Mlčící hvězda

Plakátové info: JSTE TAM S NIMI….NA NEJVÍC VZRUŠUJÍCÍ, NEZAPOMENUTELNÉ CESTĚ V HISTORII LIDSTVA!!! ___ Viděl jsem zkrácenou americkou verzi, takže se mohu vyjádřit jenom k ní a nemám s ní sebemenší problém. Předně je na ní vidět štědrý rozpočet, větší, než u celé řady hollywoodských bratříčků té doby, přeci jenom pro východní blok to byla otázka prestiže, natočit výživný, výpravný sci-fi film, který by se vyrovnal těm „ošklivým imperialistům“. V americké verzi nejsou žádné plenární schůze, žádné známky internacionalizace, žádné držení se za ruce v samém závěru. Kosmická loď v kontextu doby vypadá věrohodně (je vidět, že si tvůrci hodně vzali ze základního sci-fi kamene ´Destination Moon´), dočkáme se dokonce i stavu beztíže a dialogů, které natahají za uši. Samotná Venuše je docela působivá, tady si tvůrci vyhráli s kulisami – prostředím planety je pokryto mlhou, nebe je osvětlené polární září a architektura Venušanů je krásně bizarní, všechny ty špičaté věže s desítkami oken, které se vinou jako obří vývrtky, obklíčené plazícím se živým rosolem. No, kouká se na to hezky. Strašná škoda, že se dochovala jenom opravdu ošklivá kopie, jako byste VHS kazetu hodili do pračky na půlhodiny při 60 stupních Celsia :o) Nechybí i ekologický apel v podobě závěrečná pointy, která je jako vystřižená z Rocketship X-M (1950), kde je taky zřejmé, že si Venušané zničili planetu svým špatným přístupem. (05.10.2020)

Pořád jsem se ještě nerozhodl, zda si tento film zaslouží dvě hvězdy, nebo dokonce tři. Viděl jsem totiž originální a nesestříhanou verzi, která se zdá být horší než sestřih, co tak čtu. K hlavním výtkám patří ideologické poselství, které mě hodně iritovalo, onen důraz na internacionalismus (do vrcholného nevkusu předvedeno v závěrečné scéně, kde se všichni berou za ruce) je přehnaný a hloupý. A dále je snímek zbytečně dlouhý: začíná to velmi zajímavě, když se řeší tunguský meteorit, pak let na Venuši... zdlouhavě, plno zbytečných agitačních rozhovorů, nikde se nic moc neděje. Jo, je třeba ocenit výtvarnou a technickou stránku filmu; kdyby toho nebylo, tak už by nezbylo vůbec nic. (02.04.2015)

Přesně to napsal zelvopyr a mám naprosto stejné pocity. Už sama kniha je slabá, Lemovo nejlepší tvůrčí období začíná až počátkem 60. let, a vlastně v ní není ani pořádný děj, jen spousta teorií, fakt, technických popisů... na úrovni své doby. A podobně film. Nejde mi ani tak o chabé triky a papundeklové kulisy, ale o celé heroické vedení už tak slabého příběhu... (30.03.2012)

Videná americká verzia. Tak snáď to jediné, čo je dodnes na tomto filme zaujímavé, je štylizované výtvarné stvárnenie Venuše. Inak sa tvorcovia úmorne snažia, vo všetkej vážnosti, publiku zdeliť to, čo urobilo, bez preháňania, nejakých sto amerických filmov v predchádzajúcej dekáde. Mlčiaca hviezda tak pôsobí na rok svojho vzniku značne archaicky a ako keby bola nakrútená v roku 1950. Vyššie hodnotenie je spôsobené najmä mojou obľubou subžánru vesmírnych ciest a skrátka tým, že je film tak mimo, až je nechcene vtipný a divák sa bude perfektne baviť na úkor tvorcov. No a ešte fakt, že iba málokto sa v histórii sci-fi vydal na druhú planétu od Slnka v našej slnečnej sústave. (28.09.2019)

Kupodivu stále dobře vypadající sci-fi, když si uvědomíme rok vzniku, technické a trikové možnosti a skutečnost, kde byl natočen (Češi by byli jistě lepší, což dokazuje Ikárie XB). Nejlepší je část na Venuši, jejíž prostředí pojali tvůrci jako fantastická plátna surrealistických malířů. Nechybí samozřejmě morální poselství (které ovšem obsahovaly filmy i tehdejších jiných kinematografií včetně americké), jelikož snímek vzniká v době berlínské krize a karibská je nadosah. Svět byl v té době nebezpečně blízko vypuknutí atomové války. Viděna americká zkrácená verze. (29.03.2015)