Už zase skáčem cez kaluže

Něco takového už znovu nikdo nenatočí. Ten film je vlastně jen o lásce a vůli žít, plnit si své sny. Hravě strčí všechny dnešní výplachy na tato témata do kapsy. Skvělá režie Karla Kachyni a kamera Josefa Illíka, síla obrazu nad dialogy, v dnešní ukřičené době balzám na duši. A právě to vše doplněné hutným scénářem, který přidává sílu vztahů mezi lidmi, kde jsou ovšem mnohem důležitější činy než slova. (10.11.2022)

Keď som si nedávno pozrel dokument o živote a tvorbe Vladimíra Dlouhého, bol tam spomínaný tento jeho debut. Neviem, ako je možné, že som ho do včerajška ešte nevidel, ale už som to napravil. Kachyňov film je síce rozvláčny, ale vyznieva hlboko humanisticky, je oslavou nepoddajnosti s krutým osudom a spomínaný vtedy 12-ročný chlapec bol jednoducho famózny. Celý film patrí Dlouhému. (22.12.2011)

Jednou z nezpochybnitelných schopností génia Kachyni bylo úchvatné převedení obyčejného venkovského života v ojedinělý filmový zážitek. Vladimír Dlouhý sklízí stejné sympatie jako Tomáš Holý a jeho nezlomného dětského ducha mu divák věří v každém pohledu. Kachyňa zbytečně netlačí na pilu, co se týče emocí a uvolňuje je ze samotného jádra věci, díky čemuž není toto vitální drama sentimentální, ale upřímné, láskyplné a každý, kdo jej viděl má možná nutkání přehodnotit své postoje k životu a být o něco více nebojácný a houževnatý. Skutečně přínosné dílo, které ani po tolika letech neztratilo nic ze svého půvabu a výpovědní hodnoty. 80% (08.12.2013)

Karel Kachyňa to s deckami vedel (Práče, Ať žije republika, Vysoká zeď) a vedel to aj Zdeňek Liška. Oni to vedeli so všetkými skupinami spoločnosti, ale tak s deckami je to predsa len ťažšie. Obávam sa, že Skákanie cez kaluže musí pôsobiť na dnešných rovesníkov hlavného hrdinu ako sci-fi, alebo ako nejaká paralelná minulosť. Možno by si mnohí dnes pri vysedávaní pri kompoch a čumení do mobilov ani nevšimli, že majú obrnu. Ale dosť bolo čierneho humoru, tento film si dáva na čas dlhou expozíciou, zvrat prichádza dosť neskoro, ale čo by nám to malo vadiť pri takých obrazoch, aké nám predvádza kamera. V momente, keď sa rozbehne dej, už len všetko s chlapcom patrične prežívame a držíme mu palce. A záver sa vážne vydaril. (13.11.2018)

Kachyňa je expert na ťažké témy a tak ma začiatok filmu prekvapil, aká selanka to je. Idylka s koňmi na dedine, chlapec ani veľmi nevystrája, len kamera otravuje farebnými filtrami, ktoré sú zároveň jeho hračkou. Už keď som to chcel vypnúť, prichádza zlom a to som sa už od obrazovky neodtrhol. Z detskej rozprávky je zrazu dráma ťažká aj pre dospelého. Peknými a hlbokých scénami Kachyňa nešetrí, len tej dychovky je možno priveľa, ale v závere slza spadla nielen symbolicky na kvietok, ale takmer aj u mňa. (13.04.2014)