Grindhouse: Planéta Teror

Nejzábavnější Rodriguezův film od Desperada? To snad ne! Ani by nevadilo, že je film nabouchaný samoúčelnostmi a plytkými hereckými výkony - beztak se na to v tomto subžánru nehraje, zvláště když napodobuje starou brakovou horrorovou vlnu-, ale s avizovanou zábavností je minimálně polovina Planety Teror dost na štíru. Klidně by mi stačilo ke spokojenosti, když po place pobíhají lepé děvy s brokovnicemi, chlapi si hrají na drsňáky (F. Rodriguezovi jsem to ale vůbec nežral), fuckuje se o stošest, kolem se komíhají směšní zombíci s krví konzistence slizu a sem tam něco vybouchne. Jenže tenhle krvavý guláš chutná tak nevýrazně a podruhé už na něho nebudu mít chuť. Ani kvůli Rose McGowan a jejímu úvodnímu rajcovnímu go-go tanečku. (15.08.2007)

Jen taková jedna škaredá, opravdu škaredá středa patnáctého kteréhosi roku kdesi u Austinu v Texasu, mistrem R.R. řádně pojednaná v žánrové parodii (d.m.s.n. tedy než o nějakou zde v komentářích zmiňovanou >poctu< jde spíše o parodii) plné bizarních fórků v boji s chemickými mutanty a hře o nejlepší soc (čili máčku po našem) ke grilovanému masu, jejíž tajemství nakonec spočívá v nechtěném přidání lidské krve a je jak jinak než odnešeno do hrobu... ;o] . . . Zábavně drsné a i bez přidání >hloubky< chutné a rychle stravitelné >maso< , grilované jak jinak než na 120! (stupňů i procent... %-) . . . A víc už není třeba tuhle oddechovku okecávat - jak říkám, nehledejte v tom žádnou hloubku a raději si vychutnejte ty koule - doslova... Dobrou chuť! '-P - - - - - (Poprvé viděno kdysi v čase čerstvé distribuce na dvd /s původní zvukovou stopou a originálním formátem obrazu/, hodnocení 26.9.2011 po dalším vychutnaném repete 12774., komentář zde jako osmistýčtyřicátý - 26.9.2011) (26.09.2011)

Tam kde Robert Rodriguez ztrácí na svého kolegu po filmařské stránce, nápaditosti, vymazlenosti stylu a vůbec formou celkově, tak paradoxně získává na zábavnosti právě tím, že se narozdíl od Quentina nesnaží z tohoto žánru vytřískat "něco více" než na co má. Tohle je prostě pouze blbé déčko na n-tou, které to o sobě ví a díky nadsázce a střízlivé stopáži zvládá bavit po celou dobu. (14.07.2007)

DEATH PROOF obsahoval plno ženských dialogů, skvělého napětí o kterém se postaral kaskadér Mike se svou železnou karoserií, výborný scénář a zachycení období 70. Let (hudba, ruční poškození filmové pásky, filtry, šum). PLANET TERROR je jiný - obsahuje akční splatter bez slitování, černý humor (zejména Tarantinovi koule), krásné ženské pohledy a pěkné prdelky (podoba Death Proof). Ve výsledku těchto dvou filmů je mi ale bližší Tarantinův DEATH PROOF, protože není tak prázdný. Rodriguézův TERROR mě trochu připomněl krvavý Braindead a závěrečnou vyvražd’ovačku v From Dusk Till Dawn (trochu čerpal z vlastního srdce), takže velký plus! Série GRINDHOUSE je jen komerční záležitost a s popcornem v ruce si ho jako neutrální divák užívám na maximum! (16.07.2013)

Auto zabiják od Tarantina sem sice ještě neviděl, ale Planeta teror je strašnej masakr. První třetina je ještě taková pomalejší, kde Rodriguez seznamuje s dějem a představuje hlavní postavy, ale už i tam je poznat, že Rodrigezovi se fak povedla navodit ta atmosféra starejch béčkovejch hororů, ale pak už to Robert nevydrží a servíruje jednu krutou a děsne hustou scénu za drhou ve stylu slasherů 70-80 tých let, kde stříkaj litry krve, všudě lítaj střeva hlavy, ruce a prsty a do toho hlavní postavy házej drsný a děsně vtipný hlášky. Sice to Rodriguez už koncem filmu celkem přehání, ale taková scénka s naklaďákem na mě určitě nějaký stopy zanechá, ta byla jak z carmageddonu, ale ještě drsnější. Rodriguez si mě svým dílem prostě získal (24.08.2007)