Aurore

Jestliže i řešení své situace kněze v závěru bylo podle skutečnosti, tak nemám co dodat. Naprosto vynikající herecké výkony všech zúčastněných v čele s Aurore, kterou vybrali opravdu velmi dobře a s citem pro toto skutečné drama, protože Marianne Fortier nelze vytknout absolutně vůbec nic. Její výrazy ve tváři při jakékoliv situaci jsem brala se vším všudy. Strašně mě iritovala společnost kolem ní, která byla přesvědčená, že něco není v této rodině v pořádku, ale přesto s tím celou dobu nic neudělali, protože každý byl něco Télesphoremu dlužen, tak co by si špinili ruce. A na konci z nich byli najednou velcí hrdinové, kteří zabránili dalšímu vraždění té šílené ženské, která o sobě tvrdila jak umí utěšovat osamělé duše. Nervydrásající příběh, kterých je žel stále velké množství a apatie okolí je s postupující dobou ještě o něco horší. Možná je Aurore jedním obrovským vykřičníkem právě pro takové lidi........to je jejich věc, nám do toho nic není, on to vyřeší ten druhý ! (07.09.2014)

Týranie detí - už len slovné spojenie má v sebe niečo, z čoho vám prejde mráz po chrbte. Ako téma filmu zabezpečuje úspech dopredu. Informácia "podľa skutočnej udalosti" nepríjemný pocit len znásobuje. Aurore je rozkošné dievčatko vyrastajúce v milej rodine, idylka. Tá sa však rýchlo skončí slabým zdravím matky. Jej milujúci (a nadržaný) manžel si veľmi rýchlo nájde ženu, ktorá ju nahrádza ešte pred jej smrťou, ani nehľadá ďaleko. Macocha je totálny netvor a tu začína film pritláčať a desiť. Od prvého náznaku násilia vás nepríjemný pocit a úzkosť už neopustí. Samotný akt sa ani raz neodohráva priamo pred kamerami a predsa mi pri každom výkriku stiahlo hrdlo. Neviem, čo naposledy vo mne vyvolalo toľko emócií. Otec zdvíhajúci ruku na vlastnú, bezbrannú dcéru... Prizerajúce sa okolie mi zdvíhalo tlak najviac, dobre som si precvičila nevhodný slovník. Aurore má skutočne silnú myšlienku, no Luc Dionne, nechce sa mi ani veriť že toto bol jeho debut, ho dotiahol do príšerne skľúčujúcej dokonalosti hereckými výkonmi (malá slečna je výborná), hudbou a hlavne precíznou kamerou, ktorá fascinujúco schováva to najhoršie a dáva priestor iba výkrikom. Odzbrojujúci koniec mi zrejme nedá spať. (20.10.2016)

Podobná "paráda" jako Hon, která aspiruje na TOP 10, ale nikdy se tam nemůže dostat, protože takové peklo už nikdy nechci vidět. U válečných filmů se takové chování dá ještě relativně pochopit (kdo ví, jak bych se sám choval?), ale v prostředí rodiny je něco takového neomluvitelné a neodpustitelné. Jediným pozitivem (pokud se to tak dá říct) je úloha církve a Boha, kteří pro nebohou Auroru udělali totální hovno, jak jsme ostatně čekali. 100% (03.02.2018)

Nepamätám sa kedy naposledy sa vo mne pri sledovaní nejakého filmu, tak neskutočne nahromadili negatívne pocity. Dovolím si na plnú papuľu tvrdiť, koho nechá takýto snímok chladným, zrejme nebude po citovej stránke úplne v poriadku. Prisám bohu, že neviem ako som na "Auroru" naďabil, no teraz ma premohla dilema, či mám byť rád, alebo som si túto "kráľovskú" prehliadku depresie v kombinácii s nemohúcnosťou čokoľvek napraviť - mohol odpustiť. Aurora je len pre silných, alebo tých, ktorí sa v tejto etape života cítia príliš "šťastný". (06.09.2016)

Extrémně silný snímek, natočený podle skutečného příběhu mladé, nevlastní matkou a vlastním otcem utýrané dívky, odehrávající se na počátku 20. století v Kanadském Quebecu... Smutný příběh o krutém osudu dívenky, která byla zcela bezdůvodně týrána a které nikdo z okolí nepomohl, ač se se svým utrpením svěřila knězi, její zranění viděla sestřička v nemocnici a zoufalý křik, plný bolesti slyšeli i sousedi... Všichni odvraceli pohled na druhou stranu, tváříc se, že se nic neděje, dokud nebylo pro holčičku pozdě... Už dlouhá léta se mi nestalo, aby mi při sledování filmu tekly slzy a po skončení jsem cítil jen naprostý vztek a bezmoc... Za mě pětihvězdičkový film, na který nikdy nezapomenu a který již nikdy nechci znova vidět... (04.09.2014)