečných reálií. Příběh Anny Andersonové udržoval čtenáře tisku v napětí řadu týdnů. Paříž dvacátých let: dívka Anna trpí ztrátou paměti. Nemá se čeho chytit a zcela dezorientovaná chce spáchat sebevraždu. V poslední chvíli jí v tom zabrání generál Bounine a přítel Serge. Generála , který si všimne její podoby s nezvěstnou dcerou ruského cara Anastáziií, napadne představit jí jako dědičku carského bohatství. Anna, jež je stále více přesvědčena, že je skutečně Anastázií, se nechá zpočátku Bouninem bez odporu řídit a zamiluje se do něj. Po prohlédnutí jeho záměrů se postaví proti jeho pletichám. V roce 1956 stejný námět zfilmoval německý režisér Falk Harnack: Anastazia, die letzte Zarentochter. ()
Vzhledem ke způsobu zabití rodiny Romanovců si neumím představit, jak by se to Anastázii mohlo podařit přežít. Teorie to ale byla hezká a chápu, že se k ní mnoho uprchnuvších Rusů upínalo jako k poslední naději, když viděli, co se v jejich rodné zemi děje. Příběh dokonce vychází ze skutečné, v té době ještě i žijící, předlohy. Herecké obsazení je skvělé, kostýmy kvalitní, ale dramatičnost prakticky nulová. Buninovi jde o peníze, domnělé Anastázii o to zjistit kdo doopravdy je a uprchlé babičce o naději, třebaže falešnou. A tak postavy neustále spekulují, co by kdyby. Nevím, co by se stalo, kdyby Anastázie byla bez vší pochybnosti tím, kým být měla. Režim by se emigrantům stejně nepodařilo změnit. ()
Zajimavy pribeh, kdy Anna Andersonova o sobe tvrdila, ze je prezivsi dcerou Mikulase 2., Anastazie Nikolajevna. O tomto pripade jsem do dnesniho dne nemel nejmensi tuseni a film me zaujal. Skutecnou ozdobou filmu jsou vsak skvostne herecke vykony dua Ingrid Bergman-Yul Brynner. Ale i vedlejsi role jsou zvladnute velmi dobre, v cele s Helen Hayes a vybornou hudbou Alfreda Newmana v pozadi. ()
V dobe vydania vzbudil film určite viac záujmu, vzruchu, konšpirácie. Vtedy ešte totiž skutočná Anna žila a naozaj sa špekulovalo, že to môže byť Anastázia, že niekto boľševické besnenie prežil. Dnes už po testoch DNA máme vo všetkom jasno a tak ten opar záhady zmizol. Bergmanová je super, ale naozaj hrať mladicu po štyridsiatke, bolo to trochu vidieť, že 27 nemá. Priviedlo ju to však späť na americké výslnie a je zvláštne, že kým pred 60-70 rokmi vás za mimomanželskú aféru totálne odsúdili, dnes je to v Hollywoode priam povinnosť a najlepšie každý týždeň niekto iný v posteli. ()
Galéria (8)
Zaujímavosti (19)
- Ivan Desny, ktorý tu vystupuje ako fiktívny princ Paul Von Haraldsberg, sa objavil aj v nemeckom filme Anastasia - Die letzte Zarentochter (1956) ako skutočný Gleb Botkin (syn lekára cisárskej rodiny), oddaný zástanca Anny Andersonovej. (Arsenal83)
- Ingrid Bergman byla v době příprav na natáčení ve filmovém světě na černé listině kvůli svému poměru s režisérem Robertem Rosselinim a jejich nemanželskému dítěti. Yul Brynner však využil svého práva spolurozhodovat o castingu a prosadil ji do hlavní role. Bergman tím získala nejen Oscara, ale i comeback na výsluní popularity. (vesper001)
- Konšpiračná trojica Bounine (Yul Brynner), Černov (Akim Tamiroff) a Petrovin (Sacha Pitoëff) vo filme je čisto fiktívna. (Arsenal83)
Reklama