Uspávač

Tak za mě celkem drsný(i přestože se divák vyloženě explicitních záběrů nedočká), depresivní, psychologický drama. Tímhle u mě finové zabodovali. Velkým plusem je výkon Matti Onnismaa v roli uspávače, silný téma a naprosto nepředvídatelnej děj. Je mi ale jasný, že tenhle film osloví spíš okrajový publikum. (28.01.2023)

HOROROVÝ VÝBĚR, ZEMĚ Č.10 - FINSKO - Viejo má dost jasný přístup k životu - je ztělesněním karmy a ze svého pohledu soudí a jedná se všemi tak, jak se chovají k zvířatům a lidem. Schválně jsem jako první napsal zvířata, protože o ty se stará o dost víc. Nikki z něj naštěstí nedělá automaticky hrdinu, ale spíš jeden extrém, který se chtě nechtě střetne s druhým extrémem v podobě skupinky neonacistů. Ačkoli se to tu podle žánrů nezdá, nebere se to moc vážně a je to spíš další z řady finských černo-absurdněhumorných komedií, která v jejich chladném stylu ani jako komedie na první pohled nemusí vypadat. Pak ale vidíte růžové rádio, ze kterého Viejo pouští zvířatům před uspáním nějakou písničku, dialogy neonacistů nebo sex krátce po pohřbení přejetého zajíce a je jasno, jak to tvůrci berou. Na horor dojde až v závěru (a za sebe bych tu ten žánr nechal, jen ho dal na poslední místo) a i přes určité zvážnění se stále nebere tak vážně, jen je strašná škoda, že stejně jako další finské komedie (mimo Akiho) je to celé chladné jak čumák mrtvého psa a že tu vlastně neexistuje gradování děje, protože karty jsou rozdané rychle a pak už se jen dá čekat na to, až se to poskládá přesně tak jak se dá odhadnout. V půlce už mě to začínalo nudit a ani nemůžu říct, že by mě tu cokoli víc zaujalo. Jsou tu sice zajímavé scény a samotná zápletka má taky dost do sebe, jen je to opravdu příliš chladné. Slabé 3* (18.09.2023)

Horor to rozhodně není, ale jako bizarní drama to skutečně funguje a herci jsou skvěle vybraní. Co však musím nejvíc vyzdvihnout je celé posleství filmu a to kritika dnešního konzumu, kdysi lidé pořizují zvířata jen pro svoje potěšení a vůbec si neuvědomují jaké potřeby zvířata mají. Jelikož zvířata doma nevedu, občas jen křečka, tak se s myšlenkou víc než ztotožňuji. Lidé jsou hovada a zvířata většinou patří do přírody, nejsme králové světa, jak si myslíme. Takže palec hore. 80% (24.03.2020)

Syrové a neučesané podobenství mi připomnělo filmy Dušana Hanáka, i když samozřejmě Finové jsou tak trochu divní, proto i tenhle film do mainstreamu rozhodně nezapadá nakonec stejně, jako snímky Hanákovy. Uspávač hledá lásku a porozumění u zvířat, před světem lidí je naopak velmi obezřetný. Až ze střípků a vyprávění divák pochopí, proč tomu tak je. Pak do jeho života vstoupí Lotta a vše se obrátí naruby. Tedy ne že by už tam tak trochu nebyla, ovšem to, co po bližším seznámení nastane, zamává se zatrpklým uspávačem dokonale. Jedna z nejhezčích scén je sex v konvalinkách. Film je prostoupen všudypřítomnou smrtí, a přesto - snad - nepůsobí pochmurně. Záleží na tom, jaká píseň vám během umírání zní. A pokud byste snad film chtěli vzít vážně, pak je to opravdu horor. Skvělá hudba! A tak vykolejenou postavu, jakou je Petri, jsem už ve filmu hodně dlouho neviděl... (26.01.2023)

O kvalitě jednotlivých aspektů tohoto filmu by se určitě dalo diskutovat. Nejedná o nic přehnaně kvalitního a vymazleného, ale hlavní myšlenka filmu je skvělá a podaná tím nejlepším možným způsobem. Moc se mi líbilo zpracování, protože v tomto filmu snad není ani jeden zbytečný záběr navíc. Vše do sebe hezky zapadá a jednotlivé situace po svých cestách eskalují až do finálového "střetu", který i přes jeho podání jde ruku v ruce s celou ideologií snímku. Hlavní hrdina mě moc bavil a docela ho i chápu - lidé jsou zkrátka sebestřední kreténi.. Chcete si poslechnout hudbu? (18.05.2020)