Rojkovia

Todle je bohužel ten druh umění, kterej tak úplně nechápu. Relativně nepropracované postavy na plátně debatují stále o tom samém, snaží se rozvíjet jakési vztahy, které ale (navzdory solidním výkonům herců) zůstávají nepochopeny, nerozpracovány a nedotaženy. Erotické scény (navzdory přítomnosti neuvěřitelně sexy Evy Green) postrádají veškeré dusno a příběh jenom zdržují a notabene i zabíjejí, byť to byl paradoxně asi největší tahák celého filmu. A když máme film, jehož postavy nám nejsou sympatické, jehož děj neexistu a ještě postrádá skutečný konec, a jehož, na první pohled jediná, zajímavá složka se dokonale míjí účinkem, co nám zbyde? Pár zajímavých odkazů na staré filmy, příjemná atmosféra 60. let, krásné skladby, oku lahodící pohled na do detailu vyvedené iinteriéry a několik zajímavých režisérských nápadů a vtípků (mě se líbilo přehození medvídků na Lisině posteli). . Jenže na víc, jak čístý průměr to nestačí. 50% (29.10.2006)

Veskrze milý snímek s krásně uvolněnou atmosférou - film o pobuřujícím a zároveň vlastně svým způsobem podivně nádherném "sourozeneckém" vztahu Thea a Isabelle - ale nejen o tom. Pocta starým známým dílům světové kinematografie (zajímavé prolínání originálních scén ze starších snímků a záběrů ve Snílcích) a velmi příjemné herectví pěkných mladých herců (především krásného Louise a neméně krásné Evy - Pitta moc nemusím), kteří byli i v poněkud otevřenějších scénách opravdu přirození (ano, ta tam jsou vidět také - takže nic pro puritány) dávají tušit, že celkově jde o film, na který se příjemně kouká a jehož atmosféru si člověk rád vychutná více než jednou. (29.11.2006)

Bertolucci objavil týmto filmom pre svet Evu Green, za čo sme mu nesmierne vďační. The Dreamers ale ponúkajú skôr málo invenčný príbeh, ktorý kvázi šokuje erotikou, ale zase nie príliš. Ide o film pre cinefilov, kde sa ale ukazuje, že čím viac ste toho videli, tým prvoplánovejšie vám tieto odkazy budú pripadať. Niežeby som všetko spoznal a všetko videl, ide skôr o spôsob, akým Bertolucci na (svoje?) obľúbené filmy poukazuje. Je trochu prekvapením, že sa po tomto kultovom dielku nedostal do tej najvyššej hereckej ligy aj Michael Pitt, ale to môže byť aj vecou náhody a rôznych okolností. No a ten byt by potreboval poriadnu rekonštrukciu. (04.11.2020)

A já pořád nevím, jestli to, že herci jsou krásní, má filmu přidávat hvězdičky. Snílci mě na poprvé neoslovili, při druhém sledování se mě zase tak nějak vnitřně dotkli, na potřetí jsem si říkala, že pojetí přiliš spoléhá na mladické kouzlo představitelů... No nevím, nevím. Pro mě tak nějak rozporuplný film, což ho činí neskonale zajímavějším než jiné nerozporuplné snímky, že ano. (01.07.2010)

Dost usilovně jsem v promluvách, citacích, hádkách, experimentech a hrách Isabelle, Thea a Matthewa hledal hlubokou abstrahovatelnou analogii na dobovou politickou situaci, na způsob, jakým se mladí staví ke kritice starších generací, na toxický strach ze světa mimo vlastní představivost, na opojné horizonty otevřených myslí, incest a podobně. Ale prostě se asi musím smířit s tím, že o nějaké hlubší symbolické poselství ve snímku moc nejde. Bertolucci si to tu střihnul spíš "na Allena". Je to škoda, ale ne zas až tak moc. Trochu povrchní svůdnosti totiž snímek nese. (01.01.2021)