Komorná

Taká vyčačkanejšia verzia Nolanovho Sledovania, aspoň v princípoch vzájomného odrbávania sa postáv a odrbávania diváka režisérom s troma hlavnými postavami. A nakoniec aj neoficiálna "štvrtá" časť Parkovej "trilógie" o pomste. Ten chlap sa chce zrejme v podvedomí niekomu veľmi pomstiť a paru vypúšťa cez filmy. Na naše šťastie. Spojenie vysokého umenia s nízkym a filozofie s pudmi. A na konci zistíte, že obe ženské postavy považujete za krásne ženy, aj keď sa vám na začiatku nemuseli fyzicky vôbec páčiť. (09.09.2017)

Narazit v poslední době v kině na výtvarně krásně vybarvený film, který není víceméně brak, kýč, nuda, infantilní nebo akční flákota, to je umění samo o sobě. Po dlouhé době jsem se u něčeho:1. nenudila, 2.film nabízel víc než vizuální pokoukání či 3.psedofilozofování, které stejně nic objevného nepřináší. Film má mít erotickou atmošku,pro mě ne zcela silně úplně strhující, přesto má svoje působivé kouzlo. Úhel pohledu, realita a perspektiva podaná třikrát jinak dávkovaná do třech různých kapitol. Nejdřív se díváme očima komorné v zoufalé situaci, osamocené šlechtičny, která nemůže nikomu věřit a nakonec sňat.podvodníka a mizery, který ví, že v jeho pochybném prostředí se naivita, soucit a láska trestá dokonce i smrtí. Jen více podobných filmů, na které se dá koukat, aniž by člověk čekal na závěrečné titulky a litoval ztráty času a peněz. Když můžete něco ze zápletky předvídat a stejně nejde o nezáživný příběh, je to na dnešní cinema poměry výhra. Film navíc odlehčuje nadhled, humor a s ní související nápověda, že ničemu v životě se pro jistotu nemá hned věřit, ani brát smrtelně vážně. - A když už jsem u té důvěry... Největší výtku mám k tomu, že pohádková pointa filmu mě nepřesvědčila. Na šťastné konce u ztracených existencí nespoléhám, pokud se líbivé konce neodehrávají jen v něčí zoufalé fantazii. Ale kdo ví. Možná to byl záměr tvůrců ??? (04.08.2016)

Tak mě ti Korejci zase dostali. Když už jsem si říkal, co na tomhle filmu mohli všichni vidět tak úžasnýho, když je to jen poněkud nudná, zdlouhavá a scénáristicky, herecky i eroticky nepřesvědčivá konverzačka, přijde překvapující zvrat. A v jeho průběhu pak další zvrat a vtom do sebe začne všechno pěkně zapadat a vám se uleví, že jste si nakonec přece jenom pustili nevšední a zajímavej a estetickej film a ne nějakou plytkou slátaninu. K tomu decentní Iesbohrátky v ložnici, nebo bizarní závěr ze strýčkova sklepení a jsou to čtyři hvězdy jak vyšitý. A závěrečná scéna, ve který spolu chichotající se holky hrajou kuličky na lodi do Šanghaje mě utvrdila v tom, v čem už mám dlouho naprosto jasno: Kdybych byl někdy v příštím životě ženská, chci bejt určitě lesba. Ale ne nějaká šeredná stokilová prasnice, ale hezká dlouhovlasá lesba ženskýho typu, jako byly ony dvě krasotinky ve filmu. (27.06.2018)

Na Komornou jsem se moc těšil, pro Parkovy filmy a rozplétání jejich zašmochrdaných zápletek mám tak trochu slabost. Jenomže tady ani není moc co rozplétat a hlavně, celé vyprávění je značně natahováno spoustou nezáživných a opakujících se scén, takže mě to vleklé tempo s nechutně přestřelenou stopáží dosti nemile překvapilo. Vizuálně i stylisticky opět prvotřídní, obsahově poněkud ploché a nedotažené. A na můj vkus tam bylo málo chobotnic. (25.01.2017)

Tohle jsem nečekal. Dlouho se mi do Komorné nechtělo a potom z toho vyleze jeden z nejlepších Korejských filmů, co jsem měl možnost vidět. A netvrdím to pouze díky precizně zpracované erotické stránce. Způsob jakým Park pracuje s manipulativním rozvíjením vztahů mě bavil ze všeho nejvíc. Navíc jsem si opět potvrdil, že Jin-Woong Cho je sázka na jistotu. Tady ztvárnil úchylného psychopata a popral se s tím s velkou dávkou osobitosti. Pro mě nejlepší Parkův film už jen z toho důvodu jak pracuje se sebemenšími detaily. ■ Nemůžu si pomoct, ale Yong-Nyeo Lee ve mně vzbuzuje děs. (10.12.2017)