Kon-Tiki

Takhle se útočí na Oscary. Až při sledování filmu a vyvstávání problémů jsem si uvědomil, jak šílený projekt to vlastně byl. Přímý film bez nějakých přesahů nebo charakterové drobnokresby a úplně to stačí. Norští režisérští megalomani vědí, jak točit atraktivně a v tomhle případě i bez zbytečných slov a jsem zvědavý s jakou "adventurou" přijdou do třetice. Je jich potřeba. P.S. technicky je film brilantní, počítám že USA produkce by potřebovala tak dvakrát víc peněz a žraloci by nevypadali tak dobře. P.P.S. Norský Ryan Gosling, fakt že jo! (22.12.2012)

S pocity malého kluka jsem sledoval báječný biják s vůní dálek, který tvoří jakýsi vstup do života a myšlení odvážného muže, který uměl vzdorovat vlnám a větrům oceánu. Zažil to snad každý z nás, že sní o dalekých cestách ve spojitosti s něčím zajímavým, aneb brázdit vlny moří. Ostatně se domnívám, že převést celou plavbu voru Kon-tiky cca ve dvou hodinách do filmové podoby je téměř nemožné. Tudíž podle mého názoru tu nemá smysl hledat ten či onen prohřešek. Poněvadž co do významu má tento pojatý pohled v kresbě prostředí bezpochyby své velké klady, což ostatně souvisí přinejmenším s poznáním, kdo byl Thor Heyerdahl, který věnoval svou lásku a badatelství končinám nedotčeného ráje zaoceánských kultur. Bylo tedy jen otázkou času, kdy se znovu zmocní nějaký režisér plavby voru Kon-tiky. Jak charakterizovat tento příběh? Snad slovy, bylo tam vše, co mám rád, i opětovný úžas nad obsaženým faktem, že to dokázal. Netřeba asi dodávat, s jakou radostí jsem kupoval všechny jeho knihy. Není bez zajímavosti a za zmínku stojí i skutečnost při této příležitosti zmínit českého velikána a cestovatele Eduarda Ingriše, rovněž přítele Thora Heyerdala, který také absolvoval na balzovém voru plavbu k břehům Polynésie. Jeho první pokus o plavbu se nezdařil, ale o pár let později v roce 1959 dosáhl svého vysněného cíle. (21.04.2013)

Nóri mali akosi vždy peniaze a odhodlanie na podobné absurdné aktivity ďaleko od svojej vlasti. Od bojovníka proti maďarizácii Bjørnstjerneho Bjørnsona až po dnešné nórske fondy. Film je zaujímavý, pár vecí trochu kazí dojem (nič nie je jednoduchšie ako pod pazuchu chytiť žraloka modrého a vypitvať ho na palube, Herman Watzinger bol reálne asi najväčší fešák z expedície, tu ho hrá nevhodne vybraný pucko). Heyerdahlova metóda sa vždy javila ako veľmi nevedecká a dnes ju už veľa odborníkov spochybňuje, čomu sa asi netreba diviť. (10.04.2022)

Výborně natočený film o expedici, která byla ještě šílenější, než jsem si vždycky myslel. Šestice lidí na plavidle, které nejsou schopni ovládat, je vydaná napospas rozmarům oceánu, ponorkové nemoci i vlastním strachům. Z tohoto pohledu je nejzajímavější postava prodavače ledniček Hermana, který se celkem přesvědčivě psychicky hroutí. Ostatně Thor Heyerdahl neuměl ani plavat. Ten prostě musel věřit v nějakého toho Tikiho nad nimi. Jednoznačným plusem jsou perfektní obrázky od pana kameramana. (15.11.2013)

Líbí se mi ten pokus o nijak dramatizující rekonstrukci, jak to asi bylo, na základě deníků a originálních fotek. Ta nostalgická atmosféra na moři je rovněž zajímavá, zvláštní je, jak se chlapi vždy semknou při nějaké katastrofě a skoro si nejdou na nervy. Na druhou stranu snímek tak nějak plyne, dá se mezitím odběhnout, aniž by člověk o něco přišel, plyne, plyne, skoro až meditativně uspávacím stylem, ale posléze poměrně nudně. Kdy tak nějak pořád čekám, že něco přijde, ale ona je to dramatizace bez příkras, tudíž nepřijde vlastně nic. (17.08.2014)