Podfukári

U Podfukářů jde o toho, zda je divák schopen a ochoten přijmout fakt, že za a) bude po celou dobu klamán b) nemá se tomu bránit. Odhadnout dopředu onu pointu je velmi obtížné, když člověk dostane na začátku malé, nenápadné vodítko, na které je ale chytře nucen pod tíhou silné a dynamické nálože „cool audiovizuálna“ zapomenout, a pak je konstantně klamán ohledně jedné z postav (a jak může tu „logiku“ příběhu kdokoliv zpochybňovat, když „někdo“ jedná před divákem tak, ale ve skutečnosti se chová onak, že; prostě jde o zákeřný a promyšlený podfuk na diváka). Jenže v tom je ten vtip; nechat se klamat, vědět o tom, ale přitom si to užívat. A já nemůžu jít pod slabší, avšak přece jenom ještě 4*, protože mě Podfukáři opravdu hodně bavili (konkrétně z postav se to dařilo nejvíce Harrelsonovu Merrittovi). Akorát se mi moc nelíbí ten nápad s druhým dílem… (19.04.2014)

Bezbolestné, jednoduché a příjemně svižné, asi jako vyslovení mystického Abrakadabra. Škoda, že se Louis Leterrier sklonil před honičkami a rádoby efektními CGI kouzly a neukázal trochu víc z loupežnické kuchyně. Těch několik maket a flashbacků moje zmlsané oči úplně neuspokojily. Takhle z toho hlavní čtveřice vychází jen coby prchavý stín, na který se hezky kouká, ale člověk se mu nedostane pořádně pod kůži. Nad čím ale kroutím hlavou ještě teď, je fakt, že zrovna Louis Leterrier natočil jeden z nejzábavnějších filmů letošního roku! A v tom tkví to největší a nejlepší kouzlo Now You See Me. (25.08.2013)

Hele, mně nevadí debilní filmy. Vlastně je mam docela rád. Mam rád všechny ty nabubřelý blockbustery, velkofilmy s nadsázkou a vlastním šíleným vesmírem. Takový filmy uráží předevšim ty, kteří na danou hru nepřistoupí. Nemam ale rád, když někomu uteče soudnost a schopnost naznačit, do jaký míry to hra je, poněvadž v takovým případě tvůrce dělá debila předevšim z diváka. A přestože je všechno zmíněný možná subjektivní a diskutabilní, tohle... tohle je prostě strašlivá hovadina, která všem iluzionistům prokazuje medvědí službu. Ono totiž ani tak nevadí, že předváděný "triky" často popírají logiku a fyzikální zákony (iluzionista klame diváka, nikoliv fyziku, víme?), mnohem trapnější je ovšem fakt, že spousta předvedených věcí (z nichž některý jsou smrtelně důležitý) vysoce závisí na faktoru náhody a skutečnosti, že někdo bude idiot a nevšimne si podstatných věcí. Závěrečná pointa je pak v kontextu zdejšího univerza vyloženě retardovaná a zbaštitelná snad jen proto, že s dotyčným jakž takž soucítíte. Naznačovaná (a připouštěná) možnost existence skutečný magie je tu značně dvousečná - nestává se totiž ani ospravedlněním (Čtyři jezdci nemají nadpřirozený schopnosti), ani klíčovým odhalením (ve filmu je dávno všechno natolik absurdní, že je to úplně jedno). Dvě hvězdy obhajitelný na základě zábavy, jelikož při vší tý pompéznosti, barevnosti a pátrání všeho po všem děj spolehlivě dokluše do cíle, přestože je vám dávno všechno ukradený. Už po dvaceti minutách totiž pochopíte, že v tomhle filmu je možný naprosto cokoliv a tím pádem nemá smysl cokoliv dedukovat či se o někoho bát. (23.01.2018)

Zatímco v USA maj na okrádaní podfukáře, tak u nás máme na okrádání ODS. Tu českou, silně nepovedenou verzi podfukářů v modré barvě radši nechám stranou a vrhnu se po hlavě do kouzelnických podfukářů z USA. Film je od začátku jak dynamit při kterým se netrpělivě čeká, kdy udělá bum. Už ten začátek byl prostě stylovej a mrakodrap rozvícenej na károvou osmičku mě dostal. A ještě jedna věc mě zaujala hned v prologu a tou "věcí" je hudba, protože uměla dokonale podpořit tempo filmu. Za nejsilnější část filmu považuju kouzelnický show, to s pořadovým číslem dvě bylo prostě luxusní. Vysloveně zábavných monentů nebylo až tolik a měl se o ně starat asi hlavně Woody Harrelson, ale ač mám tohohle chlapa hodně rád, tady musím říct, že příliš velký proud vtipu netekl, ale vše vynahrazoval fakt, že se ve filmu pořád něco dělo a samozřejmě jsem okamžitě skočil na špek tvůrcům a lámal jsem si svou pěknou hlavičku s otázkou, kdo že je pátej jezdec, tady teda musím říct, že výsledek beru od tvůrců trošku jako podraz a měl bych tam pár otázek a připomínek, ale vem to čert, je to film, který má za cíl jediný, pobavit. Protože v týhle zemi se umět odreagovat, odpoutat se od každodenních stresů, zrelaxovat a alespoň na chvíli nemyslet na starosti, ale bavit se, je čím dál tím víc těžší a tomuhle bijáku se to alespoň se mnou povedlo dokonale. A ještě k herečkám, že Melanie je krásná ženská to už nějakej ten rok vím, ale na madam Islu Fisher si rád v budoucnu posvítím neb ta její postava si vysloveně křikla o pořádnou porci světla . (21.06.2013)

Nyní jsem to viděl. Přesto, že je tam napětí pomálu, člověk tak nějak tuší, že to dobře dopadne, dějových zvratů není také mnoho a k zábavě zbývá jen odhalování filmových efektů, se na to pořád dá krásně koukat. Jen škoda té hloubky. Rozuměj, klouže to po povrchu a pořád cítíte, že to může jít hlouběji, ale nejde to. Prostě takové napůl, to si to člověk může rovnou udělat rukou. Harrelson a Ruffalo jsou ale pořád strašně fajn, kvůli nim se to i vyplatí. Bohužel se nám tu sešli dva skřehotavý chlápci. Freeman, jehož hlas zní, jako by jste mu celou dobu stáli na koulích, on nejen že tak mluví, on se tam i tak tváří. A ten nešťastný Jesí Eisenberg, jehož hlas vás dřív nebo později začne brutálně srát. Ten když otevře zobák, zní jako rozklepaný ratlík, kterému hrozí vivisekce z rukou dvoumetrového negra, který má za sebou odseděných 20 let za sexuální delikty na domácích zvířatech. Neposlouchatelné. Myslel jsem, že to nikdy neřeknu, ale doporučuju dabing. Film má dva konce. To ne, že dva různé, ale pořád to tak nějak končí a pak je tam zase něco a zase něco... Už si člověk říká, že už by to mohlo skončit a ne, je tam ještě jedno vysvětlení a tak. No, to zamrzí. Kvůli tomu debilnímu druhému a předchozím výtkám srážím na čtyři, jinak jsem byl spokojen. Pozor, ten film je jen na jedno koukání, podruhé už je to tak na hvězdu maximálně tak za hudbu. (17.10.2013)