Ulice strachu – 1. část: 1994

Tieto teen horory pokúrované dnešnými normami sú všetky na jedno kopyto. Spočiatku je to fajn, potom to ale nabere tendenciu píčoviny a tak to ide až do konca. Hlavne ten záver v supermarkete a logika s krvou ma dorazili. Super Netflix, poď a narvi do nás ešte ďalšie 2 pokračovania. Dúfam že aj v trojke budú zberači na každom kroku a niekto niekomu v stodole na sene vyfaja lolofóna. 1 z 5 (04.07.2021)

Tohoto projektu si na Netflixu nešlo nevšimnout. Trilogie Ulice strachu s čarodějnickou tématikou? Sem s ní! První část odehrávající se v roce 1994 má u mě obrovský plus s výběrem dobové hudby - Radiohead, Prodigy, Nine Inch Nails, Portishead nebo Iron Maiden? Sakra, proč ne. Horší už je to s prostředím, které se z 90ti procent času odehrává ve tmě a navíc si až moc hraje na takový drsnější Stranger Things s takovou trošku přísnější slasher atmosférou. O čarodějnici se toho také moc nedozvíte, ale ihned Vám je jasné, že bez dalších dílů se orientovat nebudete. Závěr je parádně brutální a i když je první díl trošičku slabší tříhvězda, nenechal jsem na sebe druhej díl dlouho čekat. (28.08.2021)

Tak první díl z této trilogie za mnou a zatím se jedná o slušnou zábavnou blbinu na nějaké víkendové odpoledne! Autoři v prvním díle zavítali do roku 1994 a přichystali nám pořádný slasher jako ze staré školy. Mám-li být ale upřímný, tak musím souhlasit s hodně lidmi, že v některých chvílích mi to přišlo spíše jako osmdesátky, ten devadesátkový feel jsem z toho nepochytil. Ale co už. Film se může opřít o vtipnou hlavní pětici, kde tomu všemu vévodí ten nerd :D Příběhově to nadhodí dost otázek, které na poli těch necelých dvou hodinek fakticky zodpovězené nebyly, tak musíme doufat, že ty další dva díly přinesou odpovědi. Mj. mě překvapilo, jak se film nebojí brutality (zejména ten konec je v tomto aspektu překvapivý), hezky míchá žánr komedie s brutální vyvražďovačkou, to vyústění se vytasilo s pár zvraty. Zatím jsem tak na 6 až 6,5/10, uvidíme, co přinesou pokračování :) Nesmíte prostě očekávat bůhví co :D (05.07.2021)

Pocta osmdesátkovým slasherům, ať už mimovolná, nebo úmyslná? Takhle pozitivně to jistě může vnímat divák optimistický, otevřený. Já, zapšklý pesimistický škarohlíd, viděl ovšem spíš komerční, užvaněnou a zdlouhavou slátaninku pro současné týnejdžry, tedy s lesbami, barevnými a notně feminizovanou, neboť mužské role jsou v ní poněkud podřadné. Na druhou stranu je to Netflix, takže skvělá filmařina, hraje v tom jedna pěkná holka (ta s ve finále rozkrájenou hlavou) a nemůžu tomu upřít jistou neotřelost a šmrnc. Jsem zvědavý na dvojku. (14.08.2021)

Co se musí Netflixu jakožto mašinérii na filmový rychlokvašky na jedno použití nechat, je, že dokáže i ze stupidního námětu patetickýho béčkovýho pubertálního hororu vyždímat ze svých předplatitelů a diváků sto jednotek pozornosti (fanoušci Mikýře pochopí).... Čert to vem, jako symbolická pocta kultovním slasherům funguje 'Fear street: 1994' na výbornou. Ano, vím - závěr je kurevsky antiklimatický a poskytuje doslova nulovou satisfakci - leč narace a chronologie celý trilogie se bude odehrávat reverzně, což doslova vybízí k rozvinutí komplexity čarodějnický mytologie maloměsta Shadyside, jehož fikční koncepce mě - blbuvzdornosti navzdory - doopravdy baví. V resumé jde o ale báječný guilty pleasure pro cinefilní masochisty. Určitě bych v budoucnu uvítal víc letních Netflix eventů tohoto feel good ražení.... (04.07.2021)