Na jezeře

Jedna z mála věcí natočených na Novém Zélandu, která vás nenaláká si okamžitě sbalit kufry a sednout na první letadlo směr jižní polokoule. Nádherná příroda a výborná hudba tentokrát neslouží jako lákadlo, ale spíš kontrastují se všemi těmi ohavnostmi, které si LakeTop provádějí lidé. Jenže psychologická sonda v téhle malé společnosti ne tak docela funguje, zejména proto, že vás ale vůbec ničím nepřekvapí. A nakonec i ta detektivní část se dá odhalit během první epizody. Bohužel, Top of the Lake dokazuje, že dobrá atmosféra nedělá dobrý seriál. (Viděna BR verze se 6 díly, která by údajně měla být trochu sestříhaná. Pokud tomu tak je, v ještě delší stopáži bych se na to dívat už nechtěla.) (23.08.2015)

Po prvním díle téhle minisérie cítím velký příslib do budoucna. Ale doporučuji počkat si na necenzurovaný rip, v mojí verzi jsou vypípaný "fuck" words. -- Třetí díl mě trochu rozladil, seriál se mi zdál jít až moc do ztracena, ale čtvrtý díl to zase nakopl vysoko, zdá se že pátrání po pohřešované Tui by mohl být jenom jeden velký MacGuffin (nebo taky ne a ta nejistota mě baví), několik perfektních emotivních scén a důležité odhalení pro "chlapský" charakter hlavní postavy. (19.03.2013)

Top Of The Lake působí tak reálně, že je to zážitku na škodu. Mně například, podobně jako v každodenním životě, v sérii všichni trochu srali. Cenu nesympatie navíc hned od začátku uzurpuje hlavní hrdinka, za což se zasadili stejnou měrou významným civěním budovaný charakter postavy a představitelka Elisabeth Moss, která víc než co jiného evokuje nějakou lovecraftovskou rybí tlamu. Nápad napsat nejexponovanější jako komplikovanou píču je sice umělecky ambiciózní (a některé události ve posledních epizodách s tímto krokem konvenují), na ploše sedmi hodin to ale vyčerpává. Zvlášť když není jisté, zda šlo o záměr. Ale možná jsem si jenom zasedl. Psaní: Autorům nelze vyčítat hollywoodskou manýru. Příběh obnášející těhotnou dvanáctku, odhalování minulosti, vztahy mezi matkami, dcerami & spol vykazuje znaky genderové uvědomělosti, stavící na hlavu zaběhnutá klišé, na druhou stranu ale taky okamžiky nevěřícného kroucení hlavou v rovině detektivní zápletky. Důraz na věrohodnost a emocionální intenzitu je bohužel podporován minimalistickými promluvami a celkovou otevřeností, kdy ne všechny volné konce příběhu možno někam přivázat. Snahu o věrohodnost diskvalifikuje precizní se vystřihání humoru, 6-7 hodin byli všichni vážní jako prdel. Takhle vážní pederasti nejsou, přátelé! Sečteno a podtrženo: Mezi mnou a serošem vládlo od prvního dílu napětí, které nelze považovat za ekvivalent erotického dusna. Seriál mě stejně zajímal jako otravoval, každé ze sezení bylo tak trochu dřinou, navozovanou nutkáním vymezit se. Nemohu vyloučit, že to mělo co dělat s genderovým tažením proti mužskému uzurpování, které sublimovalo i do procítěné formy. Přes některé silné stránky reprízu neplánuji. (19.10.2014)

Znásilnění, pedofilie, skupinové znásilnění, umírání na rakovinu, oidipusovský komplex, zneužívání dětí, incest, těhotenství, drogy. Bože, jedno téma by si vystačilo na celou sérii, že by to klidně skolilo celé městečko, ale ne, místo toho je to nejvíc pře-heavy tématizovaný, že je to spíš čistě jen freakshow, která je úplně mimo realitu. Jane Campion je hodně zafrustrovaná, nejvíc mě baví, že postavu Holly Hunter stylizovala očividně podle sebe, to že je ta postava v závěru vlastně nejvíc zbytečená mě docela překvapuje, stejně jako fakt, že jediný zajímavý postavy, jsou jen ti mužští (Matt, Johno, Al) Díky, ale od Jane Campion fakt už nikdy nic nechci vidět. A jako detektivka to taky moc nefunguje. (24.06.2015)

Extremne feministicky serial, ktory po prvych 2, 3 castiach trochu straca na intenzite, akoby si uz tak velmi nebol isty tym, co sa v uvode snazil povedat. Napriek tomu sa mi paci, ako pokojne plynie uprostred neskutocnej novozelandskej prirody. Zaver to tak trosku zaklincuje nie uplne pozitivnym sposobom. Za pozretie urcite stoji, patri do tej lepsej skupiny serialov, ktore sa v poslednej dobe vyprodukovali. (04.11.2014)