Také krásne šaty

Vnímať In Fabric ako ľahko čitateľnú vtipnú metaforu na konzumerizmus posledných dekád vás asi plne neuspokojí. In Fabric treba preto skôr emocionálne prežiť, do čoho patrí aj svojrázny humor a hororové prvky. Obe poviedky majú jasné styčné prvky, ale nie sú to ani zďaleka len ústredné šaty. Samozrejme ide o husto postmoderné dielo odkazujúce na všeličo možné, určite vás napadne vďaka krvavo červenej farbe nejedno dielo Daria Argenta. Mne osobne aj nejednu časť pôvodného seriálu Twilight Zone, čo mi urobilo asi najväčšiu radosť. Inak ide o film, ktorý asi viac doceníte na druhýkrát. (30.09.2019)

Takové nudné cosi, co ani samo neví o čem chce vyprávět a o co vůbec chce sdělit. Teda jo, v první polovině se tam rozjel celkem zajímavý děj, který mě aspoň trochu zaujal, i když jsem se u toho nudil, bohužel v druhé polovině to po jednom hodně blbém "zvratu" šlo celé do kelu a v tom filmu se začalo dít něco jiného, než doposud. Je tu pár zajímavých scén a sem tam je něco i vtipné, kameru to má dobrou a herecké výkony taky, ale pak už mě to nijak víc nezaujalo a jak už jsem psal, dost mě to celé nudilo. Dvě hodiny jsou na takový film strašně moc a podle mě se ta režisérova bezradnost projevila pal v druhé polovině. Hlavně mi ale vadí, že nevím, co mi film chtěl říct. Asi to celé byla jenom jakási lartpourlartistická přehlídka bez žádného hlubšího významu, jenže ani ta vizuální stránka mě zas tolik nezaujala. EDIT: Po druhém zhlédnutí jsem to víc bral vizuálně a v tomto ohledu musím uznat, že to vypadá nesmírně působivě a atmosféricky, zvlášť když to míchá prvky gialla s otevřeným surrealismem. Bohužel stejně jako u giall mi vadí, že ta mysteriózní atmosféra k ničemu zásadnímu nevede, prostě jen je a prostě nějak skončí. A čím delší takový film je, tím hůř se sleduje, když negraduje. I po druhém zhlédnutí mi vadí, že fakt, že hlavní postavou jsou červené šaty, se dozvím až lehce za polovinou, kde už přilnu k osudu (do té doby) hlavní hrdinky, které jsem zase držel palce, ale zase jsem se musel smířit s tím, že rychle umře. A pak už se vše jen opakuje, až do nijakého konce. Za perfektní formu ty tři hvězdy dám, ale ta scénáristická mnohovýznamovost, ve které lze najít naprosto všechno a zároveň nic, mi přijde vyloženě odfláklá. 3* (07.03.2020)

Zatím poslední režijní a scenáristický zářez Petera Stricklanda zaujme nestandardním a osobitým přístupem k látce. Tohle náročné a dlouhé dílo o hrozbě konzumerismu a jakési vyprázdněnosti dnešní doby není pro každého a leckomu nemusí sednout právě kvůli absenci tvůrčích postupů běžných v mainstreamové produkci. Nazývat pak Takové krásné šaty hororem zřejmě není zcela přesné, neboť sama žánrová neuchopitelnost je jednou z charakteristik tohoto nesnadno zkousnutelného počinu, jehož asi nejlépe vystihuje termín "bizarní". Recenze zde. (01.10.2019)

Čirá bezradnost. In Fabric selhává nejen jako giallo horor, ale překvapivě neobstojí ani coby celovečerní film. Přestože režisér správně klade důraz na iracionální výjevy, barevnou stylizaci či erotický podtext, to nejdůležitější mu uniká - atmosféra. Pohybuji se v akademickém prostředí, a tak velmi dobře vím, že obdobný způsob tvorby je zcela typický pro studenty FAMU, kteří v prvním ročníku veškeré teoretické poznatky zpravidla aplikují čistě mechanicky. Od Stricklanda bych už přeci jen očekával vyšší level. Pozorný divák si navíc začne pokládat otázku, proč se zde vyskytuje množství scén, které děj vůbec nikam neposouvají a spíše jej naopak zahlcují. Odpověď přichází záhy. Režisér hraje o čas, jelikož není schopen příběh smysluplně rozvíjet. Nakonec vše vyřeší piruetou, za kterou by se nemusel stydět ani legendární Ed Wood. Zhruba po hodině klikne na tlačítko reset a stopáž se tak natáhne na požadovanou délku rebootem původního příběhu. Jakožto zdejší hororový expert pochopitelně nemohu tuto odstrašující ukázku amatérství ocenit jinak než odpadem. (26.08.2019)

In Fabric vlastně připomíná celovečerní verzi videí na youtubu, který byste dohledali pod zadáním „weird and disturbing“. A ono to přes tu první polovinu relativně dobře funguje. Obzvlášť díky výborné retro hudbě, která dodává snímku špetku určité bizarní podmanivosti. Je to divný. Je to SAKRA divný. Občas v tom dobrým smyslu (některé části připomínají filmografii Davida Lynche), občas zas ne. In Fabric odvádí dobrou práci ve vyvolávání pocitu znepokojení a zájmu, ale po druhé půlce se mu rychle začne rozpadat dějová struktura, přičemž ke konci už to připomíná jeden velký bordel. A ta přemíra nevysvětlených a rádoby uměleckých bizarností tomu pak nepomáhá. Celý ten film vlastně asi může symbolizovat onu ženskou nákupní posedlost a upnutí se na některé hadry už přehnaně moc, až to připomíná fetiš. Film je to rozhodně znepokojující, ale obecně není zas až tak děsivý. Bohužel mě ale trefil do zranitelného místa, protože osobně mám fóbii z figurín a podobných člověka připomínajících předmětů. Takže některé části mě docela vyděsily. Celkově to nebylo špatný, ale škoda, že se to po té polovině do sebe až příliš zakoukalo. Lepší 3* (20.09.2019)