Čekání na zázrak

Rádobyartový snímek ze života lidí, které život pořádně zkřísnul. Čekají na zázrak, což v tomhle pojetí znamená najít si aspoň trochu normální vztah. Celé je to utahané, nevěrohodné, vycucané z prstu. Nakonec asi stejně všichni zemřou, protože na město spadnou tuny nějaké modré sr…. sníh. Asi. SHRNUTÍ: Jessica Biel podá u tyče slušný výkon, ale za ten horký vosk, co na sebe dobrovolně chlístá, by měla dostat napomenutí od kliniky popálenin. (10.05.2019)

Po včerejším emocionálním nářezu, který se jmenoval Gran Torino jsem si dnes pustil tento film. Sice to nebylo tak silné, jako Gran Torino, ale své kouzlo to mělo. Hodně se mi líbila Jessica a není to jen tím, že se nám konečně odhalila v celé své kráse, (a tahle holka je čím dál krásnější!!!), ale taky proto, že jsem měl pravdu, co se jejího herectví týče. Myslím, že pokud bude dostávat role jen v těch lepších filmech a nebude točit sračky, tak jednou by z ní mohla být herečka první úrovně. A o Forestu Whitakerovi, či Rayi Liottovi mi připadá zbytečné psát, že byli skvělí. Mám pouze jednu výtku: Chtělo by to silnější konec. Ale ani tenhle fakt mi nijak neovlivní mé hodnocení, které je z velké části pro Jessicu. (24.06.2009)

Z přehršle mozaikových filmů ve stylu Magnolie je Powder Blue rozhodně jeden z těch povedenějších. Čím se vymaňuje? Příběh ani scénář nejsou nijak geniální, ale emoce jsou opravdové a herci potí krev a slzy, aby vás o tom přesvědčili. Klobouk dolů, protože se jim to povedlo - to mě sice u Whitakera ani Redmaynea nijak nepřekvapuje, ale kdo mě nečekaně fakt totálně rozmetal na prášek je Jessica Biel, která byla naprosto dokonalá. Asi nejvíc mě dojala scénka ve vaně, kdy ho ona upozorňuje, že to s ní není žádná výhra, protože je matka s děckem v kómatu, která se živí tancem u tyče, načež jí on opáčí, že je zadluženej pohřebák s astmatem, kterej se zhoršuje, když je mezi lidmi, a jehož jediným koníčkem jsou loutková představení pro děti. Tohle jsou naše postavy: oběti dnešního izolovanýho způsobu života, který potěší i to, když je obejme úplnej cizinec, protože není nikdo jinej, kdo by je pohladil po zádech a řekl: "Neboj, to bude dobrý." No, možná nebude, ale někdy je fajn to slyšet... (08.12.2010)

Mám rád príbehy, ale s dynamickým spádom. Toto ako začalo, tak i skončilo. Koniec nepriniesol žiadne šokujúce rozriešenia. Príbehy sa nekonečne vliekli a prišlo mi, že každý jednotlivý akoby našiel zaľúbenie sám v sebe, a tak sa chcel predviesť divákovi, pričom jeho ' playlist ' už dávno vypršal. Nie, toto nie je dráma za päť. Ale muzika sa podarila! (15.05.2009)

Temné, ale slušně napsané a zahrané drama o osudech několika ztracených existencí, kteří se možná náhodou, možná záměrně, společně potkávají a mění svůj budoucí život. Nekoná se nová "Magnolie" a film není tak precizně propracovaný jako příběhy od Iñárritua, ale přesto se jedná o velice poutavé drama, které udrží divákovu pozornost až do poněkud kýčovitého konce. (21.07.2013)